Měla sice ufiklou ruku, ale bradavku jako voko!

Promenáda na pláži, voňavé ráno, běžkyně v lehkém oblečení, větřík lehce vane, vnady se pohupují... A na lavičce chlapík středního věku. Musel si rychle sednout, aby nebylo vidět, jak se mu kolemběžící poprsí líbí...

Cesta vlakem není jen cesta z města, ale taky nechtěné slyšení hovorů na blízkých sedadlech.

Dva opálení chlapíci středního věku, kteří se právě vrátili z dovolené. Jeden z Itálie, druhý ze Španělska. Chlapíci dobře stavění, značkové oblečení, poslední modely mobilů.

A ta diskuse:

„Hele, ty promenády na pláži mají něco do sebe. Do nějakého velkého sportu se mi na dovolené sice moc nechce, ale ty bradavky vztyčené při běhu za to stojí!", usmál se sexy chlapík v přiléhavém zeleném tričku.

„Jo, to jo! Ranní chlad a svěží větřík udělá své!", pokýval hlavou jeho kámoš v modré košili. „To přímo miluju! A prokrvené tělo je jen bonus navíc! Pozoruji velice rád! Vůbec nevadí, že je třeba postarší. Hlavně že houpe! Na obličej koukat nepotřebuju!"

Nenápadně se rozhlédl kolem, jestli má obecenstvo. Měl!

Tak ještě trochu přidal na hlasitosti: „Letos je nějaká bezplavková móda. Můj těsně postpubertální syn se ani nechtěl zvednout z pláže! Byl úplně unešenej, že tam je tolik holek bez! Tolik studijního materiálu pohromadě ještě neviděl!"

„Souhlas. I v té Itálii to byla nádhera! Podprsenky tam nenosila skoro žádná!", zasnil se zeleňák. "Je to fakt dobrý, když si nosí tu výbavu s sebou! Kdyby si je nechávaly na pokoji, to by bylo blbý! Ale občas si musím sednout na lavičku, abych neměl velký mobil! A zakrývat se dlaněmi by bylo podezřelý!"

„Jo, to taky znám. Když sem si sed, tak sem pro uklidnění pozoroval prastarou babičku se psem, kterej už mlel z posledního! Mně se mlel taky!"

Chlapíci pak přešli na srovnávání místních piv a jiných dobrůtek, ale ta voňavá nálada už ve vlaku zůstala.

Úplně jsem viděla ta barevná tílka, titěrné kraťásky, dlouhonohé běžkyně, poskakující culíky. A nejen culíky. Vůně písku a žhavého slunce se téměř vznášela kolem nás.

Piva byla vypita, vše dobré snědeno. Chlapíci se ještě po chvíli vrátili na promenádu k hodnocení předností běžkyň.

Spolucestující se celou dobu zasněně usmívali, asi na té promenádě byli v duchu taky.

Ale málem vybuchli smíchem, když modrokošiláč nadšeně prohlásil:

„Hele vole, ta nejhezčí měla bradavku jako voko! A že měla ufiklou ruku, toho sem si vůbec nevším!"

---

PS Při cizích hovorech nebo akcích je ve vlaku docela legrace:

Měl jsem ženu, aneb ať žijí babičky a dědečkové!

Ženská, hejbněte už konečně tou... ...zadnicí!!!

Ne, nejsem blázen! Jen posiluji svaly!