Já mám kde spát, člověk bez domova ale ne...
Jsem sociální pracovnice a vždy jsem se držela pravidla, že pomáhající se má umět postarat sám o sebe.
Jako onen příběh v letadle s turbulencemi, kdy je doporučováno nasadit kyslíkovou masku sobě, pak až dítěti, protože když budu myslet nejprve na dítě a ne na sebe, tak nestihnu nasadit kyslíkové masky oběma, umřu a dítě bude samo. Když ji nasadím nejprve sobě, zachráním sebe i dítě.
Také o tom vyprávěl zakladatel pozitivní psychologie Michael Seligman, který se procházel nemocnicí a ptal se jedné lékařky, jestli již obědvala. Ona velmi obětavým hlasem odpověděla, že ne, dosud neobědvala, protože se stará o své pacienty. Seligman jí odpověděl, že ještě jednou mu takto odpoví, tak dostane výpověď, protože lékař, který se neumí postarat o sebe a svůj komfort, neumí se postarat ani o své pacienty.
Dlouho jsem měla nastaveno, že jako sociální pracovnice (s nízkým platem) nebudu dávat na různé sbírky na ulici nebo žebrajícím lidem bez domova, už proto, že vím, že jídlo je zdarma v mnoha zařízeních, alespoň u nás v Brně a že nepoškodím tyto lidi.
Protože když nedám žebrajícímu jako v naší společnosti spíš ta chudší - peníze, tak mám srdíčko, které o to aktivněji a o to snaživěji pomáhá. A také se mi to tak vždy i dařilo. Dovedla jsem dát maximum, co v dané chvíli šlo.
Jenže lítost nad osobami bez domova, které mají často velkou nedůvěru k institucionální pomoci a raději budou spát venku na hlavním nádraží, než aby někam došli, je velká.
Jak jim ale pomoci, když vím, že jídlo a oblečení dostanou zdarma v několika zařízeních v Brně, takže jídlo nepotřebují. Co když ale já budu za pár let nezaměstnaná a budu také obcházet podobná zařízení pro jídlo zdarma? Kdo se postará o mě?
Také víme, že žebrající nemusí být vždy potřebný. Nemyslím tím opilé zoufalé muže a ženy na hlavních nádražích, ale žebrající. Kdysi jsem takto naletěla dívce, která s nevinnýma očima mě prosila o 60 Kč na cestu do Hodonína, že nemá peníze a nabízela mi na oplátku i svou kabelku a za 14 dní jsem ji se stejným příběhem viděla na jiném místě... Takže byla profesionálka.
Ubytování ano, jak je ale zajistit? Pokud jsou osoby opilé, stejně jim žádné ubytování nedají. Možná v Armádě spásy, když po půlnoci vystřízliví, tak se nad nimi smilují.
Takže si dovedu představit, že mnoho lidí má soucit s bezdomovci, ale těžko jim pomoci. Jídlo dostanou ve velkých městech opravdu zdarma
Moc bych přála všem lidem bez domova postel a trochu soukromí. NA konferenci Zviditelněme neviditelné konané v Brně v srpnu 2023 hovořila žena bez domova, která popisovala, že to nejhorší, co v době, kdy byla bez domova bylo - ztráta soukromí. Tak obyčejné věci, jako vlastní uzamykatelná skříňka, to bylo to, co jí chybělo.
Napadá mě, že pomoci osobám bez domova by se dalo třeba i darováním krve?
PS: Informace čerpány z aplikace Čára, se službami pro lidi sociálně potřebnými, nejde mi vložit foto...
Stanislava Ševčíková
Dobrovolnictví v Keni, II. část

Pokračuji ve vzpomínkách na dobrovolnictví v místním dobrovolnickém centru v Keni s českou vysílající organizací INEX-SDA... Dnes popisuji chudé sacharidové jídlo bez proteinů a jídlo dětí ve škole, které jsme pomáhali vařit.
Stanislava Ševčíková
Dobrovolnictví v Keni, I. část

S českou vysílající organizací INEX-SDA jsem vyrazila jako dobrovolník do Keni, do horského městečka poblíž Viktoriina jezera, kde jsme pomáhali v tamním komunitním centru.
Stanislava Ševčíková
Keňský umělec Joel Oenga sbírá odpad v moři a tvoří z něj nábytek II.

Kontaktovala jsem keňského umělce Joela Oengu, o němž jsem psala v předchozím článku a dělím se o fotografie a příběh, který mi sdílel.
Stanislava Ševčíková
Mnoho pobírajících invalidní důchod, nebylo nikdy na dovolené nebo u moře - jak se cítíme?

Přemýšlíme o standardech společnosti a našeho způsobu života. Napadlo vás, že mnoho lidí, kteří pobírají invalidní důchod, nebyli nikdy u moře? Jak se cítíme, když tuto informaci slyšíme?
Stanislava Ševčíková
Taneční skupina v Burkina Faso podporuje neslyšící k sebevyjádření a úspěchu ve vztazích

V Burkina Faso je skupina Fietan du Burkina, ve které tančí neslyšící. Název skupiny v místním jazyce dioula znamená Bez hendikepu“. Skupinu založil v roce 2018 neslyšící choreograf Yaya Sanou.
Další články autora |
Vymést Ursulu a její bandu pryč. Jsou to bolševici, tvrdí podnikatel Bernard
Premium Stanislav Bernard je podnikatelskou legendou. Selfmade man, který z ruiny vybudoval momentálně...
Válku vyřeší konec vojenské pomoci, řekl Putin Trumpovi. Probrali hokej i vztahy
Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterním telefonátu „podrobně a otevřeně“...
Bombové hrozby v Praze. Policie evakuovala tisíce lidí, odklonila dopravu
V Praze se ve čtvrtek večer uskutečnily masové evakuace kvůli nahlášeným bombám v pražské Lucerně a...
Neblokujte protiruské sankce, udeřil Rubio na Maďary. Ti rázem ustoupili
Americký ministr zahraničí Marco Rubio kontaktoval svůj maďarský protějšek Pétera Szijjárta, aby na...
Jak Trump mluví s Kremlem? Prezidenti si volají jinak než obyčejní smrtelníci
Premium Pokud si myslíte, že americký prezident náhle řekne „vytočte mi Putina“ nebo si ho dokonce sám...
Policie pátrá po dvacetiletém autistovi. Špatně se orientuje a nemluví
Policie pátrá po dvacetiletém Pavlu Mlynářovi, který v neděli večer odešel z Domova pro osoby se...
Izrael zasáhl Násirovu nemocnici v Gaze. Cílem byl významný činitel Hamásu, tvrdí
Izraelský vzdušný úder na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy v neděli večer zabil...
V Rijádu jednaly delegace USA a Ukrajiny o možnostech příměří s Ruskem
V Rijádu v neděli jednaly delegace Ukrajiny a Spojených států o případném příměří ve válce s...
Trump zahltí vše svým křikem. A tlačí na to, aby rozšiřoval svou moc, říká amerikanista
Donald Trump za dva měsíce v úřadu amerického prezidenta zahltil veřejný prostor řadou prohlášení a...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 579x
Osobní stránka Dipl.-Theol. Univ. Stanislava Ševčíková, MSc., MBA, Ph.D. https://is.muni.cz/osoba/78509