Recenze knihy „Den trifidů“ od Johna Wyndhama

Sci-fi „Den trifidů“ anglického spisovatele Johna Wyndhama se stala klasikou. Sám Wyndham se touto knihou proslavil a zapsal do čítanek anglické literatury. Lepší knihu už nenapsal. Co jsou trifidi? Rostliny, které se rozmnožují,

PROČ JSEM SI VYBRALA PRÁVĚ TUTO KNIHU?

Před léty jsem viděla v televizi dvoudílný seriál Velké Británie z roku 2009 „Den trifidů“ v režii Nicka Copuse. Seriál byl hvězdně obsazen, hlavních rolí se chopili takové známé herecké tváře jako například Brian Cox, Joely Richardson, Dougray Scott, Vanessa Redgrave, Eddie Izzard či Jason Priestley.

Obzvláště Dougray Scott v hlavní roli Williama Masena a Joely Richardson v roli Joselly Playtonové byly vynikající! Filmové zpracování mě tak zaujalo, že jsem se od obrazovky nemohla odtrhnout! Ačkoliv má každý díl devadesát minut a děj se rozbíhá pomalu, stojí to za to! Nebudu tajit, že jsem tento seriál od té doby viděla mnohokrát.

Ale knihu „Den trifidů“ s podtitulem „Je den trifidů soumrakem lidstva?“ od Johna Wyndhama jsem nečetla. Proto jsem se rozhodla, že si doplním své základní vzdělání sci-fi literatury a vrhla jsem se s chutí na knihu.

Ovšem rozdíl mezi knihou a filmovým zpracováním je obrovský. Mnoho věcí Wyndham nenapsal, ale přimysleli si tvůrci filmu.

„Svět se pro otce ostře dělil na lidi, kteří sedí za psacími stoly a pracují mozkem, a lidi, kteří za psacími stoly nesedí a žijí ve špíně. Jak se mu podařilo uchovat si tento názor, který zastaral už před nějakými sto nebo ještě více lety, nechápu dodnes, ale prostoupil mé mládí do takové míry, že mi trvalo hodnou řádku let, než jsem postřehl, že slabost v matematice mě ještě nemusí zatracovat k celoživotnímu údělu metaře nebo kuchtíka. Nikdy mě nenapadlo, že by ke kariéře mohl vést předmět, který mne zajímal ze všeho nejvíc – a můj otec si buď nevšiml, nebo mu bylo zcela jedno, že nosím z biologie samé výborné. O mé budoucnosti rozhodlo vlastně až objevení trifidů.“„Den trifidů“, John Wyndham

PŮVODNÍ NÁZEV KNIHY A VYDÁNÍ

Kniha „Den trifidů“ v anglickém originálu „The Day of the Triffids“ vyšla poprvé v roce 1951. Wyndham se vydal jako sci-fi autor na spisovatelskou dráhu již v roce 1925. Knihy vydával ve Spojených státech, ale velký úspěch se nedostavil. Teprve až v roce 1951, kdy napsal „Den trifidů“ na podkladě dvou starších povídek, se dostavil obrovský úspěch a Wyndham se tak zapsal do historie sci-fi literatury.

Kniha obsahuje 17 kapitol, doslov a stručný životopis autora.

„Na téma náhlého výskytu trifidů najdete v knihách spoustu odvážných spekulací. Většinou jsou to samé nesmysly. Rozhodně se nevyvinuli spontánně, jak věřilo mnoho prostých duší. Tím méně byla potvrzena teorie, že jsou jakýmsi zvěstováním – předzvěstí daleko horších věcí, které přijdou, jestliže se svět neumoudří a nepolepší. Sporný je i názor, že jejich semena k nám přiletěla z vesmíru coby vzorek příšerných forem, jaké na sebe může vzít život v prostředí jiných, méně šťastných světů – alespoň já jsem přesvědčen, že tomu tak nebylo.“„Den trifidů“, John Wyndham

O ČEM JE KNIHA „DEN TRIFIDŮ“?

Tajemné zelené záblesky padající komety si nechal ujít na světě 7. května onoho roku jen málokdo. Ta ohromná podívaná trvala celou noc. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil.

Jen pár lidí se na tu velkou nebeskou show nedívalo. Mezi nimi byl i odborník na trifidy William Masen, který právě ležel se zavázanýma očima v londýnské nemocnici a také začínající spisovatelka Josella Playtonová, která se proslavila svou první knihou. Josella měla jiný důvod, proč show nesledovala, opila se a vyspávala po předešlém večírku. Oba začínají zjišťovat, co se kolem nich stalo, proč jsou téměř všichni lidé kolem slepí, proč nejezdí auta a lidé nepracují… A za těchto okolností se potkávají.

Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, kterým se začalo jednoduše mezi obyčejnými lidmi říkat trifidi, jsou genetickou mutací rostlin. Dokáží se pohybovat, rozmnožovat semeny, mají jedovatá žahadla a dovedou spolu komunikovat. Trifidi využijí slepoty lidí a začnou je systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Budou to zároveň poslední dny lidí?

