O čem je film Hanami – čas kvetoucích třešní? - II. díl

V rámci filmového klubu na ČT2 jsem si před pár dny vychutnala film od německé režisérky Doris Dörrie – Hanami – čas kvetoucích třešní. Film vypráví o starším manželském páru, Trudi a Rudim, kteří spolu prožijí celý život. Poklid naruší smutná zpráva o přicházející smrti Rudiho. Jeho manželka to před ním zatají, ale nakonec nenadále umírá dřív. Jak se ovdovělý Rudi vyrovná se smrtí své ženy? A znal ji vůbec?

Karl, který večer přijde domů a domnívá se, že jeho otec Rudi je někde venku, volá svým sourozencům a radí se s nimi, co s tátou dělat, protože je mu na obtíž a všechny okružní jízdy po turistických památkách v okolí už taky viděl. Rudi je však na balkóně a celý rozhovor slyší. Přijde smutně za synem a jen ho požádá: „Prosím, nech mě u sebe ještě aspoň pár dní.“ To rozpláče i bezcitného Karla.

Aby se už Rudi nikdy nedostal do situace, že nebude moci nalézt cestu zpět, tak mu Karl vyrobí z kartónového papíru ceduli s jeho jménem v němčině – RUDI ANGERMEIER - a japonštině a také napíše adresu, aby ho lidé mohli dovést domů. Rudi si však dokáže poradit sám! Když někam vyráží na procházku do Tokia, před domem, kde bydlí, přiváže na bránu kapesník. Tak najde vždycky cestu zpět.

Nastává Hanami – čas rozkvetlých třešní. Do sadů vyrážejí Japonci a také Karl se svým otcem. Karl se však opije a po příchodu domů otci nadává, že vlastně matku ani neznal a nevěděl, co měla ráda. Aby to vylepšil, urazí ho tím, že jeho místo je u popelářů, kam by se měl vrátit.

Hanami - japonský festival a svátek. Odehrává se koncem března a začátkem dubna v době, kdy začínají kvést třešně. Podstatou svátku je těšit se z pohledu na rozkvetlé sakury (třešně), nebo méně častější ume (švestky). Jde o velmi oblíbený svátek, který se slaví po celém Japonsku. Lidé se navzájem navštěvují, setkávají se s přáteli a rodinami v parcích. Tam se také oslavuje, zpívá, hoduje (tradiční japonská jídla) a vyprávějí se historky. Během oslav pijí někteří lidé i rýžové víno, saké. Jde o formu pikniku.

Další dny Rudi začne Karlovi doma uklízet a dokonce i vařit. Odpoledne vyráží ven mezi rozkvetlé sakury. Na sobě má Trudin tyrkysový svetr z mohéru, její černé korále a černou sukni s malými puntíčky. Všechno ukrývá pod kabátem. Ukazuje zástupně Trudi to, po čem celý život toužila - Tokio a sakury.

Rudi se seznamuje s mladou osmnáctiletou dívkou Ju, která v parku pod rozkvetlými sakurami tančí tanec butoh. Rudi si Ju oblíbí a každý den za ní spěchá do parku, protože si spolu anglicky povídají o životě, o butoh a jeho ženě. Cítí, že Ju mu v jeho smutku rozumí.

Sakura – japonský název stromu třešně a jejich květů. Plody třešní (v Japonsku nazývané sakuranbo) jsou z jiného druhu stromu. Každý rok japonští meteorologové a veřejnost sledují s příchodem teplejšího počastí květy sakury. Lidé se vydávají do parků, svatyní a chrámů, aby se s rodinou, přáteli a známými potěšili z rozkvetlých stromů.

Po několika dnech se dozvídá, že Ju spí ve stanovém městě, vytvořeném z pytlů a vezme ji do bytu

s sebou. Ju se sprchuje, když mezi Karlem a Rudim vypukne hádka, protože by Karl musel slevit ze svého komfortu. Ju slyší z koupelny křik a vytrácí se bez rozloučení. Vrací se do plastového městečka.

Když se ráno probouzí a vylézá ze stanu, uvidí na lavičce spícího Rudiho svírajícího v náručí kufr, ve kterém jsou manželčiny věci. Rudi nabídne Ju výlet na horu Fujijama, kam se Trudi vždycky chtěla během svého života podívat.

Protože však hora není díky mrakům a mlze vidět, čekají několik dní a nocí v místním penzionu, než se Fujijama vynoří. Každý den vyhlížejí z oken a čekají. Nakonec se jim to poštěstí, ale je to právě onu noc, kdy Rudimu není dobře. Ju ho s pomocí personálu hotelu ošetřuje.

Nad ránem se však Rudi probouzí, otevírá dveře a hora Fujijama se tyčí v plné kráse před ním. Rudi si obléká Trudino kimono lososové barvy s červenými květy, líčí se v japonském stylu a sám se vydává k jezeru pod horou. Tam tančí butoh a najednou se vedle něj objevuje manželka Trudi a tančí s ním. Po chvíli klesá a on ji pokládá na zem, kam nakkonec uléhá i on sám. Umírá.

Ju se ráno probouzí, ale v pokoji Rudiho nenalézá, není ani v penzionu. Nakonec ho nachází mrtvého na břehu jezera. Vrací se do hotelového pokoje a otevírá Rudiho kufr. Nachází sbírku pohledů Japonska, album fotografií s Trudi v japonském stylu líčení, knihu o Japonsku a také obálku, která je pro ni. Když ji otevře, vysypou se z ní všechny možné bankovky Euro. Jsou to veškeré Rudiho úspory, které vybral před odjezdem do Japonska a zrušil účty.

Ju volá Karlovi a ten zařídí pohřeb, po kterém se rozcházejí. Karl se vrací i s urnou do Německa na venkov, kde nechává vystrojit druhý pohřeb a do rodinné rakve ukládá k matčině urně i tátovu.

Na pohřbu se setkávají opět tři děti – Klaus, Kara a Karl. Kara zhodnotí současnou situaci, že se z nich stali během krátkého období sirotci. Karl vyjádří své znechucení nad tím, že táta umřel v hotelovém pokoji s japonskou osmnáctkou a Klaus dodá, že aby toho nebylo málo, tak oblečen do máminých šatů.

Film Hanami – čas kvetoucích třešní byl natočen v roce 2008. Na žebříčkách sledovanosti se udržel téměř 30. týdnů a stal se tak nejúspěšnějším nezávislým filmem německé kinematografie a jedním z hlavních domácích filmů roku 2008.

Název filmu: Hanami – čas kvetoucích třešní (Kirschblüten - Hanami)

Film: Německo

Žánr: Drama/Romantika

Rok: 2008

Délka: 125 min

Režie: Doris Dörrie

Herecké obsazení: Hannelore Elsner, Nadja Uhl, Floriane Daniel, E. Wepper, A. Irizuki. M. Brückner

Německá režisérka, spisovatelka a producentka Doris Dörrie (26. května 1955 v Hannoveru) patří mezi nejznámější německé tvůrce současnosti a vytváří divácky atraktivní nezávislé filmy. Mezi její filmy patří komedie "Muži" (1985) a komediální drama "Jsem hezká?" (1998).

Fotografie a odkazy:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hanami

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sakura

http://www.fdb.cz/lidi-fotogalerie/151932-elmar-wepper.html

http://www.csfd.cz/film/242892-hanami-cas-kvetoucich-tresni/?text=158625