Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nejdřív se pořezal, pak se topil a nakonec se upálil! II. díl

Tak to není scénář dalšího bakalářského příběhu, ale mé ohlédnutí za Štědrým dnem. Často si přejeme o svátcích ono – „šťastné a veselé“ a já jsem skutečně zažila veselé Vánoce, na které určitě nikdy nezapomenu. Pojďte si přečíst a společně se mnou i prožít, jak jsem strávila Štědrý den s dobrým přítelem. Protože jsem slíbila, že pravou identitu přítele neprozradím, říkejme mu třeba Oskar…

Po ustrojení vánočního stromečku, jsem se pustila do úpravy stolu a aranžmá u Oskara. Vyleštila jsem krásný starý stůl ze 30. let minulého století, rozprostřela jsem světle modrý damaškový ubrus, umístila talíře, vyleštila příbory a čtyři sklenice na nápoje různého druhu.

Doprostřed stolu jsem umístila dvě malé postavičky andílků a také dva skleněné svícny se svíčkami. Všechno vypadalo nádherně. Stále ale něco na stole chybělo! „Co bych tam tak ještě dala?“, ptal jsem se sama sebe.

Nakonec jsem v Oskarově obývacím pokoji objevila starožitný sekretář, ve kterém byly malé misky na kompot z broušeného skla. „To je ono!“ pomyslela jsem si. Na stůl jsem dala šest misek ze skla a do nich jsem umístila čtyři čajové svíčky, které jsme později zapálili.

Oskar připravoval rybí polévku a já jsem obalovala naporcovaného kapra. Když bylo všechno hotové, zasedli jsme kolem osmé hodiny ke štědrovečernímu stolu. Svíčky hořely a naše první společná štědrovečerní večeře (bez nácviku) byla vynikající a my jsme se s Oskarem dobře bavili.

MÁLEM SE UPÁLIL

Po večeři jsme zasedli do pohodlných křesílek. Oskar zapálil prskavky na stromečku a začali jsme si rozbalovat dárky. Oba jsme měli radost a shodli jsme se na tom, že jsme trochu měli obavy, jak „nenatrénovaný“ a improvizovaný Štědrý večer dopadne.

Na stolku stálo několik svíček a Oskar se naklonil nad stůl, že vyndá z velkého svícnu jednu svíčku a tou pak chtěl zapálit ty další.

Když se však nahnul nad stůl, zapomněl na to, že nemá košili v kalhotách. Cípy košile se vzňaly od svíček a košile začala rychle hořet. Oskar si toho nejdřív nevšimnul, ale jak už to u pánských košil bývá, bavlna bývá kvůli nemačkavosti směsovaná s polyesterem. A ten hoří zatraceně dobře!

Protože jsem dostala knížku, začetla jsem se do ní. Ale periferním zrakem jsem zahlédla nějaká velká světla! Oskar hořel! Ale jak se zdálo, nevěděl o tom! Právě se totiž soustředil na připalování svíčky. Vykřikla jsem: „Oskare! Ty hoříš!“ a Oskar celkem v klidu odpověděl: „A jo. To nic není!“. Pak začal cípy košile mávat, čímž se oheň rychle rozšiřoval a on hořel ještě víc.

„Oskare? Mám tě uhasit?“ ptala jsem se poněkud nervózně a začala jsem se rozhlížet kolem sebe, co bych na něj asi tak hodila a udusila oheň. Oskar řekl, že ne. Odešel do kuchyně a cípy včetně půlky košile strčil do umyvadla pod tekoucí vodu. Oheň byl uhašen!

Já jsem stála v obývacím pokoji a sledovala jsem „ožehnutého“ Oskara. „Je to dobrý? Nestalo se ti nic?“ ptala jsem se, i když jsem viděla, že už nehoří. „Jo, v pohodě!“ řekl Oskar a oba jsem se rozesmáli!

„Já myslím, že už se nic horšího stát nemůže! Už jsme tu měli krev, pak ses topil, teď hořel! Já myslím, že už se nic stát nemůže. Už jsme všechno vyčerpali, ne?“ ptala jsem se Oskara.

