Recenze knihy „Holanďanka“ od Ellen Keithové

Bestseller „Holanďanka“ nás zavede do koncentračního tábora Buchenwald, kde si snaží prací nevěstky zachránit život mladá vdaná žena Marijke. Co všechno jsme schopni udělat, abychom přežili? Je rozdíl mezi větším a menším zlem?

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

O knižní novince „Holanďanka“ (v originálu „The Dutch Wife“) od mladé talentované kanadské spisovatelky Ellen Keithové jsem slyšela na konci roku 2018 v rádiu ČRo Plus. Knihu napsala mladá žena a ihned se stala bestsellerem.

Jedná se o historický román z období II. světové války, ale zároveň o fikci. Jak píše autorka v závěru knihy, všechny postavy jsou imaginární. Nicméně běžné životní situace hlavních hrdinů v roce 1943, které se odehrávaly v nizozemském Amsterdamu, popis života v koncentračních táborech Ravensbrück a Buchenwald, luxusní život vysoce postavených nacistů, jejich manželek a dětí v koncentračních táborech, popravy, tresty pro vězně, lékařské pokusy na vězních, kremace mrtvých, pochody smrti atd., to všechno vychází z historických podkladů, které Keithová dlouho studovala.

„Führer potřebuje nejen spoustu silných mužů na válečném poli, ale i nás, kteří se staráme, aby se nepřestala otáček kola hospodářství. Potřebuje naše mozky a počítá s tím, že tady budeme udržovat přísnou disciplínu. Zvyknout si na zdejší život nějakou dobu trvá a vyžaduje to určitou odvahu. Myslete na Buchenwald jako na továrnu. Hladce může fungovat jenom tehdy, jestliže každý jednotlivec dělá svou práci s plným nasazením.“„Holanďanka“, Ellen Keithová

O ČEM JE KNIHA?

Uprostřed II. světové války, v roce 1943, zatýkají nacisté v Amsterdamu příslušníky odboje. Houslistka Marijke de Graafová a její manžel vysokoškolský profesor Theodor jsou zatčeni. Každý je deportován do jiného koncentračního tábora v Německu. Marijke se dostane do Ravensbrücku, Theo je odvezen dobytčákem do Buchenwaldu. Marijke stojí před těžkou volbou - buď zemře hlady a vysílením při těžké práci, nebo se dobrovolně přihlásí do nevěstince pro vězně v Buchenwaldu, kde se jí možná podaří přežít a najít manžela. A tak se z mladé talentované ženy z dobré rodiny stává vězeňská prostitutka. Její život se navždycky změní, když potká důstojníka SS komisaře koncentračního tábora Buchenwald schutzhaftlagerführera Karla Müllera, který se do ní zamiluje. Paralelně sledujeme tragický osud Karlova syna Luciana, kterého roku 1977 zachytí soukolí tzv. špinavé války v Argentině.

„Poprvé Karl uslyšel o Adolfu Hitlerovi, když mu bylo třináct. Tehdy se otec jednoho dne vrátil ze služební večeře a vyprávěl, že se před místním pivovarem strhla nějaká rvačka. Neúspěšný puč dostal Hitlera do vězení, ale otec na něj nezapomněl. Když se tedy Hitler za několik let vrátil na politickou scénu a začal lidem slibovat, že se postará, aby Německo povstalo z trosek a dosáhlo bývalé slávy, Müllerovi patřili k prvním, kdo do něj vložili veškeré své naděje. Viděli, že města jsou přelidněná, a báli se o svoje nemovitosti, které bylo kvůli obrovské inflaci velmi těžké udržovat. Národní socialisté prohlašovali, že budou soukromé vlastnictví chránit, vytvoří pro Němce životní prostor, aby dosáhli blahobytu, a vezmou si zpět všechno, o co je podvodně připravili Židé a Versailleská smlouva. Vytáhnou národ z bídy, do níž ho uvrhla ponižující porážka a hospodářský rozvrat. Vybudují říši, které se žádná země nevyrovná. Bude ro pro každého nový začátek.“„Holanďanka“, Ellen Keithová

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ?

Podaří se Marijke obstát v nevěstinci? Udrží si svou lásku ke svému manželovi Theovi, nebo se také zamiluje do vysoce postaveného nacisty Müllera, který se k ní chová laskavě? Podaří se Marijke vypátrat Thea? Zemře Theo v Buchenwaldu nebo přežije? Jak dopadne nacista Müller po osvobození tábora Buchenwaldu Američany v dubnu 1945? A jak to dopadne se studentem Lucianem v Argentině?

Kniha je zajímavá a bylo by nesmyslné děj prozrazovat. Jestli vás tedy zajímá, jak kniha dopadne, musíte si ji přečíst.

