Žena kolem čtyřicítky jako vypočítavá zlatokopka chtivá svatby a lovkyně spermatu?

Na prahu čtyřicítky objevuji nové škatulky, do kterých si mě lidé s oblibou zařazují. Opravdu je žena kolem čtyřicítky zoufalou ženskou, která chce jenom ulovit bohatého manžela a za každou cenu rychle otěhotnět?

Před osmi lety jsem napsala článek, který se jmenoval „Když je muž sám, je to v pořádku, jestliže je žena sama, je divná“ - http://siander.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=60707 Když jsem tento článek v roce 2008 psala, bylo mi téměř třicet let. Blog vyjadřoval to, co jsem tehdy vnímala kolem sebe a prožívala.

Jestliže jsem jako žena neměla právě žádný vztah, nebo jsem nebyla zamilovaná, či neměla na někoho „políčeno, pak mě jednoduše muži zařadili do kolonky „divná“.

Samozřejmě, že jsem celých osm let sama nebyla. Když jsem měla dojem, že jsem připravená na vztah a objevil se v mém životě zajímavý muž, chopila jsem se šance. Od té doby, co jsem napsala již zmiňovaný článek, jsem potkala tři muže a prožila různé vztahy.

KDYŽ JSOU VZTAHY „MRTVÉ“

Jestliže nastalo loučení, byla jsem to já, kdo dával sbohem jako první. Ne proto, že bych to měla ve zvyku, naopak. Musela jsem se to naučit. Často jsem totiž zůstávala ve vztazích ještě dlouho poté, co byly vztahy už dávno „mrtvé“.

Ani si nemyslím, že bych byla, co se týká mužů, náročná. Dospěla jsem však k názoru, že mi vztahy dávaly neskutečně málo. Téměř všechno, co mi bylo slibováno, se nenaplnilo a vztahy se pro mě stávaly čím dál větší přítěží.

Dovolím si dnes s odstupem času vztahy bilancovat a domnívám se, že všechny vztahy v mém životě skončily proto, že muži nezaujali svou roli muže, která jim náležela. Byla jsem to téměř pokaždé já, kdo zastával roli ženy hospodyňky, kuchařky, managera domácnosti a nakonec i živitele rodiny. To je podle mého špatně.

Zůstávat ve vztahu jenom proto, abych nebyla sama, to není nic pro mě. Raději zvolím samotu, než dávat a dávat, aniž by se mi to jakkoliv vracelo zpět. Pak totiž vztahy vypadaly tak, že jeden si to velmi příjemně užíval a bavil se při každé příležitosti, zatímco ten druhý se pokaždé jenom staral, dával a pečoval (a to jsem byla já).  

Jestliže dnes bilancuji, pak musím přiznat, že pouze jeden vztah v mém životě stál za to. Tento vztah byl zajímavý nejen proto, že mě obohatil, ale že jsme i po rozchodu zůstali přáteli. Byl to muž, kterého jsem si mohla vážit.

PO OSMI LETECH…

Za osm let se mnoho změnilo. Změnil se nejen svět kolem nás, ale i vztahy. Změnila jsem se já a vnímám vztahy zcela jinak. Než mít partnerský vztah, který dlouhodobě není funkční a ve kterém se oba trápíme, to raději zvolím samotu.

Vztahy by nás měly obohacovat, inspirovat a dávat, a to by mělo být podle mého názoru oboustranné. Jestliže dává ve vztahu jenom jeden, může to dělat s tou největší láskou a srdcem na dlani, přesto se vyčerpá. Zatímco druhý se naučí jenom brát a odnaučí se, že i on by měl něco obětovat. Láska funguje/působí/pracuje jedině tehdy, jestliže je předávána dál.

ŽENA, KTERÁ JE SAMA, NEMUSÍ BÝT ZOUFALÁ

Jestliže se dnes v jakékoliv společnosti zmíním, že jsem několik let sama a nemám žádný vztah, tak si mě muži (ale i ženy) okamžitě zaškatulkují do skupiny žen, které jsou naprosto zoufalé. Proč? Nemá muže, rodina ani děti.

ZLATOKOPKA A LOVKYNĚ SPERMATU?

Žena, která je na prahu čtyřicítky je vnímána jako ta, která začíná pomalu stárnout, tikají jí biologické hodiny a má poslední možnost, aby ulovila muže a možná ještě otěhotněla, a bude-li mít štěstí, tak se i výhodně vdala (a naplnila roli „zlatokopky).

Když zjistím, že si mě opět někdo zaškatulkoval, a je spíš výjimečné, že se tak nestane, tak se těžko vyvrací, že nejsem ten typ ženy. Nejsem a nikdy jsem nebyla ženou, která muže uhání za každou cenu a muže v rámci zachování rodu degraduje na pouhého „oplodnitele“. To je pod moji úroveň.

Proč je tak těžké si představit, že žena na prahu čtyřicítky může chtít více? Proč je tak těžké pochopit, že vynucené manželství a dítě za každou cenu, je málo? Proč je nesnadné si představit, že opravdové přátelské vztahy, zajímavé zaměstnání a rodina mohou přinášet mnohem více radosti a štěstí, než nefungující vztah s tím nesprávným mužem?

Máte stejné zkušenosti jako já? Setkali jste se se stejným přístupem? Napište mi a diskutujte! Těším se na Vaše názory!

Krásné podzimní dny Vám přeje Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie:

www.flikr.com