Recenze knihy „Slib pod jmelím“ od Joanny Johnsonové

Britská spisovatelka Joanna Johnsonová ve svém historickém romantickém románu přináší ukázku levicového liberalismu. Přepisuje dějiny a etiketu, z ženy tmavé pleti „vyrábí“ dámu, přimíchává do románu zvyky z 21. století.

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

Musím se přiznat, že jsem byla při výběru knihy unavená a nechtělo se mi přemýšlet nad žádným vážným filosofickým, politologickým ani historickým tématem. Přála jsem si přečíst nějaký pěkný historický romantický román, u kterého si perfektně odpočinu.

Proto jsem sáhla po romantickém historickém románu zasazeném do staré dobré Anglie roku 1817. Než jsem si e-knihu „Slib pod jmelím“ od mladé začínající britské spisovatelky Joanny Johnsonové koupila, stáhla jsem si ukázku. Román se mi zdál zajímavý a napínavý.

Ovšem stačilo přečíst prvních padesát sedmdesát stránek a já jsem začala hořce litovat vyhozených peněz!

„Z Mary, její služky, se stala jediná pomocnice, kterou si Honora mohla dovolit a po letech věrné služby se z ní stala spíš důvěrná přítelkyně než služebná, protože nikdo jiný o ni neprojevil zájem, nikdo k ní na návštěvy nechodil. Možná za to mohla barva Honořiny pokožky, která nejbližším sousedům vadila. Měla ji totiž zbarvenou do lehké bronzové barvy, což bylo dědictví po otcových afrických předcích.“

O ČEM JE HISTORICKÝ ROMÁN „SLIB POD JMELÍM“?

Poté, co Honoru Blakeovou opustil manžel Frank a společnost ji kvůli otci (bývalý otrok) zavrhla, se Honora rozhodla, že se musí spolehnout jen sama na sebe. Už nikdy nechce být na někom závislá. Ale pak se u ní doma objeví temperamentní lord Isaac Lovell, který jí oznámí, že její manžel zemřel. Když se později dozví od notáře, že jí manžel zanechal jen dluhy a připravil i dům, nabídne jí lord Lovell, aby s ním a jeho těhotnou svěřenkyní Charlotte strávila vánoční svátky. Vzájemná přitažlivost na sebe nenechá dlouho čekat, i když ani jeden jí nehodlá podlehnout. Když komplikovaný porod ohrozí život Charlotte, jeví se jako jediné řešení manželství, aby ochránili dítě.

„Honořině kráse musí odolat, nesmí dovolit, aby ho přitahovala. A určitě k tomu přispěje i to, že si vzala Franka. Její náklonnost k muži bez charakteru, jakým Frank byl, zmaří jakoukoliv sympatii, jež by snad Isaac mohl pocítit k vdově, která po něm zbyla.“

AUTORČIN STYL, JAZYK, GRAMATIKA, KOREKTURY

• Román je napsán srozumitelným a spisovným jazykem, místy hovorovým.
• Kniha je předvídatelná a činí tak sama autorka, zápletky jsou předvídatelné a děj prozrazuje dopředu.
• Kniha byla napsána v er-formě.
• Děj je tak nudný, že si čtenář přeje, aby kniha už skončila.
• Korektury byly odvedeny profesionálně.

KLADNÉ A NEGATIVNÍ STRÁNKY ROMÁNU

Na internetu jsem se dočetla, že Joanna Johnsonová je britská spisovatelka, která napsala dva romány v nakladatelství Harlequin. Na románu „Slib pod jmelím“, který jsem nyní přečetla, je znát, že se jedná o začínající spisovatelku.

Ačkoliv byla kniha vydána v rámci historické edice, s pravdivou historií se nesetkáte. Nevím, zda autorce chybí znalosti britských dějin (život, zvyky, tradice, etiketa šlechty a chudiny…), anebo to byl záměr, ale v celé knize je tolik historických nepřesností, že pokud je čtenář jen trochu znalý historie, tak u knihy trpí jako zvíře.

Například: Lord, který je velice bohatý, v knize cestuje dva dny ve veřejném dostavníku s chudými lidmi a služebnictvem?! Opravdu by dáma v roce 1817 cestovala veřejným dostavníkem sama s mužem a bez gardedámy?! Skutečně by muž, který je lordem a prohlašuje o sobě, že je gentleman, by spal ve veřejném hostinci v jednom pokoji s cizí ženou?! Skutečně si mohla dáma vzít v roce 1817 sekeru a na dvorku si naštípat dříví?! Mohla by se služka stát nejlepší přítelkyní dámy?!

Co se týká romantiky, a zde by mělo být zárukou nakladatelství Harlequin, ji v knize nenajdete. Autorka vydává za romantiku fyzickou přitažlivost, chtíč a sex mezi mužem a ženou. Na jedné straně se hlavní postavy nemohou téměř ovládnout, jak jsou nadržení a na druhé straně jsou plní nenávisti, nepochopení a odporu vůči sobě navzájem. Zcela nesmyslné… Autorka nevytvořila žádnou reálnou možnost, aby se postavy do sebe zamilovaly.