Kniha nabízí 33 kapitol, epilog, historickou poznámku a poděkování autorky. Historický román má 352 stran.

„Židovky se žlutými trojúhelníky na prsou vyšly ven bez vlasů, na oholených hlavách štípance od vší a krvavé škrábance od holičovy břitvy. S pláčem se snažily si hlavy zakrýt šátkem nebo alespoň rukávem. Chápala jsem, jak jim je. Ohmatala jsem červený trojúhelník, který mě označoval jako politickou, a pak jsem zvedla ruku ke svým kudrnám. Byla jsem vděčná, že mi zůstala aspoň špetka jistoty.“Holanďanka“, Ellen Keithová

HLAVNÍ POSTAVY ROMÁNU

Marijke de Graafová, třiadvacetiletá houslistka, manželka Thea. Pracuje tajně v nacistickém odboji. Po svém zatčení se dostává do Buchenwaldu a snaží se přežít jako nevěstka v nevěstinci pro vězně.

Theodor de Graaf, pětadvacetiletý profesor historie na univerzitě v Amsterdamu. Deportován do Buchenwaldu, kde pracuje v lomu.

Karel Müller, svobodný důstojník SS v hodnosti schutzhaftlagerführera je komisařem koncentračního tábora Buchenwald. Zahlédne Marijke a na první pohled se do ní zamiluje.

Lucian Wagner, Karlův syn, vysokoškolský student, který se v Buenos Aires v Argentině zapojí do protivládních studentských protestů a je zadržen vojáky z junty.

Ellen Keith se narodila v Kanadě. Vystudovala tvůrčí psaní na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru. Jejím prvním románem byla kniha „The Dutch Wife“ (v češtině vyšla pod názvem „Holanďanka“), která vyšla v roce 2018 a stala se ihned bestsellerem. Byla přeložena do deseti jazyků. Keith získala první cenu HarperCollins/UBC Prize za nejlepší fikci. Rovněž publikuje v The New Quarterly a Globe and Mail. V současné době žije v Amsterdamu v Nizozemsku.

„Na pryčnách jsme spaly po dvou nebo po třech těsně vedle sebe a v noci jsem cítila, jak na mě spolunocležnice kýchají a kašlou. Nemocné močily na slamník přímo pod sebe, protože neměly sílu slézt a odvléct se na latrínu. Naučila jsem se spát s hrnkem a miskou přivázanými k mundúru. První dny vyprávěly matky vyděšeným dcerkám pohádky, tři kabaretní hvězdy si dodávaly odvahu košilatými anekdotami a později se hádaly o ukradený chleba. Jedna žena se zbláznila, pořád sebou házela, vytrhávala si chumáče vlasů a něco si pro sebe mumlala. Někdy kňučela jako pes, plakala tak zoufale, až modrala v obličeji, a ostatní na ni křičely, ať zmlkne. Bylo mi jí líto a měla jsem strach. V Ravensbrücku číhalo šílenství na každou z nás. To, jestli člověk přežije, záviselo na zdravém rozumu, a tak jsem nesměla ztratit sílu.“„Holanďanka“, Ellen Keithová

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...

• Kniha je napsána v er-formě jazykem spisovným, místy hovorovým jazykem.
• Občas narazíte na expresivní výrazy.
• Román je napsán velmi čtivě a snadno vás strhne.
• Jazykové korektury byly odvedeny profesionálně.

„V průběhu času přicházelo čím dál míň vězňů, z čehož jsme usuzovaly, že úmrtnost stoupá. Přijaly jsme to částečně s úlevou, částečně se smutkem. Po směně lehávala Sophia v posteli a snila o padělateli Albinovi s měkkým mazlivým hlasem, nebo o francouzském herci Henrim, který bydlel vedle její oblíbené hospůdky v Paříži. Já jsem už dávno zákazníky nevnímala. Křídové tváře a hubená těla mi začaly splývat; byly to bolestné připomínky večerů, na které jsem chtěla zapomenout. Theo mi už připadal jako slabá záře majáku na horizontu. Ačkoli jsem se na něj pořád ještě ptala každého zákazníka, bylo to jen ze zvyku a v kladnou odpověď jsem přestala doufat. Pro vězně byly holky z nevěstince dokonalým zosobněním ženskosti. Přítelkyně, ne děvky. Viseli na nás tak zoufale, že jsme je musely litovat a stydět se, že nedokážeme naplnit jejich fantazie. Chtěli být milováni. Já se proti nim obrnila a kromě nejnutnější útěchy jsem jim nic nedávala.“„Holanďanka“, Ellen Keithová

KLADNÉ A ZÁPORNÉ STRÁNKY KNIHY

Kniha je napsána velmi zajímavým stylem. Po kapitolách se střídají tři hlavní postavy – Marijke, Karel a Lucian – a my s nimi nahlížíme do jejich životů. Tento styl umožňuje čtenářům nahlédnout do života každého ze tří protagonistů velmi intimně.