„Mysl má jakousi zvláštní schopnost obrody, která jí nedovoluje podlehnout nadlouho tragické náladě. Ať už je to ku prospěchu nebo ke škodě, je to jen součást vůle přežít – ale jen proto jsme se také mohli vrhat z jedné vysilující války do druhé. Ale stalo se již nezbytnou částí našeho mechanismu, že i nad celým oceánem rozlitého mléka dokážeme prolévat slzy pouze dočasně – má-li být život snesitelný, všechno mimořádné se musí stát všedním.“„Den trifidů“, John Wyndham

HLAVNÍ POSTAVY KNIHY

• William (Bill) Masen – hlavní postava příběhu, asi třicetiletý mladý svobodný muž, který je expertem na trifidy. Před katastrofou pracoval na trifidí farmě. Všichni mu říkají Bill.
• Josella Playtonová – dvacetiletá blondýnka, kterou Bill zachrání ze spárů slepce, který si z ní udělal otroka. Společně se snaží přežít.
• Manželé Dennis a Mary Brantovi – mladý manželský pár, majitelé statku v Shirningu, kteří oslepli. Očekávají miminko.
• Slečna Durantová - zakladatelka křesťanské komunity na Tynshamském zámku, kde žije kolem padesáti či šedesáti nevidomých lidí a jen několik vidících.
• E. H. Vorless - bývalý profesor sociologie, společně s Beadlym hlavní představitel skupiny lidí, kteří se pokoušejí přežít v nových podmínkách a uchovat lidstvu naději na budoucnost.
• Elspeth Caryová - žena ze skupiny vidomých lidí, kronikářka událostí.
• Ivan Simpson - člen Beadlyho skupiny, pilot vrtulníku.
• Joyce Taylorová - známá Dennise a Mary Brentových, která žije v jejich domě. Je slepá.
• Michael Beadley - člen skupiny snažící se o založení nové civilizace bez sentimentálních a oslabujících vazeb na minulost.
• Susan - asi desetiletá dívenka, kterou Masen při pátrání a hledání pomoci zachrání a vezme s sebou. Susan vidí, ale její slepé rodiče a malého bratra zabili trifidi.
• Torrence - jeden z členů samozvané rady, která hodlá vzkřísit starou civilizaci včetně jejích negativních dopadů.
• Walter Lucknor - Billův kolega z farmy, který měl o trifidech své teorie. Ty se ukázaly prorocké.
• Wilfred Coker - řečník a idealista, který se zpočátku domnívá, že je správné pomáhat co největšímu počtu slepých lidí.

Děj sci-fi se odehrává ve známých londýnských ulicích a poté se přesunuje na anglický venkov.

„Byl jsem teď odkázán jen a jen na sebe a nemohl jsem se zbavit pocitu osamělosti. Padl na mne právě tak, jako toho dne, kdy jsme se rozdělili, abychom pátrali po Michaelu Beadleyovi – jenomže tentokrát dvojnásobnou vahou… Až dosud jsem uvažoval o osamělosti jako o čemsi negativním – jako o nedostatku společnosti a samozřejmě něčem pouze dočasném… Onoho dne jsem se však poučil, že je to mnohem víc. Je to cosi, co dokáže stísnit a sklíčit, pokroutit tu nejvšednější skutečnost a šalebně si pohrát se zdravým rozumem. Cosi, co zavile číhá na všech stranách, dráždí nervy a rozechvívá je ustavičným neklidem, co vám nedá ani na okamžik zapomenout, že o vás nikdo nedbá, nikdo vám nepřispěje na pomoc. Osamělost vám odhalí, že jste pouhý atom, vydaným na pospas nekonečnu, a nestále čeká na svou příležitost, aby vás vyděsila, strašlivě vyděsila – to je pravý záměr osamělosti; a to jí také nikdy nesmíte dovolit.“„Den trifidů“, John Wyndham

KLADY A ZÁPORY KNIHY

Kniha „Den trifidů“ spadá do žánru apokalyptická a postapokalyptická sci-fi. Přestože byla napsána již v roce 1951, tedy před 67 lety, přesto je velmi aktuální. Filosofické myšlenky, ve kterých se autor zamýšlí nad zkázou lidstva, která nás jako civilizaci může potkat kdykoliv, protože si zahráváme s počasím, vesmírem a vědeckými experimenty…, jsou nadčasové.

Rovněž jsou v knize nádherně popsány pocity, které vás potkají (pocity osamělosti, strachu, úzkost, že vás někdo na ulici zabije, obavy, jak přežijete další den, strach o budoucnost…), kdy musíte tváří tvář čelit obrovské katastrofě. Ve chvílích, kdy se ocitáte sami a nejste si jisti, zda a jak přežijete.

