Prosííím, pančelko, vona nám kazí čakry!
Asi před třemi lety začala kamarádka pořádat ve svém etno obchůdku hodiny jógy. Nechala jsem se do toho vtáhnout i s kolegyní Maruškou. Trochu jsme měly obavy, že nás v rámci protažení těla budou chtít nakazit nějakou východní filozofií, ale byly jsme ujištěny, že účelem není obracení účastníků na hinduistickou víru pod pláštíkem tělocviku, tak jsme pořídily karimatky a daly se do toho.
Půl roku jsme se s asi pěti dalšími nadšenci po večerech šťastně skládaly do nepřirozených pozic a vyvracely si klouby dál a dál za hranice evropské anatomie, když to náhle přišlo: S nástupem jara se ze zimního spánku probudily ezoženky, zjistily, že se potřebujou zbavit vánočních zadků, a jelikož není pro ezoženku děsivějšího prostředí než komerční fitko, začaly houfně docházet mezi nás. Ezoženky byly okorálkované ženské bytosti různého věku v batikovaných šatech až na paty, které měly přes rameno divné torny s polystyrénovým chlebem a na tváři permanentní výraz nebeského klidu. Na naše "čau" odpovídaly „Namaskar“ se sepjatýma rukama a úklonou, vyměňovaly si knížky o čajových rituálech a koukaly na mě a Marušku jako na idioty, protože jsme se před lekcí bavily o takových blbostech, jako jsou hokejový výsledky, místo abychom se radily, kterak uvařit svíčkovou, aniž by manžel odhalil, že je ze sojovýho masa. Rama rama, háre háre.
Moc jsme to s Maru neřešily - o co jde, vždyť sem chodíme cvičit... Časem se ale hodiny jógy začaly měnit. Ezoženky nás početně převálcovaly a začaly prosazovat hubnutí pomocí cviků mentálních, např. upřeným zíráním do svíčky, předáváním si energie dlaněmi a recitací prastaré východní poezie. Vše vsedě. Začaly jsme mít s Maruškou pochybnosti, jestli do téhle party vůbec ještě patříme, ozvláště když ostatní ateisti jeden po druhém brali roha a nás po hodinách "jógy" spíš bolely zadky od dřepění v harmonickém kruhu. Pochyby jsme neměly dlouho, holky je vyřešily za nás. Jednoho krásnýho dne jsme s Maruškou duchovnímu kolektivu přiznaly, že nám to při vzájemném dotyku prstů vůbec nevibruje, a bylo vymalováno. Vyznavačky tolerantního východního náboženství nám daly najevo, že jim to kazíme, a jako správné indické posvátné krávy nás, nevibrující masožravce, vytrkaly ze svého středu jednou provždy.
Jasně že chápu zákon nabídky a poptávky a dokážu si spočítat, že dvacet ezoženek vydá na vstupném víc, než pár cvičivejch neznabohů, stejně mě ale naštvalo, že nám to tam předělaly na náboženskej kroužek a my musely o dům dál. Ale kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti! Dneska chodíme na jógu do normálního komerčního fitka. Atmosféra sice není tak podmanivá jako ve vonnými tyčinkami provoněném obchůdku mezi orientálními koberci a tureckými bubínky, ale zase tu nikdo nepadá do mdlob při pohledu na tepláky Adidas, neznemožníme se tím, že si sladíme čaj, a v co věříme se nás nikdo neptá. Krásně si protáhnem kostru a pak jdeme na jedno. Nebo na dvě. Takže zdravím všechny amatérské jogíny, kterým se úspěšně podařilo dát si nohu za krk i bez modlení ke Krišnovi!
A ezoženky? Ty zdravím taky a doufám, že se jim daří dobře, nikdo jim to nechodí kazit a že se při všem tom držení za ruce a recitaci veršů dostaly s jógou aspoň tak daleko, jako my v tom ošklivém fitku. Třikrát hurá vaší čakře, holky! Namadagaskar! ;)
Tina Solanová
Reklama na květinovou babičku
To se ví, že TV reklamy mají ke všední realitě asi tak blízko, jako kdyby je vyráběla mimozemská civilizace, která zná život na Zemi jen z telenovel. Ale někdy to prostě praští mezi oči!
Tina Solanová
Varák a azbuka
Sněmovna se chystá projednávat novelu zákona o reklamě, která by měla upravovat cizozajyčné názvy a reklamy. Koho by nenapadly Vary, žejo... a co si tom myslí domorodec?
Tina Solanová
Těžkej život mýho psa
Bíglové se vyznačují hlubokým štěkotem. Má bíglice Ančí neštěká, hloubku svého hlasu si šetří na něco jinýho – na vzdechy. Dlouhé, bručivé, úlevné vzdechy.
Tina Solanová
Vrcholová příprava na změnu času
Změna času je noční můra - teda na jaře, na podzim je to naopak požehnání. Letos mám to "štěstí", že se na ni můžu připravovat vpravdě olympijsky. Co to obnáší?
Tina Solanová
Vot těchnika!
Mám velkou kancelář a klíče, které si se mnou pořád hrajou na schovku. I zatoužila jsem po pípátku – přesněji, hledači klíčů. Znáte to? Zapískáte a ono to na vás zacvrliká ...teda jsem si myslela.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“
O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl terčem atentátu, je mimořádně vážný....
Na Děčínsku narazil vlak do spadlého stromu, trať do Německa stála
Vlak jedoucí z Drážďan do Prahy narazil v Dolním Žlebu na Děčínsku do stromu. Cestující se museli...
Do mostu v Texasu narazilo plavidlo a poškodilo ho. Do vody uniká palivo
Do mostu v Galvestonu v americkém státě Texas ve středu narazilo plavidlo a do okolních vod uniká...
Na Slovensku není mír a smír, polarizace pokračuje, říká novinářka
Premium Slovenské vládní strany po atentátu na premiéra Roberta Fica slovně útočí na novináře. Přidávají se...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...