Proč upravujeme fotky a děláme ze sebe někoho jiného?

Ženy si retušují nedokonalou pleť, zvětšují ňadra, ubírají kila na bocích a na stehnech odstraňují celulitidu. Muži si pro změnu ubírají špíčky, přidávají vlasy a rýsují svalstvo, které nemají. Ale jsme to ještě my?

JAK STARÁ JE TA FOTOGRAFIE?

V době, kdy jsem měla profil na sociální síti Facebook, se mi ozval kamarád, se kterým jsem se neviděla dvanáct let. Byla jsem ráda, že jsme opět v kontaktu. Netrvalo dlouho a předali jsme si telefonní čísla a hodně jsme si povídali. Brzy došlo na otázku mého vzhledu. Nejdřív mi kamarád lichotil, jak vypadám skvěle. Rozesmálo mě to, ale zároveň jsem se cítila polichocena. Ostatně která žena ne?

• „A z kterého roku je ta fotka?“ zeptal se kamarád.
• „Jak to myslíš?“ netušila jsem, na co se ptá. U fotky totiž bylo datum, kdy jsem ji na FCB přidala.
• „No, kdy byla fotka nafocena?“
• „Před týdnem, když jsem byla v Praze. Dala bych ji tam dřív, ale nestíhala jsem,“ odpověděla jsem.
• „A ty jsi tu fotku upravila?“ zeptal se znovu kamarád.
• „Ne. Proč?“ nechápala jsem, kam náš rozhovor směřuje.
• „To není možné!“
• „Co není možné?“ zeptala jsem se znovu.
• „Protože tam vypadáš tak skvěle!“
• „Díky, budu to brát jako poklonu,“ odpověděla jsem, ale stejně mi to nedalo. „A co sis myslel?“
• „No, buď že je to několik let stará fotka, nebo sis dala dost práce s retušemi,“ řekl kamarád.

Tento náš rozhovor se odehrál v roce 2011. Bylo mi tehdy 32 let. Tehdy jsem ještě nechápala, jak se fotografie na sociálních sítích upravují. Těla se mění a tváře se zdatně retušují.

PRACOVNÍ SCHŮZKA… KDO NA NI PŘIJDE?

Uplynulo devět let a úpravy fotografií a retuše tváří jsou běžné. Já jsem, jak říkám stále častěji, „ze staré školy“. S nejrůznějšími grafickými programy jsem se pracovat nikdy nenaučila a nemíním na tom nic měnit. Svůj profil na Facebooku jsem nakonec zrušila.

Jedu po staru. Jestliže mě někdo náhodou fotí, tak mi udělá místo dvou fotek deset a já vyberu tu nejlepší. Žádné úpravy.

Vzpomínám si, jak mi před pár roky napsal mladý muž a my si dohodli pracovní schůzku. Těsně před setkáním mi přišel e-mail.

• „A poznám vás podle té fotografie na blogu?“ ptal se muž.
• „Jistě, jsem sice o pár let starší, ale stále vypadám stejně,“ napsala jsem.
• „Promiňte, nemyslel jsem to špatně. Ale dnes mnoho žen na fotografiích vypadá jinak, a když je pak potkám osobně, nemůžu je poznat,“ odepsal mi muž upřímně.

Když jsem se s mladým mužem setkala, představili jsme se a potřásli si rukou.

• „Tak co? Měl jste problém mě poznat? Jsem si podobná?“ zeptala jsem se smíchem.
• „Ano,“ smál se muž. „Vás jsem poznal okamžitě. Vypadáte stejně Ale věřte, že to už není zvykem.“

Situace mě pobavila, ale jak jsem se dozvěděla, takové situace jsou zcela běžné.

KDYŽ NA RANDE PŘIJDE NĚKDO JINÝ…

Těšíte se na rande. Čekáte podle profilu a fotografií na sociálních sítích krásnou ženu s bohatou hřívou vlasů, nádhernou alabastrovou pletí, perfektním make-upem a dokonale vysportovanou postavou… Muž je však nemile překvapen, když uvidí, kdo mu jde vstříc.

Ale slyšela jsem, že prý i muži upravují své fotografie a retušují. Ubírají si kilogramy nadváhy, modelují svalstvo, přidávají vlasy tam, kde se zobrazují kouty, nebo dokonce nastupuje pleš a odstraňují vady pleti. Když se potkají dva jedinci, kteří upravovali a retušovali, musí se jednat se o vzájemný nepříjemný šok. Oboustranný.

Podívejte se, jak vypadají ženy ve skutečnosti a jak na upravených fotografiích! https://www.idnes.cz/jenprozeny/krasa-moda/instagram-foceni-pozy-dokonala-fotografie-influencerka.A200717_175849_jpz-krasa-moda_drdv

PODPRSENKY SUPER PUSH-UP ZVĚTŠÍ ŇADRA O DVĚ VELIKOSTI!      

Celou dobu, co bydlím v Ústí nad Labem, mám problém s koupí spodního prádla. Jistě, kdybych chtěla obětovat několik tisíc za podprsenku, možná by byla situace jiná. Ale pokud se držím běžných cen, pak moji velikost podprsenky 70A, obchody nemají. Když už jsem ve dvou obchodech narazila na tuto velikost, a skutečně jsem zajásala, pak mi podprsenka neseděla.

