Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Manifest svobody

Karel Gott se údajně mohl pochlubit ze školy trojkou z hudební výchovy. Pokud to je novinářská kachna, omlouvám se za tu nechutnou pomluvu. O Albertu Einsteinovi se zase traduje, že ve škole míval občas i dost mizerné známky.

Tak nevím, jestli to je víc důkaz totální tuposti jeho učitele, anebo důsledek Einsteinovy znuděnosti institucí zvanou škola. Tak co si o tom jenom myslet…? Asi jsou jen dvě možnosti: Buď božský Kája neuměl zpívat a Eisteinova teorie relativity byla blábolem vzešlým z lihového opojení (a proto ji už skoro nikdo od Einsteinových dob nepochopil), anebo české, stále ještě tak trochu (vlastně tak trochu hodně) císařsko-královské, školství stojí za pendrek.

Doba, kdy div ne všechny znalosti světa nabízel Ottův slovník naučný, je pryč. Tak proč jenom se škola vojenským drilem snaží z našich dětí vyrábět neodmlouvající a chodící Ottovy slovníky, sedající si před autoritou paní učitelky na zadečky?

No přece protože to tak státu vyhovuje. Obyvatelstvo semleté systémem k dokonalé poslušnosti, nemyšlení a poslouchání často samozvaných „autorit“ mnohem méně protestuje třeba proti zvyšování daní nebo nošení roušek v liduprázdném lese. Prostě se řekne, že „tak to musí být“, a semletá veřejnost pokorně kývne, jak je naučená: „Ano, paní učitelko.“ „Ano, pane řediteli.“ „Ano, pane úředníku.“ „Ano, pane ministře zdravotnictví.“

A když už jsme jako společnost tak dokonale semletí, naučení poslouchat a odnaučení myslet, brzy zjišťujeme, že myšlení bolí. Orgán, který se nepoužívá, zakrňuje. A čím máme schopnost samostatně myslet zakrnělejší, tím víc nám vyhovuje být poslušnými ovečkami, které se nemusí rozhodovat a které ochotně přijímají každý mýtus, který jim je nabídnut. A plníme každý pokyn do zblbnutí, aniž bychom chápali, k čemu je to dobré.

Jako lidstvo o sobě rádi říkáme, že ve dvacátém století jsme prý „konečně začali přistupovat ke světu vědecky“. A v čem že ten pokrok má spočívat? V tom, že velmi rádi a ochotně opakujeme stejné chyby, jakých se dopouštěla církev někdy v šestnáctém či v sedmnáctém století? Když objevíme něco, co nám nepasuje do aktuálně módního pojetí světa, začneme pracovat na tom, abychom dokázali, že to něco neexistuje, místo toho, abychom změnili svůj pohled na svět. Netoužíme vědět. Toužíme po tom, aby se zajeté koleje našeho myšlení nemusely měnit.

Vlastně se zdá, že svou nevědomost milujeme. V blažené nevědoucnosti je totiž život mnohem jednodušší: Kdo neví, ten neví, že neví. Kdo neví, ten ani nechce vědět. Proto si sami sobě lžeme. Vidíme, co vidět chceme, ne to, co je realita.

Prý musíme vstoupit do druhého pilíře penzijního systému, pokud se nechceme v důchodu pást. Fakt? Jak na to stát přišel? A není to náhodou přesně naopak?

Prý se musíme zadlužit, aby ekonomika během koronakrize rostla. Jo? A proč? Jak vláda přišla na to, že to je užitečné? Nelže náhodou trochu?

Prý potřebujeme podporovat dotacemi zelenou energii. Opravdu…? Není to náhodou tak, že politici jen hledají, kde by se dal udělat další tunel a prostor pro korupci?

Prý je potřeba očkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu, řekla v prosinci izraelská vláda, aby v lednu stejná vláda plošné očkování čtvrtou dávkou odpískala s tím, že je neadekvátní míře rizika. Kolik dnů je potřeba k tomu, aby se kategorická vědecká pravda změnila v kategorickou vědeckou nepravdu?

Kolik z toho, co „musíme“, je mýtus a kolik pravda?

A stejně tak žijeme v zajetí mýtů i svůj vlastní soukromý život. Nejednáme tak, jak si sami přejeme, ale tak, jak si přeje naše okolí. Když dospějeme a začne se od nás očekávat, že budeme poslušné součásti soukolí, které chodí do práce, budují kariéru, žení se a vdávají, plodí děti, plní nařízení hygieny, plní nařízení ministerstev, a při tom pořád odvádí daně a kývají šéfovi, máme dojem, že přesně tohle všechno je ideál, který musíme splnit.

A že přitom dáváme práci největšímu počtu psychiatrů a psychologů v historii? Že nerozumíme, proč všechny povely státu máte plnit a které z aktuálních vědeckých pravd zrovna mají sloužit? Že na nás naše děti kašlou, protože na ně nemáme čas, a tak je nezajímáme? No a co, děti mají poslouchat rodiče z povinnosti a za peníze si jejich lásku koupíme. Že jsme v šedesáti odepsané trosky závislé na viagře, které děti opustily? No a co, koupíme si psa.

