Byla jsem naivní sluníčkář, přiznávám. Žila jsem v domnění, že Evropa se řídí tím osvíceneckým rozumem a Evropané jsou humanisti. Místo toho vidím jen bezradné politické hrátky, sebevražedné objímání uprchlíků a nelidskost...
A kde je tedy ten rozum??
Kdysi jsem u sebe na blogu psala článek o tom, jestli fakt věříme, že islám je mocnější než naše kultura? Proč se tak hystericky děsíme?? (Fakt věříme, že islám je mocnější než naše kultura?) Myslím, že nedokážu lépe vystihnout ten paradoxní nahlavupostavismus celé situace než jak jsem ho tam popsala.
Ale ten článek vyšel již před pár měsíci a já mám čím dál větší pocit, že islám JE mocnější než naše kultura. To jsme to tedy dopadli. Bojíme se těch, kteří nám kdysi nesahali ani po kotníky a cítili se vedle nás méněcenní? Co se to stalo?? Jsme čím dál jako oni, osekáváme svobody čím dál víc, jsme čím dál víc nesnášenliví. A schyluje se u nás přesně k tomu, nad čím jsme vždycky kroutili na tom Blízkém Východě hlavou, a říkali si, "jak tam můžou být tak necivilizovaní, Bože"? Občanské války, teroristické útoky, spory kvůli náboženství...
Bože, když jsi vzpomenu, jak mí známí kroutili hlavou, když jsem šla před 16 lety studovat religionistiku. "K čemu Ti to bude? Vždyť náboženství už je dávno passé....koho to zajímá?" No, dnes najednou islám zajímá spoustu lidí. Jen jim chybí to opovrhované humanitní vzdělání, které člověku umožňuje vidět souvislosti a ne jen vytržené věty. Lidi a ne jen červený alarm. Pozadí válek a ne jen strach.
V září loňského roku jsem psala článek o tom, že "do ráje se násilím nedostanete", protože "nelze vstoupit do ráje s peklem v srdci". Byla to reakce na zprávy z hranic, kde se uprchlíci snažili do Evropy dostat násilím. Ale protože mám ve zvyku vnímat vnější události jako odraz těch vnitřních, byla to i zpráva mé vlastní duše (Oblíbené písně, aneb když se ozve duše na útěku před válkou). A možná právě proto, že mám takový zvyk, ani se nedivím, že nám to své válečné peklo sem opravdu zatáhli...
Jen mě to tedy dost mrzí. Vás ne??
Místo abych četla zprávy o tom, že evropští politici řeší mezinárodní situaci, efektivně brání naši hranici před přívalem nelegálních uprchlíků všeho druhu, zasazují se o to, aby ti lidé měli kde žít a kam se vrátit, bezradně hledí (v tom horším případě jim to prostě vyhovuje) na to, jak se převaděči pakují na lidech, kteří vyhodí do vzduchu tisíce za to, aby se, zblblí propagandou a naivními představami, dostali někam, kde nenajdou ani zbla z toho, co hledají. Umíte si sami sebe představit na jejich místě?? Tu beznaděj?? Nebo si tu snad nějaký Evropan myslí, že žije v nějakém ráji??? Finančním nebo morálním??? No a tak tu pak třeba nakonec vyhodí do vzduchu pár tisíc Evropanů. No, já se jim upřímně ani nedivím....
Zažili jste někdy válku? Hlad? Strach? Kruté zklamání? Odmítání? Kolik lidí s posttraumatickým syndromem se prostě zbláznilo a nebylo léta schopno normálně fungovat? Kolik lidí s posttraumatickým syndromem, kteří přežilo něco tak strašného jako smrt svých nejbližších, se nám tu prohání po Evropě a ve všem tom utrpení hledá útěchu tam, kde i ateista začne hledat útěchu? U Boha?? U toho svého Boha?? U těch, kteří mu řeknou, co mu Bůh sděluje, že si má myslet a co dělat??
