Velikonoční poselství – Ježíš je ta jediná a správná Cesta

Dočetla jsem se, že mnoho lidí vůbec netuší, proč se slaví Velikonoce. Nejde o pomlázku, barevná vajíčka, čokoládu, alkohol, ani pověry, které zajistí úspěch. Ježíš zemřel na kříži a třetího dne byl vzkříšen. Ježíš je živý i dnes!

Před nějakým časem jsem hovořila s člověkem, který mi říkal:

• „Nemůžeš si přece být jistá tím, že křesťanství je ta nejlepší varianta ze všech. Je třeba přeci hledat, zkoušet, zkoumat, zvažovat a pak se rozhodnout.“
• „Ale já už hledat nemusím. Já už jsem našla. Jsem v cíli,“ odpověděla jsem s naprostou jistotou.

Ten člověk nevěděl, že jsem hledala už od dětství. Když jsem začala vážně uvažovat o životě, začala jsem hledat. Tehdy mi bylo čtrnáct let. Vyzkoušela jsem toho během svého života hodně – například z oblasti okultismu toho nebylo zrovna málo, např. čtení z karet, věštění budoucnosti z ruky, šťastná a nešťastná čísla či dny, numerologii, horoskopy, vyvolávání duchů mrtvých, akupresuru, jógu, autogenní trénink… Duchovno a tajemné síly mě zkrátka přitahovaly.

Až když jsem zašla do katolického kostela, došlo mi, že okultismus (čili víra ve skryté duchovní síly, v Bibli se jim říká démoni) mi nepomůže. Teprve v kostele jsem začala hledat Boha a zajímat se o křesťanskou víru. Ani po několika měsících jsem se však s Bohem nesetkala. Bylo to pro mě tehdy velké zklamání.

Ale co bylo dobré, začala jsem se modlit k Bohu. Bylo to sice jaksi nemotorné, neosobní a vzdálené, ale i tak jsem věděla, že moje modlitby a prosby určitě někdo ve vesmíru slyší. V mém srdci byla veliká touha poznat Boha osobně. Setkat se s ním. Chtěla jsem skutečně vědět, jak to je. Existuje Bůh nebo ne? A jestli ano, má s námi nějaké plány? Jaké?

Proto jsem se začala s upřímným srdcem modlit tuto modlitbu: „Pane Bože, jestli opravdu existuješ, dej se mi prosím tě poznat. Amen.“

Bůh mě nenechal čekat. Uplynulo šest měsíců a já jsem se shodou okolností ocitla na nedělní Bohoslužbě Křesťanského společenství. Bylo to poprvé. Tam jsem velmi rychle pochopila, že křesťané, kteří mě obklopují, mají něco, nebo spíš Někoho, koho já nemám. Bylo to fascinující, šokující, ale zároveň mě to naplňovalo nadějí. Jedno jsem věděla jistě, Bůh existuje! Moje modlitby byly vyslyšeny.

CO JE TO EVANGELIUM

Několik křesťanů mi velmi rychle objasnilo, co je to evangelium. Ježíš, jediný a milovaný Boží Syn, sestoupil z nebe na zem a narodil se jako člověk. Ve třiceti letech začal svou službu křtem v Jordánu. Tři roky kázal, mluvil s lidmi o Božím království, uzdravoval nemocné, vymítal démony a křísil mrtvé. Poté byl zrazen Jidášem Iškariotským, jedním ze svých dvanácti učedníků. Židovská rada v čele s veleknězem Kaifášem ho vydala římskému prefektu Judska, Pilátu Pontskému, který rozhodl o jeho zbičování a ukřižování.

Ježíš byl ukřižován na Velký pátek a zemřel kolem třetí hodiny odpoledne na Golgotě strašlivou smrtí. Tím to ale neskončilo. Třetího dne, v neděli ráno, byl vzkříšen z mrtvých! Ježíš je Živý! Po svém zmrtvýchvstání se setkal zhruba s pěti sty lidmi. Nejvíce času strávil se svými jedenácti učedníky. Po čtyřiceti dnech se s nimi na Olivetské hoře v Jeruzalémě rozloučil a byl vzat do nebe.

Ježíš se ale žádného hříchu nedopustil, nikdy totiž jako Boží Syn nezhřešil. Ale rozhodl se, že si to vymění s námi, s hříšníky. Vezme trest za hříchy (což je podle Bible smrt) na sebe. Udělal to dobrovolně a z lásky k nám, lidem, aby nám tím otevřel cestu k Bohu Otci.

Tehdy se mě křesťané v církvi ptali:

• Věříš, že Ježíš je Boží Syn, který zemřel za tvé hříchy a byl třetího dne vzkříšen z mrtvých?
• Věříš, že jsi zhřešila/provinila jsi se před Bohem?
• Věříš, že potřebuješ odpustit hříchy?

V Bibli v Listu Římanům 10,9 (ekumenický překlad) je napsáno, co je třeba udělat:

„Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.“

Tehdy jsem vyznala Ježíše jako svého Pána a Spasitele a odevzdala jsem Mu svůj život. Po jediné krátké modlitbě se tu neděli v mém životě všechno změnilo. Ježíš přišel do mého srdce a já jsem s Ním navázala osobní vztah. Odpustil mi moje hříchy a daroval mi věčný život (mám 100 % jistotu, že když zemřu, jdu okamžitě do nebe a budu s Ježíšem).

Od té doby ke mně Ježíš mluví. Není sice vidět, ale prožívám Ho, slyším Ho a vnímám Ho jako každého jiného člověka. Je to vztah, který je však mnohem lepší než s jakýmkoliv člověkem. Protože Ježíš, jak Ho znám, je nesmírně milující, laskavý, milostivý, stále dobře naladěný, radostný, má vynikající smysl pro humor, je vždycky připraven mi odpustit a ochoten mi objasňovat věci, které pro mě nachystal. Neustále mě povzbuzuje a potěšuje.

Nevím, jak vy, možná jste zažili úžasné vztahy, které si nemůžete vynachválit. Ale já musím upřímně přiznat, že takovýhle skvělý vztah jsem s nikým nikdy neměla a nikdy mít ani nebudu. Ježíš je totiž dokonalý ve všech ohledech. Ježíš je totiž Bůh. To hovoří samo za sebe.

Ježíš během svého života (Janovo evangelium 14,6) řekl:

„Já jsem ta Cesta, Pravda a Život.“

Pokud najdete Ježíše, nebudete mít potřebu už dál hledat. Budete s jistotou vědět jedno – jsem u cíle! Tohle je přesně to, po čem jsem celý život toužil a co jsem hledal.

O tomhle jsou ty pravé Velikonoce.

Krásné velikonoční svátky Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie:

Fotografie kříže je od Gerda Altmanna a je zdarma dostupná na pixabay.com: https://pixabay.com/photos/cross-sunset-sunrise-hill-sky-sun-671379/