Dějové zápletky v knize jsou předvídatelné, že je můžete tipovat dopředu. A když to nejde, tak vám je hlavní hrdinové knihy ve formě vnitřních dialogů prozradí sami. Tím nás autorka připravila o důvod, proč knihu číst. Je to tedy dlouhá nuda a já jako čtenářka jsem si přála, abych už byla u konce. Některé odstavce byly tak jalové, že jsem je přeskakovala.

Ve velké oblibě má Joanna Johnsonová vnitřní dialogy. Na hlavním hrdinovi Isaacovi a hrdince Honoře se skutečně vyřádila! Nejenže jsou časté, ale i dlouhé a hlavně nesmyslné! Postavy si neustále protiřečí! Např. líbí se mi, wow! Ale on se mi nemůže líbit! Ale ano, on mě přitahuje. Ne, to vlastně nejde! Člověk si až klade otázku, zda nejsou postavy poněkud schizofrenní?!

Ačkoliv si hlavní hrdina o sobě stále v knize říká, že je gentleman, ve skutečnosti se chová jako naprostý darebák. Mistrovsky svým pokrytectvím zastírá, že je někým jiným. Ve skutečnosti však celý román Honoře lže a klame ji. Ke konci knihy, kdy už to vypadá, že se vážně „pochlapil“, se opět projeví jako naprostý slaboch. A hle! Objeví se na scéně Wonder Woman Honora a toho slabocha Isaaca zachrání!

Opět se zde projevuje módní a velice podivný (řekla bych i zvrácený) trend 21. století – muž je slaboch, který potřebuje zachránit od silné emancipované a nezávislé ženy. Obdivujme ji!

Opravdu existovaly na začátku 19. století chudé emancipované ženy, když neměly žádný příjem, manžela ani domov?! Skutečně v této době a v takové životní situaci razily a proklamovaly filosofii – budu zcela nezávislá! Poradím si sama! Nikoho nepotřebuji! Opět naprostý nesmysl. Každý, kdo alespoň jedinkrát četl jakékoliv klasické dílo legendární britské spisovatelky Jane Austenové, si umí představit, jak žena bez peněz, manžela, rodiny a domova velice strádala.

Aby toho nebylo málo, tak přimícháme trochu diskriminace, kvůli které hrdinka velice trpí! Honora je dcera černošského afrického otroka, který si vykoupil svobodu a bílé ženy, kterou následně její rodina vydědila. Honora, která má bronzovou pleť po svém otci, zažívá v knize trapné ústrky ze strany britské společnosti a nikdo se s ní nechce „kamarádit“. Jako vážně?! Řekněme si to narovinu: Honora by v roce 1817 mohla v Anglii pracovat jedině jako služka v kuchyni. Anebo spíš ve stáji?

Kniha je plná nesmyslů, nepřesností, chybí romantika a dochází k přepisování historie. Všechno navíc autorka staví do takového světla, jako že je všechno správné a samozřejmé. To je snad to nejhorší.

Joanně Johnsonové vyšly zatím jenom dvě knihy a musím konstatovat, že je to dobře. Psát totiž neumí.

„Honora se na něj dívala z podesty a cítila, jak se jí zrychluje puls. Jen pevně doufala, že zdola si lord Lovell nemůže všimnout, jak rychle jí tepe srdce. Za denního světla vypadal stejně přitažlivě jako včera večer, možná ještě o něco lépe. Stříbrné světlo časného rána vytvářelo světlejší skvrny v teple hnědých vlasech a docílilo toho, že čelisti vypadaly jako vytesané z mramoru. Slabé prosincové slunce se prodíralo do haly a zvýrazňovalo mu na čele zamyšlené vrásky. I rty modelovalo do plného tvaru, že kdyby se na člověka usmál, mohl by tím způsobit zástavu srdce. Tedy ne, že by se k tomu schylovalo zrovna teď. Měl nasazený výraz dlouho mučené trpělivosti, který jí rozčiloval, i když puls si dělal, co chtěl.“

KOMU BYCH ROMÁN DOPORUČILA?

Román „Slib pod jmelím“ se bude líbit všem příznivcům levicového liberalismu. Pokud patříte mezi milovníky takových nesmyslů jako je např. seriál Bridgetonovi, pak si nejspíš přijdete na své. Jestliže však znáte historii, nesnášíte přepisování dějin, máte rádi staré dobré konzervativní hodnoty, pak se držte od knihy a této autorky dál! Kniha by vás jenom zbytečně rozladila, rozčílila a ještě byste si vyčítali vyhozené peníze.

Krásné únorové dny a jenom samou kvalitní četbu vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

Fotografie a anotace knihy „Slib pod jmelím“ jsou dostupné na Palmknihy.cz.

JOHNSONOVÁ, Joanna. Slib pod jmelím. HarperCollins Polska sp. z o.o. Warszawa. 2022. 266 stran, 1. vydání, ISBN 978-83-276-7837-8 (formát mobi)