Recenze knihy „Zápisky z Vůdcova hlavního stanu“ od Felixe Hartlauba

Když se mi dostala do rukou e-kniha „Zápisky z Vůdcova hlavního stanu“ od Felixe Hartlauba, ožila jsem! Kniha i autor oplývají mnoha tajemstvími, která člověka zajímajícího se o historii II. světové války, nenechají chladným. Felix Hartlaub se podílel na vytváření válečného deníku při Vrchním velitelství armády Hitlerova Hlavního stanu v Rastenburgu. Nejvíce času trávil ve „Vlčím doupěti“. Vedle cenzurovaného oficiálního deníku psal tajně i svůj vlastní deník, kde zachycoval, čeho byl poslední měsíce války svědkem. A tento tajný deník, vydaný pod názvem „Zápisky z Vůdcova hlavního stanu“, si můžete nyní přečíst!

PŮVODNÍ NÁZEV KNIHY

Německý originál se jmenoval „Aufzeichnung aus dem Führerhauptquartier“, který byl obsažen v „In den eigenen Umriss gebannt“ – Kriegsaufzeichnungen, literarische Fragmente und Briefe aus den Jahren 1939 bis 1945“ a byl vydán po smrti Felixe Hartlauba.

I když uplynulo 70 let od konce II. světové války, je tato kniha pro čtenáře stále zajímavá a neustále se vydává.

Jedná se o knihu odbornou, která obsahuje pro znalce historie cenné, a také méně známé, informace.

POZADÍ KNIHY

Hartlaub byl povolán v roce 1939 do vojenské služby. Od roku 1942 do roku 1945 byl přidělen k zpracovatelskému týmu válečného deníku při Vrchním velitelství armády Hitlerova Hlavního stanu v pruském Rastenburgu. Nejvíce času trávil Hartlaub v pověstném „Vlčím doupěti“. Pobýval také v alpském Berchtesgadenu, kde Adolf Hitler odpočíval a čerpal inspiraci.

Hlavním úkolem Hartlauba bylo vytváření oficiálního válečného deníku vrchního velení německé armády. Oficiální deník byl stále více záměrně upravován podle velitelských potřeb a zájmů a tomu nemohl Hartlaub nečinně přihlížet. Paralelně a tajně začal sepisovat ještě jeden deník, kde pravdivě a objektivně zachycoval, čeho byl svědkem.

Vzhledem k tomu, že se jedná o tajný deník, nic nepřikrášluje, ale popisuje místa, lidi, počasí a situace takové, jak je zažil. Někdy šokující, drsné, jindy malebné.

Nekompromisně zachytil atmosféru ve „Vlčím doupěti“, ale i vztahy mezi lidmi a jejich chování, které byly poznamenané tím, že si osazenstvo Hlavního stanu uvědomovalo neodvratnou prohru války.

Na některých místech poskytuje autor deníku doslovné citace nejvyšších špiček vrchního velení německé armády.

JAK AUTOR POPSAL  ADOLFA  HITLERA?

„Pro mladého historika, jako jsem já, by to byl pochopitelně nesmírný, jedinečný zážitek. Smět jednou zažít toho muže, to srdce, obrněné před všemi ranami, duch neúnavně pátrající po východiscích a nikdy neznavený…“

AUTORŮV STYL, JAZYK A GRAMATIKA

Hartlaubovým záměrem bylo zachytit myšlenky a postřehy ve svých poznámkách. Teprve později měl text, který my dnes čteme jako knihu, přepracovat, rozepsat a vytvořit z něj ucelené literární dílo. Dnes již víme, že k přepracování nedošlo kvůli autorově smrti.

Za povšimnutí stojí, že zejména na začátku knihy chybí téměř v každé větě sloveso, které by bylo hlavním nositelem děje, což je typické pro krásné písemnictví.

Přestože má tato kniha nesmírnou historickou vypovídací hodnotu, musím přiznat, že mi opravdu velmi chyběla slovesa, která prováží text do jednoho celku. Text se mi tedy nečetl snadno a bylo třeba z mé strany mnohem více času, energie a klidu (k zamyšlení), abych zápisky dočetla do konce.

Nejdříve Hartlaub píše v ich-formě, poté přechází do er-formy a na konci knihy označuje sám sebe slovem „písař“.

SAMOSTATNÉ ČÁSTI, PSEUDONYMY A ZKRATKY KVŮLI UTAJENÍ

„Zápisky z Vůdcova Hlavního stanu“ nejsou chronologickou kronikou dění ve „Vlčím doupěti“, ani časově posloupným záznamem osobních prožitků, ale jsou rozděleny do samostatných částí, např. Vlkodlak, Hospodářský průkopník, Carův kurýr, Vlak do propasti.

Při představování jednotlivých osob používá pseudonymy kvůli utajení, ale zkratky armádních funkcí, štábů, velitelských stupňů a organizací užívá zcela věrohodně. Pokud by vás napadlo, že možná nebudete rozumět, o kom Hartlaub psal, pak vám pomohou vysvětlivky všech užívaných zkratek a událostí v závěru knihy.

Felix Hartlaub (*1913 – 1945 †) se narodil v Brémách. Vystudoval na univerzitách v Německu, Francii a Itálii a zaměřil se na historii, archeologii a ekonomii, ale také na romanistiku a dějiny umění, má doktorát z filosofie. Napsal knihu „Děti století, nejnadanější generace Francie“, ale psal i povídky a prózy. Psal glosy pro Berlínské deníkové listy. V roce 1939 byl povolán do vojenské služby a poslán do války. Od roku 1942 do roku 1944 byl jedním z písařů válečného deníku při Vrchním velitelství armády Hitlerova Hlavního stanu v Rastenburgu, poté ve Vlčím doupěti. V dubnu 1945 byl převelen do Spandau k bojové jednotce, jejímž úkolem byla obrana Berlína, ale tam již nedorazil, beze stopy zmizel. Koncem roku 1945 byl Hartlaub prohlášen za mrtvého. Jeho válečné zápisky se stále vydávají a čtou i po 70 letech.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Jestliže máte rádi historii, zajímáte se o podrobnosti II. světové války a toužíte nahlédnout do zákulisí ve „Vlčím doupěti“, pak je to kniha pro vás. Jak jsem psala výše, je třeba mít na zřeteli, že nejde o beletrii, ale o zápisky a poznámky.

V mnoha ohledech mi dílo připomnělo knihu „Dvanáct let po Hitlerově boku“ od Christy Schröder, která pracovala dvanáct let jako sekretářka Vůdce.

KDE SI MOHU ZAKOUPIT E-KNIHU?

E-knihu si můžete zakoupit ve formátu  ePUB, Kindle (Mobi) a PDF v internetovém obchodě Knihy iDNES.cz zde: http://knihy.idnes.cz/zapisky-z-vudcova-hlavniho-stanu-1.html

Pokud si chcete přečíst ukázku, můžete si ji zdarma stáhnout už teď.

Přeji příjemné čtení a krásné jarní dny, Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

Životopis: Obsažen v knize.

Fotografie zde: www.google.cz

Schröder, Ch.; Dvanáct let po Hitlerově boku, Levné knihy, 2004, I. vydání, ISBN 80-7309-219-0

http://www.databazeknih.cz/knihy/dvanact-let-po-hitlerove-boku-61275

E-kniha: Hartlaub, F., Zápisky z Vůdcova hlavního stanu, nakladatelství Volvox Globator, 2014, ISBN 978-80-7207-886-8

http://knihy.idnes.cz/zapisky-z-vudcova-hlavniho-stanu-1.html