Kniha je svým způsobem osobitou výpovědí svědků doby, ve které žili. Výpovědí jak nacistů, tak jejich obětí. Nastiňuje nejen hrdinům knihy, ale i nám těžké otázky, např.: Je možné milovat zločince? Existuje větší a menší zlo? Kde jsou hranice? Je možné si obhájit skutky, kterými se proviníme proti vlastním morálním zásadám, když tím zachráníme život milovanému člověku? Kam až jsme schopni zajít, abychom si zachránili život?  

Ačkoliv se kniha „Holanďanka“ stala bestsellerem a získala si obrovské množství čtenářů v mnoha zemích světa, jedná se o příběh velmi smutný a tragický. Mám ráda knihy, které končí happy endem, které dávají naději.

Z anotace knihy jsem získala dojem, že objevíme v těžkých podmínkách koncentračního tábora Buchenwaldu příběh dvou lidí, kteří se do sebe zamilují a prožijí něco neobyčejného. Ale ať jsem se snažila sebevíc, lásku nebo romantiku jsem v knize neobjevila.

Také přebal českého vydání knihy je matoucí (i když je krásný a ne kýčovitý, jak tomu často u českých knih bývá). Čtenář z něj nabyde dojmu, že půjde o luxusní životní styl prostitutky (krásné šaty, šperky, honosné účesy, příjemné prostředí), což je v naprostém protikladu s dějem knihy.

Kniha je v popisu podmínek koncentračního tábora a tehdejšího života podobná románu „Tatér z Osvětimi“ od Heather Morrisové. Moji recenzi si můžete přečíst zde:

https://siander.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=688405

Rozdíl je však v tom, že „Tatér z Osvětimi“ vznikl podle skutečného životního příběhu dvou lidí, kteří se hluboce milovali a končí vskutku dobře. V případě „Holanďanky“ jde o fikci.

Také závěr knihy „Holanďanka“ mě překvapil. V průběhu knihy jsem si tipla, jak příběh zhruba dopadne a… mýlila jsem se. Nedá se vlastně říct, jestli kniha dopadne dobře či špatně.

„Od půl sedmé ráno běhal dokola a neměl ani vteřinu čas myslet na sebe nebo na Marijke. Odpoledne se mu s velkým zpožděním podařilo evakuovat dvě várky vězňů, celkem 9280 lidí. Jel na vlakové nádraží do Výmaru, aby dohlédl na jejich odjezd. Z tábora museli ujít deset kilometrů po stejné přístupové cestě, kterou před lety někteří z nich sami stavěli. Mnoho jich cestou zemřelo a ostatní museli ležící těla překračovat. Karlův řidič začal troubit, aby mohl zástup předjet, ale důstojníci v autech před nimi stříleli na každého, kdo nedokázal držet krok, a na silnici se brzy rozlévaly kaluže krve. Vězni se dovlekli na nádraží ve skupinkách a vypadali, že je opustily všechny síly. Když je strážní naháněli do dobytčáků, Karl se snažil nemyslet na to, že mají svobodu na dosah, a přitom je posílá na jistou smrt. Vzpomněl si na Marijke, jak se ve spánku usmívá, na její zalykavý dívčí smích, a musel se sám sebe ptát, komu tyhle muže bere.“„Holanďanka“, Ellen Keithová

KOMU BYCH ROMÁN DOPORUČILA?

Kniha se bude líbit těm, kteří rádi zkoumají dějiny II. světové války a zajímají se o téma shoa. Kniha osloví čtenáře a čtenářky, kteří nemají rádi suchou historii a fakta, ale milují příběhy. Díky fiktivnímu příběhu tak poznají historii hrůzného období II. světové války. Díky tomu, že Ellen Keithová je vynikající vypravěčkou, si můžete být jistí, že vás příběh strhne a jen tak na něj nezapomenete!   

Knihu „Holanďanka“ od Ellen Keithové mi k recenzi laskavě poskytly Palmknihy.cz.

Krásné zimní dny Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

Životopis Ellen Keith je dostupný na ellenkeith.ca zde: https://www.ellenkeith.ca/about-1/

Fotografie a anotace knihy „Holanďanka“ je dostupná na Palmknihy.cz

KEITHOVÁ, Ellen. Holanďanka. Pavel Dobrovský – Beta s. r. o., Praha, 2018, 352 stran, 1. vydání, ISBN 978-80-7593-031-6 (formát mobi)