A tak platíme daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění, dálniční poplatky, návštěvy u psychologa, splátky hypotéky, splátky spotřebního úvěru, dřeme od nevidím do nevidím, večer se podíváme na zprávy, zanadáváme si, jak to stojí za houby, a druhý den ten celý systém, na který nadáváme a který nám vysává veškerou životní energii, zase znovu držíme pohromadě svým placením daní a cupitáním do práce.

Lžeme sami sobě, že tohle všechno nás baví, protože jinak to neumíme. Svět kolem nás se stává jen virtuální realitou. Ženeme se jako lidstvo za něčím, co je jen přelud, skutečné poznání a štěstí nám uniká mezi prsty. Věříme tisícům mýtů a sociálních konstruktů, které nás vnitřně omezují a které jsme v sobě nastřádali postupně od dětství. Od toho, že musíme dojídat, co máme na talíři, přes to, jak „správně“ má vypadat vztah mezi lidmi, až po to, jaká to je katastrofa, když je ekonomika v recesi.

Myšlení je sice namáhavé, ale současně osvobozuje. Když začneme myslet, nikoliv přejímat útržkovité informace, které se na nás valí z médií a Facebooku, najednou zjišťujeme, že tu cosi skřípe. Že máme na výběr. Že nemusíme věřit všemu, co nám média, reklama, nejbližší okolí i společenský úzus tvrdí.

Při narození se nacházíme na prahu pomyslného ráje. Ale s každým dalším mýtem se své přirozenosti a našemu vnitřnímu ráji vzdalujeme. Když se nám podaří od těchto mýtů oprostit, když si uvědomíme, že máme na výběr, čemu věřit, že se můžeme spolehnout na svůj vlastní rozum a intuici, že můžeme žít v souladu s naším továrním nastavením, staneme se svobodnější.

Máme na výběr, jak budeme žít. Máme volbu, zda chceme být svobodní. Naše svoboda není otázkou těch ostatních a toho, jak se k nám chovají. Naše svoboda je otázkou naší vědomé volby.

 

Autor: Markéta Šichtařová | středa 26.1.2022 11:33 | karma článku: 44,23 | přečteno: 5454x
  • Další články autora

Markéta Šichtařová

Na chvíli jsme pupkem bitcoinového světa

V těchto dnech probíhá v Praze „Největší bitcoin akce v Evropě“. Mezinárodní mega-akce s velkým množství speakerů.

15.6.2024 v 16:04 | Karma: 32,52 | Přečteno: 1239x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Inflace je manipulována, zdražování je mnohem větší!

Téma inflace je v současnosti v Česku znovu intenzívně skloňované. Podle údajů statistiků inflace v dubnu meziročně vyskočila o 2,9 %, což bylo o 0,9 procentního bodu vyšší tempo než v březnu.

12.6.2024 v 8:06 | Karma: 39,88 | Přečteno: 2634x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Hospodářský růst je jedna velká fikce

Pokud trochu sledujete ekonomické dění, možná jste si povšimnuli, že řada čísel do sebe jednoduše nezapadá.

5.6.2024 v 11:52 | Karma: 44,10 | Přečteno: 5771x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Proč znovu zdražují potraviny?

V posledních dnech je u nás celkem velkým tématem fakt, že ceny zemědělské výroby klesly pod hranici z roku 2020, v obchodech to ale nevidíme. Některé potraviny dokonce zdražily.

27.5.2024 v 8:00 | Karma: 44,36 | Přečteno: 8703x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

(Ne)přijetí eura

Stručně a jasně. Zbaveno emocí a zbaveno ideologie. Čistá ekonomie. Čistá bilance přínosů a nákladů. Přijetí eura je pro Českou republiku nesmyslné a poškozující. A toto jsou důvody:

24.5.2024 v 8:00 | Karma: 45,69 | Přečteno: 7923x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Miliony na účtech, ale také dluh mamce. Jaký majetek mají čeští europoslanci

22. června 2024

Premium Nově zvolené europoslance nečeká v Bruselu v červenci jen první zasedání, ale také majetkový...

Voda mezi filharmoniky, desetitisíce lidí bez proudu. Bouřky zahltily hasiče

22. června 2024  8:39,  aktualizováno  11:25

Silné bouřky, které prošly odpoledne a večer přes Česko, se v noci přesunuly nad Moravu. Provázely...

Expert: Méně nálepek. Nazývat opozici bez důkazů dezinformátory je špatné

22. června 2024  10:05

Vysíláme Dezinformace se zneužívají v politickém boji. Ale nejen ve smyslu šíření lží, ale také v...

„Je to má vlast.“ Za Ukrajinu válčí i vojáci z řad vietnamské komunity

22. června 2024  9:05

Sledujeme online Lidé po celé Ukrajině se semkli tváří v tváři ruské invazi a vietnamská komunita v tom není...

Pronájem, byt 2+1, 51 m2, Klášterec nad Ohří, ul. Pod Stadionem
Pronájem, byt 2+1, 51 m2, Klášterec nad Ohří, ul. Pod Stadionem

Pod Stadionem, Klášterec nad Ohří - Miřetice u Klášterce nad Ohří, okres Chomutov
14 600 Kč/měsíc

  • Počet článků 695
  • Celková karma 42,46
  • Průměrná čtenost 19980x
Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka, autorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2024 kandidátka do Senátu ČR.

Seznam rubrik

Oblíbené články