jako na to, že vysokoškolská učitelka, je tento blog nějaký divný. Invalidní důchody máme různé tak, jak jsou různá postižení. Tohle jste v tom svém blogu vůbec nespecifikovala. Pokud je někdo imobilní, tak aby mohl jet na dovolenou kamkoli, musí mít zajištěnou asistenci. Existuje u nás hodně spolků, které takovýmto postiženým nejen vypomáhají, ale organizují i různé pobyty. Moje sestra je tělesně postižená od narození a takové pobyty u nás i v zahraničí organizuje. Klientů, kteří by se rádi zúčastnili má hodně, ale musí je odmítat. Nejsou asistenti. Tam bych zaměřila vaše uvažování. Jinak moje sestra a její klienti toho při pobytech zažili tolik, že bych jim mohla závidět a dle vašeho uvažování by jim mělo být vůči mně trapně, protože já takové zážitky nemám, a to jsem pracující.

Na druhou stranu máme u nás v zaměstnání několik invalidních důchodců v 1. i 2.stupni a pobírají plat a jezdí na dovolenou.

Tak to už je komunismus "každému podle jeho potřeb". V socialismu ještě mělo hypoteticky platit "každému podle jeho zásluh".

Máme zdarma špičkové zdravotnictví, máme velmi štědrý sociální systém, důchody, včetně invalidních... o tom se může 90 % obyvatel planety jen zdát. Takže to nebudu komentovat, abych nebyl netaktní

Je mnoho těch, kteří nejsou a nikdy nebyli v invalidním důchodu, celý život řádně pracovali, a přitom také nikdy nebyli u moře. A jsou naprosto spokojeni...

Je to o hodnotách. Pokud je však vidíme v tom, zda jezdíme k moři, na hory, kupujeme si drahé automobily apod,. pak nemáme vůbec ponětí o tom, co těmi skutečnými hodnotami vlastně je.

Pracoval jsem celý život. U moře (a to v Polsku) jsem byl dvakrát: jednou jako dítě a podruhé se svými dětmi. A necítím se nijak ochuzený, naopak jsem nadšený tou každodenní krásou kolem sebe.

Všichni nemohou mít všechno.

Nikam nejezdím už asi padesát let a cítím se skvěle.

Já taky ne. A to si vydělám dost na to, aby k tomu moři jet mohl. Nějak nemám potřebu. Pokud někdo tu potřebu má, nechť si vydělá. Nevidím důvod, proč bych to měl podporovat někomu jinému ze své práce.

Nemyslím si, že zrovna dovolená u moře je problém. Nemůžu mluvít za všechny, ale většina postižených a jejich rodiny řeší důležitější věci. Kde sehnat peníze na pomůcky, na které pojišťovna nepřispívá? Kolik hodin denně si můžu dovolit zaplatit pomoc? Kdo mi pohlídá dítě, abych mohla sama k doktorovi? Většina rodin se po narození postiženého dítěte rozpadne a samoživitel/ka mají co dělat, aby vůbec dokázali něco ušetřit (spíš na novou ledničku než na dovolenou). My jsme u moře byli, ale na třídenní výlet jen sami dva, jsme čekali přes 20 let. A to jsme samozřejmě nemohli nikam daleko.

Já si ze svého důchodu mohu dovolit týdenní pobyt kdekoliv u moře, ale elektroauto si dovolit nemohu. To je pech, co? Co s tím uděláme? Slevníme elektroauta na rozumnou míru, nebo přidáme důchodcům? Jak to udělat, aby si ti, kteří na něj mají, nepřipadali jako kvazi-šlechtici? Podobně vlhké sny měli komunisté.

Možná by bylo dobré začít definicí pojmů. Jakožto vysokoškolská učitelka jste tím měla začít.

Dovolená - Zákoník práce, § 211:

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.

Z toho plyne, že dovolenou může mít jen zaměstnanec a jedná se o absenci z práce - tedy DOVOLENOU absenci. Dle dalších paragrafů o dovolené je patrné, že to souvisí s (ne)výkonem práce, nikoliv s tím, kam zaměstnanec o své dovolené pojede.

Tedy je zřejmé, že žádný důchodce nemůže mít dovolenou. Ani starobní, ani invalidní. Tedy z logiky věci ani na žádnou dovolenou (jak to nesprávně používáte) jet nemůže. Jen a pouze zaměstnanec (a nikdo jiný) může je během své dovolené třeba k tomu moři.

Jak se tedy vůči tomuto můžu cítit? Jednoduše. Z nesmyslného předpokladu vyvozujete nutně nesmyslné závěry. Cítím se tedy trapně, že vysokoškolský učitel neumí správně používat základní pojmy.

Myslím,že byste se měl opravdu cítit trapně. Ale za svoje výroky. Od které doby nemůže být invalidní důchodce zaměstnancem. Dokonce ID 1 a 2 má povinnost pracovat aby se mu mohl později vypočítat starobní důchod..ID který může a pracuje na plný úvazek je plnohodnotný zaměstnanec se všemi právy a povinnostmi. Čili mu náleží i dovolená na zotavenou,či různé jiné benefity.