Hospodářský růst je jedna velká fikce

Pokud trochu sledujete ekonomické dění, možná jste si povšimnuli, že řada čísel do sebe jednoduše nezapadá.

Na jedné straně tu je vládní rétorika, podle které jsme „z nejhoršího venku“, inflaci jsme zdárně porazili, lidé utrácejí, ekonomika roste. Na druhé straně statistici ukazují, že inflace ve skutečnosti už znovu roste, konkrétně meziroční růst za duben +2,9 %, ceny služeb +5,3 %, ceny energií + 12,0 %. To moc nekoresponduje s tvrzením o poražené inflaci. HDP sice skutečně statisticky „roste“, konkrétně o 0,4 %, ale průmysl naopak klesá o 2,7 %. Tento propad průmyslu zase moc nekoresponduje s domněnkou o růstu české ekonomiky.

Nyní k tomu přibyl další „podivný“ údaj. Důvěra v českou ekonomiku v květnu po dvou měsících růstu mírně klesla. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o 0,6 bodu na 96,4 bodu. Nižší byla důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které v pátek 24. května zveřejnil Český statistický úřad. Jak je to možné, že důvěra v českou ekonomiku klesá, když ekonomika údajně roste?

Je to možné proto, že v realitě ekonomika neroste, ale klesá. Statistika neukazuje pravdivý obraz. Když se posuneme do zahraničí, např. do USA, paradoxy budou ještě výraznější, a právě na nich si celý problém můžeme vysvětlit, protože v mírné obměně logika zůstává stejná a platí i pro Českou republiku.

Prvním, a to zcela zásadním fenoménem, je fenomén migrace. Ten se sice netýká přímo Česka, ale týká se už třeba Německa, které je pro nás coby obchodní partner zásadní. Takže když jde ke dnu Německo, táhne nás s sebou, když Německo roste, také nás táhne s sebou. Nejsilnější je tento fenomén v USA. USA vykazují růst HDP. Jenomže populace v USA roste rychleji než HDP, a to zejména kvůli nelegální migraci, která za Bidenovy administrativy ohromně nabrala na obrátkách. Podle amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) vzrostl počet pracujících legálních i nelegálních imigrantů v USA od února 2020 do března 2024 o 3,4 milionu. Počet pracovníků narozených v USA však ve stejném období klesl o 78 000. Podle studie Brookings Institution navíc za Bidenovy vlády přišlo do země přibližně dvakrát více nelegálních než legálních přistěhovalců. A teď co z toho plyne: Protože populace roste rychleji než HDP, HDP v USA na hlavu klesá. To však nikde není vidět. Oficiálně to vypadá na růst. V realitě se zdraví ekonomiky zhoršuje.

Druhým fenoménem je fakt, že veřejné výdaje by se od HDP měly spíš odečítat, nikoliv přičítat. Když vláda vezme peníze soukromému sektoru a sama je použije, zabrání vytvoření skutečných hodnot, na které by peníze použil soukromý sektor, ale použije je nesmyslně, tedy v podstatě zmenší produkční kapacity ekonomiky. Vládní výdaje tedy HDP opticky navyšují. A to platí jak pro USA (kde jsou za Bidenovy administrativy veřejné výdaje rekordní), tak pro Evropu. A platí to už od počátku epidemie i pro nás, kde také v posledních letech jsou veřejné výdaje enormní. Čím větší veřejné výdaje, tím by vlastně měl být růst HDP nižší – jenomže statistici ho vykazují naopak jako vyšší.

Třetí fenomén souvisí s chybným pojetím HDP coby ukazatele blahobytu. Už název „hrubý“ domácí produkt naznačuje, že abychom se dostali na nějakou představu o skutečném bohatstvím, museli bychom od „hrubé“ částky něco odečíst – třeba opotřebení strojů, zhoršení kvality půdy, zhoršení stavu silnic a tak dál. Když se zhoršuje stav naší energetiky, HDP sice roste, blahobyt ale klesá. Dnes můžeme konstatovat, že v důsledku Green Dealu se stále více produkují nesmyslné činnosti, tedy HDP roste, blahobyt se naopak zmenšuje.

Jenomže když je HDP uměle nadsazen, manipulujeme tím také další ukazatele používané k vyjádření kondice ekonomiky: Daňová kvóta coby podíl vybraných daní na HDP uměle klesá, podíl veřejného dluhu na HDP uměle klesá, rating ekonomiky roste… A na všechny tyto údaje se dívají i akciové trhy. Akcie tedy rostou, protože „přeci není se čeho bát“, když roste HDP.

Jenomže v realitě my už jsme v recesi, Německo je nejspíš v recesi, USA jsou v recesi, pokud tuto recesi definujeme nikoliv tak jak ji definují statistici, tedy dva po sobě jdou kvartální poklesy HDP, ale pokud si ji definujeme jako dvě po sobě následující zmenšování reálné ekonomiky. A ještě jeden postřeh: Poprvé v historii dochází k tak výraznému poklesu cen domů a bytů v USA – a současně USA nejsou podle statistiků v recesi. Proč asi? Protože v realitě se ekonomika zmenšuje, jen statistici tvrdí opak.