A evropští politici zatím jen myslí na to, jak získat novou pracovní sílu. Jak se udržet u moci... hmm...
A Evropané?
Jedni zmatení naivními představami chtějí přivítat všechny uprchlíky a myslí si, že lze skloubit náš způsob života s tím jejich. Že si nezahrávají s ohněm. A ty, kdo se jim snaží otevřít oči, nazvou rasisty a xenofoby.
Druzí, vyděšení z toho, co slyší, zapomínají, že uprchlíci nejsou masa, ale lidé. Že muslimové nejsou hrdlořezové, ale lidi. Potkala jsem jich v životě spoustu a spousta jich ve svých islámských zemích o mešitu pomalu nezavadila. A nebránili mi nosit na hlavě, co jsem chtěla (tedy nic).
Hrozba nejsou lidé. Hrozba je islám v té podobě, v jaké se v Evropě rozvíjí. Hrozbou jsou imámové, kteří hlásají nenávist. Hrozbou jsou teroristi, kteří se nechali zblbnout.
Nevidím důvod, proč odsuzovat lidi a nadávat jim, dokud nepřekračují naše zákony. Ale zároveň nevidím důvod, proč už dávnou nejsou všichni podobní imámové a potenciální teroristi (a fakt ne každý muslim se vyhodí do povětří, proč by to jako dělal??) už dávno deportovaní nebo zavření? Hlásání násilí snad není zločin? Možná by měl být. Padni komu padni.
Protože největší hrozbou jsme si my sami. Před časem jsem narazila na zajímavé video o tom, že protimuslimským náladami jen nahráváme IS. Tak jistě. Tak dlouho budeme my buzerovat muslimy, kteří nemají ani zájem nás terorizovat, ani nás nutit, abychom se podřídili jejich morálním představám, jen proto, že jsou to muslimové, až je vženeme do náruče mešit a extrémistických proudů. Ti jim budou říkat: "Tak vidíš, oni nás nenechají žít si svou víru, byl jsi naivní, musíš se pustit do džihádu, jinak skončíš v pekle. A tvé děti jakbysmet. A to chceš??" Nakonec tu žádní umírnění muslimové nezbudou a my budeme mí zaděláno na sakra velký problém. Ale obávám se, že na ten už zaděláno je, protože jinak to zřejmě v horizontu minimálně druhé generace asi ani nedopadne.
Četli jste ten článek o tom, že si myslím, že možnost integrovat muslimy do naší společnosti je naprosto mizivá, protože o to vlastně nikdo nestojí? Ani my, ani oni? Zažila jsem to.
Celá tahle situace je ale ještě zamotanější. Vyžaduje velmi obezřetné našlapování, ani moc doprava, ani moc doleva. Když totiž budeme muslimským požadavkům ustupovat, dostaneme se zase přesně tam, kam nás chce IS (a vůbec kdokoliv, kdo chce mít všude v Evropě ten extrémní saudskoarabský wahhábovský islám) dostat. Do sakra velkých problémů. Krásně ty postupné ústupky a kam povedou popsal Benjamin Kuras v článku Nenechat se zastrašit a bránit západní styl svobody.
Řekla bych, že ve světle článku o nemožnosti integrace muslimů je tento článek vlastně úplně zbytečný.
Mohu někoho vůbec o něčem přesvědčit? Karty jsou už nejspíš, bohužel, rozdané. A ta hra nebude hezká a pravděpodobnost, že v ní v nejbližší době vyhraje zdravý rozum a lidskost, je skoro na nule :-(
Je možné jen doufat, že stejně jako po každé krizi nakonec přijde nějaká obnova, přijde i po této. Vždyť i pád říše římské byla tragédie. Možná tu nakonec bude lidštější islám a lidštější Západ. Ne jen dva tábory, které si myslí, že jsou nějak lepší než ten druhý...
Protože oba to uvědomění potřebují jako sůl...
A protože zjistí, že jsou oba stejně násilnické... a že to nemá ani s civilizovaností, ani s Bohem vůbec nic společného...
