Opily se tak, že ráno nepoznaly vlastní děti!

To je nebetyčný skandál! Chlastat do bezvědomí je neodpustitelné! Bezďákům to každý toleruje, ale matkám malých dětí? Vždyť svoje miminka otráví alkoholem! Sociálku na ně!

Dneska jsem přišla do kavárny až po Martě. Ta se velice dobře bavila. Hlavou ukázala za sebe na trojici mladých žen. Tak třicet, čtyřicet.

Ty měly před sebou dvojku vína, podle červených tváří určitě ne první!

Bylo vidět, že se nějakou dobu neviděly. Nadšeně vzpomínaly na společné časy, kdy byly – jak několikrát zopakovaly – mladé a hezké.

A jak měly maličké děti a jak spolu jezdily na víkendy... ...a tam asi byly naložené v lihu od rána do večera.

Jak vína ve sklenkách ubývalo, tak přibývalo na síle hlasu. Samé chichotání a holky sem, holky tam...

„A pamatujete, jak jsme běhaly nahé po pláži rybníka?“

„A jak jsme Martinovi nacpaly do ponožek šneky a on se ráno divil, že má slizké nohy?“

„A jak jsme okusovaly zídku u cesty?“

S Martou jsme na sebe koukly a ta vápenná omítka ze zídky byla úplně cítit i v kavárně navoněné namletou kávou.

„A jak jsme strkaly klacíky do mraveniště a dávaly je manželům do postele?“

„A co ty boty naházené do vody? A jak je pak Ivan v té špinavé vodě lovil s potápěčskými brýlemi a šnorchlem?“

Veselou partičku už poslouchala celá kavárna. Takové malé divadélko.

A maminky se rozvášňovaly víc a víc. Na stolku přistály další dvojky bílého...

„A jak jsme dávaly mince na koleje a soutěžily, kdo bude mít větší placku?“

„A co to zábradlí, jak jsme po něm chodily? To ale bolelo, když nám uklouzla noha a dopadly jsme na tyč rozkrokem...“

„A jak...“ pálily vzpomínku jednu za druhou.

Vrcholem všeho bylo: „Holky, pamatujete, jak jsme po jedné pijatice nepoznaly ráno vlastní děti?...“, vzpomínala sexy blondýna: „Vzbudila jsem se a cítím, že plínka je plná. Připravím novou, rozbalím dítko a co to? Moje Evička má pindíka!“

Musím přiznat, že v ten moment už bylo těžké skrývat úsměv. S Martou jsme se potichu smály... ...a nebyly jsme samy...

„Jo, pamatuju, já rozbalila Ivánka a ona to Evička! Ještě že jsme si vzpomněly, komu kdo patří!“

„Jo, vyměnily jsme si je, přebalily, nakrmily a šly dospávat“, smála se vysoká černovláska.

Ještě chvíli vzpomínaly a pak se přesunuly do budoucnosti.

„Holky, v létě budu mít narozeniny, oslavíme je společně a zavzpomínáme na mládí!“

„A kolik ti vlastně bude? Vypadáš jak osmnáctka!“

„Už jsem stará bréca! Už mi bude třicet pět!“

„Paráda, mně bude už třicet devět! To už můžeme slavit každý rok! Ať si to pořádně užijeme! Dokud můžeme!“

A ta třetí, stejně sexy hnědovláska, dodala:

„Jo, holky a opijeme se, jak zákon káže!“

–-

PS. V kavárně se člověk dozví i to, co by možná ani nechtěl...

Přijdu večer domů! A tam cizí chlap! - Blog iDNES.cz

Couval jsem na dálnici! Přece tam manželku nenechám! - Blog iDNES.cz

Chtěl bych mít tolik holek, aby mě v pohodě uživily! - Blog iDNES.cz