Pak jsem ale objevila obchod, kde byl obrovský výběr podprsenek. Doslova ráj. Ale jak jsem brzy zjistila, téměř všechny podprsenky byly super push-up, žádné bez vycpávek. Abyste rozuměli, push-up nosím běžně. Taková podprsenka drží pěkný tvar a vytváří přirozeně krásná ňadra.

A tak jsem si řekla, že když kupuji běžně podprsenku push-up, že nebude až tak velký rozdíl, když si koupím 70A super push-up. Zkusila jsem si ji v obchodě a seděla mi. Tak jsem ji koupila. Po příchodu domů jsem ostříhala cedulky, vyprala a další den si ji oblékla pod letní tričko. Když jsem se dívala na sebe do zrcadla, nebyla jsem si jistá, jestli jsem to já.

Moje dosud poměrně skromná prsa se rozrostla na velikost 70C! Já mám trojky… zašeptala v úžasu před zrcadlem. Mám trojky bez plastiky! Bez implantátů. Super. Ale čím víc jsem se na sebe dívala, tím jsem se cítila nejistě.

Nakonec jsem si řekla, že to je přece jenom prádlo, nic víc. Pochybnosti jsem hodila za hlavu a vyrazila do města na nákupy. Zažila jsem to, co jsem dosud nezažila. Muži se omámeně usmívali, jiní uculovali, ale nikdo z nich se mi nedíval do očí, nýbrž do výstřihu! A ne jeden muž, ale téměř všichni.

Když jsem se vrátila domů, byla jsem vykolejená. Kriticky jsem se postavila před zrcadlo a zamyslela se. Kdyby se se mnou seznámil muž, a došlo by třeba na tak obyčejnou věc, jako si jít zaplavat a já bych se musela svléknout do plavek, co bych asi tak dělala?

Nebo kdyby vztah byl vážnější a došlo by na první erotické doteky. Co by se stalo? Muž by velmi brzy po hmatu zjistil, že se jedná o vycpávky z molitanu zabudovaného do podprsenky a já nemám prsa trojky, ale jedničky. Je to klam, simulace. Ne, tu ostudu bych nepřežila! Na tohle nejsem stavěná.

Přišlo by mi to stejné, jako kdybych v romantické chvíli vjela muži do vlasů a zůstala by mi v ruce jeho paruka, která měla navodit dojem bohaté mužské kštice. Taky bych byla zklamaná…  

Podprsenku super push-up jsem vyhodnotila jako podvod, hodila ji do špinavého prádla, vyprala a později odnesla s dalšími věcmi do charity.

PROČ SE DĚLÁME LEPŠÍMI, NEŽ VE SKUTEČNOSTI JSME?

Někdy se snažíme vylepšit, protože si přejeme být lepšími, dokonalejšími, než ve skutečnosti nejsme. Možná jsme příliš líní, abychom pravidelně cvičili a za odměnu obdrželi vysněnou postavu. Tak proč si neubrat pár kilo pomocí grafického programu? Vždyť je to tak jednoduché!

Občas to může být honba za ideálem. Snažíme se třeba vypadat jako Kim Kardashian nebo jiná celebrita. Ruku na srdce, pracovala jsem jako novinářka v bulváru Aha!, o retuších celebrit vím své. Moje bývalá švagrová zase pracovala jako asistentka vizážistky v proslulém pražském fotoateliéru. Převážnou částí klientely byly modelky a celebrity. Tušíte, co tvořilo většinu pracovní náplně mé švagrové? Ano, byly to retuše.

Možná nás žene strach ze stárnutí, přibývajících vrásek a kil, která se usazují na těch nejhorších místech, která si umíme představit. Anebo je to nízké sebevědomí? Obavy, že nejsme dost dobří a hezcí? Máme za to, že když tomu trochu „pomůžeme“, tak se budeme cítit lépe…

Žijeme ve světě, kde je využívání programů k vylepšování tváře a postavy normální. Já jsem se rozhodla, že půjdu proti tomuto trendu. Chci být upřímná nejen sama k sobě, ale k lidem kolem. Nechci, aby moje identita, kdo jsem, byla založena na tom, že jsem si něco vylepšila a oklamávám a lžu sobě i druhým. Každým rokem jsem starší, ale chci umět stárnout s důstojností a grácií. Chci to být já v každém ohledu. Ne moje „vylepšené já“ na fotografiích, které neodpovídá realitě. Nechci, abych se musela při setkání s lidmi stydět, nebo čelit zvídavým pohledům, protože nevypadám jako ta na fotografiích.

A jak jste na tom vy, milé čtenářky a čtenáři? Retušujete vady pleti? Ubíráte si kila? Zvětšujete poprsí? Nebo zvětšujete bicepsy?

Krásné letní dny bez nutnosti používat grafických programů Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Odkazy:

Článek „Jak moc fotky na sociálních sítích lžou“ ze dne 4. 6. 2020 je dostupný na novinky.cz zde: https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/jak-moc-fotky-na-socialnich-sitich-lzou-40326396