Známe pravidla etikety? Nebo ne, a hřešíme proti nim?

Myslíte, že jsme si ve společnosti všichni rovni? Je společensky významnější žena? Když na ulici v dešti potkáte generálního ředitele společnosti nesoucího deštník a je do něj zavěšena jeho asistentka – mají spolu něco? Oslovujeme ženy slovem „paní“, když na to mají svůj věk? Můžeme mít v restauraci na stole u oběda mobil? Pokud jste na všechny tyto otázky odpověděli ANO, pak nejspíš pokulháváte v pravidlech společenského chování. Správné odpovědi jsou totiž NE. Ale nevěště hlavu! Etiketa od Ladislava Špačka vás provede pravidly společenského chování – navíc vtipně, s praktickými příklady a fotografiemi.

CHYBY V ETIKETĚ

V poslední době jsem si začala víc všímat lidí kolem sebe. Je to možná tím, že nikam nespěchám a mám víc času. Na všechno. Na přemýšlení, pozorování i zvažování, co je a co není správné.

Zjišťuji, že ať jdu kamkoliv, potkávám lidi, kteří hřeší proti pravidlům společenského chování.  A musím přiznat, že ani já nejsem výjimkou.

PŘÍKLAD PRVNÍ

A co mám na mysli? Například když jsem se procházela v únoru po Petříně, potkala jsem mladý pár. Mladá slečna a mladík očividně pospíchali na nějakou oslavu.

Slečna měla v ruce květiny a mladík ji nesl kabelku. Pomyslela jsem si: „Jak pozorný to muž!“, neboť jsem si vzpomněla na svou dobrou přítelkyni z Ukrajiny, která mi o tomto milém pravidle nošení kabelky mužem vyprávěla.

Doma jsem se v moudré knize o etiketě však dočetla, že Ladislav Špaček radí: “Muž vždy pomůže ženě s těžším břemenem, cestovní taškou, kufrem. Nikdy jí nenosí dámskou kabelku, i kdyby rozměrem připomínala kufřík. Kabelka je intimní doplněk ženy a mužům do ruky vůbec nepatří.“

Tak nevím, jak vypadá společenská etiketa na Ukrajině, ale pravdou je, že onen mladý pár byl český a oba byli také v České republice. Tedy nelze jinak, než se řídit českým kodexem společenského chování.

PŘÍKLAD DRUHÝ

Jiným příkladem může být moje osobní zkušenost, kdy jsem si stěhovala z jedné strany Prahy na druhou věci. Poslední věci, několikeré bavlněné ložní prádlo, jsem zabalila do velkého kufru na kolečkách a vydala jsem se k metru.

Ovšem zapomněla jsem, že na stanici metra Chodov, musím zdolat asi 30 schodů. Jak naivně jsem doufala, že mi některý z 50 přítomných mužů na perónu nebo před schody pomůže. Ouha! Jako naschvál jsem šla pomalu, neboť jsem doufala, že si mě někdo všimne.

LADISLAV ŠPAČEK (*17. srpna 1949), vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě a Filozofickou fakultu UK v Praze. Působil na katedře českého a slovenského jazyka FF UK jako učitel historického vývoje spisovné češtiny. Od roku 1990 - 1992 byl vedoucím domácího zpravodajství a moderátorem Československé televize. Od roku 1992 - 2003 působil jako mluvčí prezidenta Václava Havla. Zastával také místo ředitele Tiskového odboru na Hradě. Vyučoval komunikaci s médii na Fakultě sociálních věd UK. Je autorem několika knih, z nichž jsou nejznámější knihy o etiketě. Velkou oblibu si získal televizní seriál Etiketa, kterou připravil pro ČT. Publikuje v médiích a pořádá přednášky o komunikaci, médiích a etiketě.

Když se nic nestalo a já pochopila, že když si nesnesu těžký kufr sama, nikam se nedostanu, jala jsem se sestupovat ze schodů. Nabídla mi pomoc maminka, která sama vláčela dítě v kočárku. S úsměvem a pochopením jsem pomoc odmítla a říkala jsem si, že to radši zvládnu nějak sama.