Děj knihy nás přivede na počátek celosvětové katastrofy způsobené kometou s meteorickým rojem, která způsobí oslepnutí většiny obyvatel světa. Zároveň hrozba trifidů umocňuje další postupující zkázu. Tím nás autor přivádí k myšlenkám, jak přežít, když nejsou k dispozici věci denní potřeby, jako třeba plyn, benzín, elektřina, ale i obyčejné jídlo či pitná voda. V tomto ohledu mi kniha připomněla tak hrozbu blackoutu. Rozhodně je v tomto ohledu v knize spousta užitečných rad, jak si v takové situaci poradit.

Kniha je skvělá. Nenalezla jsem nic, co bych mohla knize vytknout. A že se všude nějaké chyby vždycky najdou…

„Zbavit pospolitého tvora společnosti je totéž, jako ochromit ho, znásilnit jeho přirozenost. Vězeň či mnich si uvědomují, že lidské stádo existuje i mimo hranice jejich vyhnanství; jsou jeho prvky. Ale přestane-li stádo existovat, stádní tvor ztrácí pojednou svoji entitu. Není už součástí celku; je zrůdou, pro niž není nikde místa. Když se potom nemůže opřít ani o svůj rozum, je po něm veta; je tak definitivně, nemilosrdně zatracen, že se stává pouhým záchvěvem v údu mrtvoly.“„Den trifidů“, John Wyndham

AUTORŮV STYL, JAZYK A GRAMATIKA

Kniha je napsána v ich-formě, což umocňuje dojem z popisovaných událostí. Kniha je napsána velmi čtivým stylem. Jednoduchým, vyprávěcím a srozumitelným pro každého čtenáře. Kniha je strhující! Jakmile se začtete, budete mít problém knihu odložit. Je až s podivem, že kniha byla napsána před více než padesáti lety. Je jednoduše vynikající!

Korektury byly odvedeny poctivě, jen občas narazíte na chybějící písmenka ve slovech.

„Dneska, kdy je každému až příliš dobře známo, jak takový trifid vypadá, se dá jen těžko vylíčit, jak nám ti první připadali nezvykle a cize. Pokud ale vím, nikoho tehdy neznepokojovali a nikdo z nich neměl strach.“„Den trifidů“, John Wyndham

John Wyndham (*10. 7. 1903 – 11. 3. 1969 †) vlastním jménem John Wyndham Parkes Lucas Benyon Harris se narodil v britském Knowle jako syn advokáta a kovářovy dcery. Dětství prožil v birminghamské čtvrti Edgbaston. Když mu bylo osm let, rodiče se rozvedli a společně s bratrem strávil zbytek dětství v řadě internátních škol. Nejdéle pobyl v Bedales v Hampshire. Školu opustil v osmnácti letech a zkoušel studovat právo. Vystřídal různé profese, od práce na farmě, přes práci v reklamní agentuře. Většinou se však spoléhal na finanční příspěvky od své rodiny. Roku 1925 se začal živit psaním a prodal první povídky. Ve 30. letech psal pod různými pseudonymy (např. John Beyon, John B. Harris) množství povídek pro americké pulpové magazíny. Kromě sci-fi psal i detektivní příběhy. Jeho práce se však nevymykaly z průmětu tehdejší produkce. V letech 1940 až 1943 pracoval jako civilní zaměstnanec pro britskou vládu v oblasti cenzury, poté narukoval do armády a sloužil jako spojař v Royal Corps of Signals. Zúčastnil se vylodění v Normandii. Po skončení války pokračoval v psaní.  V roce 1951 napsal sci-fi „Den trifidů“, která se stala jeho nejlepším dílem a přinesla mu úspěch. Napsal celkem šest sci-fi románů. V roce 1963 se ve svých šedesáti letech oženil s Grace Wilsonovou a žili v Petersfieldu. Zemřel roku 1969 v Londýně. Jeho díla jsou srovnávána s díly H. G. Wellse.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Jestliže máte rádi sci-fi literaturu, ale i napínavé čtení jako třeba horory, pak se vám bude kniha „Den trifidů“ líbit. Je to kniha, která vás strhne, zaujme a určitě ji nebudete číst jenom jednou.

Knihu "Den trifidů“ od Johna Wyndhama mi laskavě k přečtení poskytly Palmknihy.cz.

Přeji příjemné letní dny s knihou, ale život bez trifidů,Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

Anotace knihy „Den trifidů“ je dostupná na Palmknihy.cz

Životopis Johna Wyndhama je dostupný na Wikipedia.cz a v knize zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Wyndham

Informace o seriálu „Den trifidů“ z roku 2009 jsou dostupné na CSFD.cz zde:

https://www.csfd.cz/film/251280-den-trifidu/prehled/

Fotografie Johna Wyndhama je dostupná na webu triffid alley zde: http://triffidalley.com/

WYNDHAM, JOHN. Den trifidů. Je den trifidů soumrakem lidstva? BB/Art s. r. o., Praha, 2015. 1. vydání v češtině. 272 stran. ISBN 978-80-7507-252-8 (formát mobi)