Je pravda, že jen z pohledu na ono pohupování, v žádném případě problémy nemívám, ovšem při přitisknutí se, to už je jiná.

Další věcí je, že já osobně při běhu obdivuji především práci hyždí a stehenních svalů.

A jen tak mimochodem Stanislavo, zkoušela jste už běžet s jednou rukou přivázanou k tělu?

Každý to máme jinak, Františku. Někdo je horňák, někdo je dolňák a někomu se líbí třeba něco úplně jiného!

Tisknout se na běžkyně na promenádě nebo v parku bývá docela složité. Mohl by z toho být třeba monokl na oku!

S jednou rukou přivázanou k tělu jsem ještě neběžela, ale můžu to někdy zkusit. Vy jste už s jednou přivázanou rukou běžel?

Je to stejné už tisíce let. Vybavíte si co nejlépe a detailně zpracoval autor na sošce Věstonické Venuše ?

Pokud byl autor muž, tak si to určitě užíval!

Pokud byla autorka žena, tak si to pak určitě užívali uživatelé a majitelé sošky!

Jednou jsem jako teenager zažil velké dilema. Seděl jsem ve vlaku a naproti mně si sedla třicátnice v minisukni, nevěděl jsem, kam s očima a byl jsem rád, že sedím. Jenomže pak přišlo to strašné dilema. Bylo otevřené okno a průvan šel přímo na ni. Významně na mne a na okno koukla, takže jsem pochopil, co se ode mne čeká. Nastala pro mne těžká chvilka, ale nakonec zvítězila galantnost, vstal jsem a okno zavřel. Bohužel neměla žádné pochopení, tak pohoršený pohled jsem z tohoto důvodu už nikdy nezažil.

Naopak mohla být pyšná, jak žensky působí i na teenagera. Třeba to byla nějaká zapšklá feministka.

No co byste od chlapů čekala!

jj, kohouti na smetisti se casto naparujou

hezky

Ráda pozoruji a poté zaznamenávám život. Stejně jako Vy, Marku.

Jo!

Hustý .

Myslím, že chlapi jsou stejní v každém věku.

To mi přijde jako rozhovor dvou puberťáků. Jo, asi už jsem starej ...

Napravo od nich přes uličku seděly tři asi tak pětadvacítky a pubertálně se chichotaly. Asi je chtěly sbalit a pánové se předváděli.

Máte pravdu, vypadalo to legračně. Ale cestující kolem se docela dobře bavili.