Velmi mile mě překvapil za zády mužský hlas. Když jsem se otočila, uviděla jsem asi 18tého mladíka, který mi nabízel svou pomoc. Sice mi už zbývalo jen deset schodů, ale i za ně jsem byla vděčná! Kufr měl totiž asi 15 kg. Nutno podotknout, že od té doby už metrem nic nevláčím!

VELKÁ KNIHA ETIKETY OD LADISLAVA ŠPAČKA

Velkou knihu etikety od Ladislava Špačka jsem dostala od své matky k Vánocům asi před pěti lety. Tehdy jsem ji prolistovala a odložila do poličky. Nyní jsem sáhla po knize znovu a jsem v necelé polovině. Jsem z ní nadšena! A kladu sama sobě otázku – „Proč jsem si ji už nepřečetla dávno!“ Mám totiž pocit, že můj život mohl být jednodušší…

Jednak proto, že bych si spoustu věcí nenechala tzv. „nandat“ a citlivě bych upozornila lidi kolem sebe na pochybení (jak to ostatně radí i autor) a také já sama bych mohla jít příkladem.

Špaček předkládá pravidla společenského chování čtivým způsobem, názornými příklady a čtivo doplňuje mnoha fotografiemi, díky kterým si uděláte vynikající představu např. o tom, jak správně stolovat,  jak vypadá smoking, kde má končit délka pánských kalhot, případně co najdete na pozvánce z Pražského hradu, kterou objevíte ve schránce na dopisy.

Od dob zakladatele novodobé české etikety Jiřího Gutha-Jarkovského (prvního ceremoniáře prezidenta T. G. Masaryka), uplynulo už mnoho let. Změnila se doba, normy a společně s tím i některá pravidla společenského chování. Například před šedesáti nebo sedmdesáti lety by bylo ještě možné si do společnosti vzít frak nebo žaket. Dnes je však současným vrcholem elegance pro muže – smoking.

S ETIKETOU ÚZCE SOUVISÍ SLUČNOST A ZDVOŘILOST

Špaček v knize uvádí: „Zdvořilost je uvědomělým vnějším výrazem slušnosti. Slušnost může být člověku dána, zdvořilosti je nutné se učit.“

MUSÍME VŠICHNI ZNÁT PRAVIDLA SPOLEČENSKÉHO CHOVÁNÍ?

A co s lidmi, kteří se domnívají, že etiketu k životu nepotřebují nebo se mylně domnívají, že jsou jejími znalci?

„Známe je všichni, většinou si o sobě myslí, že jim jejich moc, peníze nebo něco jiného dávají právo porušovat společenská pravidla. Obyčejně se takovým lidem říká burani.“ /citace z článku Snoba poznáte velmi snadno, časopis Claudie/

Špaček se ke slovu „buran“ vrací a vysvětluje, co pro něj osobně znamená: „Člověka, který nejenom, že ta pravidla nezná, ale nemá o ně ani zájem a navíc nemá ani dostatek empatie, to znamená toho lidského citu, všimnout si, co druhému vadí a co druhému působí obtíž. Člověk, který se chce ve společnosti dobře chovat a nechce být považován za burana, tak musí okamžitě odhadnout, čím tomu druhému ubližuju, čím mu vadím, čím mu působím nějaké příkoří a naopak musím dělat to, co ostatním lidem kolem mě bude působit jenom dobro. Tak by měl vypadat člověk, který je ve společnosti oblíbený.“

Fotografie a odkazy:

www.flikr.com

http://www.ladislavspacek.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_%C5%A0pa%C4%8Dek

Článek Snoba poznáte velmi snadno, časopis Claudie

Ladislav Špaček, Velká kniha etikety, Mladá fronta, Praha 2006, Vydání první – dotisk,

ISBN 80-204-1333-2