NAKONEC SI ZABOUCHNUL DVEŘE OD BYTU S KLÍČEMA V ZÁMKU UVNITŘ

„Taky myslím! Nemusíš se bát!“ řekl Oskar a říkali jsme si, že to je opravdu veselý Štědrý večer. Ještě jsme si chvíli povídali a čas utekl jako voda. Bylo po jedenácté hodině večer a nastal čas loučení. Oblékli jsme si kabáty, já pobrala své dárky a kabelku a něco jsem celou dobu Oskarovi vyprávěla.

Smáli jsme se a přitom jsme se obouvali. Pak Oskar zabouchl a my jsme scházeli po schodech domu dolů. Pak se Oskar zeptal: „Nevidělas někde moje klíče?“ a prohledával všechny kapsy. Klíče nikde. Snažila jsem se vidět situaci optimisticky a říkala jsem, že někde jistě budou, ať se zkusí podívat ještě jednou.

Oskar prohledal všechno a zjistil, že jak jsme si povídali, zabouchnul dveře a klíče nechal uvnitř v zámku. Hned se mi vybavilo, jak mi vyprávěl, že má bezpečnostní dveře a zámek, a že se k němu jen tak někdo nedostane!

UVĚZNĚNI V DOMĚ

Vydali jsme se dolů do přízemí domu a zkusili jsme, jestli někdo náhodou třeba nezapomněl zamknout dveře od hlavního vchodu. Když Oskar vzal za kliku, hned poznal, že ne! Dveře se důsledně zamykaly a my jsme byli uzamčeni v domě. Nemohli jsme ani do bytu ani ven.

Já jsem šla zkontrolovat, zda dům není náhodou propojen s vedlejšími domy ve sklepech a tudíž by mohl být průchozí. Nebyl! Všechno zamčeno! Oskar se vydal zvonit na sousedy. Ale ani po půlhodině se k nikomu nedozvonil. Zkoušeli jsme otevřít zámek plastovou kartou, ale byli jsme neúspěšní.

Myslela jsem si, že na Štědrý večer budou lidé doma, ale jak mi Oskar vysvětlil, dům, kde bydlí, je téměř liduprázdný. Lidé si byty koupili, ale ještě je nepronajali a bydlí jinde. Kolem půlnoci se Oskar dozvonil a objevil se soused s klíčemi od vchodu. Takže varianta, že budeme volat hasiče na Štědrý večer, padla!

Před domem stálo Oskarovo auto a tak jsme zajeli nejdříve za Oskarovýma rodičema (aby byli ještě vzhůru…). Ti měli náhradní klíče. Kolem jedné mě Oskar odvezl domů a já jsem mu zapůjčila šroubovák a špachtli, kdyby náhodou byly klíče v zámku ve vodorovné poloze a zámek bylo třeba rozšroubovat.

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ

S Oskarem jsem se rozloučili a popřáli jsme si šťastné a veselé Vánoce. Oba jsem se shodli, že to byly opravdu veselé vánoční svátky a že na ně jen tak nezapomeneme!

A jak to dopadlo s Oskarem? Dobře. Moc jsem mu to přála… Odjel domů a během pár minut volal, že klíče byly sice ve dveřích, ale ve vertikální poloze. Takže při zasunutí klíčů na druhé straně v bytě vypadly a on se tak mohl dostat domů.

Fotografie a odkazy:

http://www.flickr.com/

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 17.2.2011 10:04 | karma článku: 17,82 | přečteno: 1817x
  • Další články autora

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma: 19,01 | Přečteno: 553x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma: 10,15 | Přečteno: 374x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma: 15,81 | Přečteno: 723x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Moje zkušenost s cestováním po Praze s Uberem

Cestování se společností Uber je pro mnoho lidí dostupné a příjemné. Když jsem potřebovala dopravit sebe a stolek z jedné části Prahy do druhé, zkusila jsem Uber. Hněv, zaryté mlčení, naštvanost a já na obtíž. To byla teda jízda!

17.1.2024 v 20:31 | Karma: 32,70 | Přečteno: 3783x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Hrubost, arogance, povýšenost a pýcha mladých lidí bije do očí!

Co jsme dříve označovali za jeden ze základních hříchů – pýchu – je dnes vydáváno za zdravé sebevědomí. A mladí lidé jím přímo srší! Pojďte si přečíst, jak arogantně a pyšně se dokáží současní mladí lidé chovat k slabým lidem.

12.1.2024 v 19:48 | Karma: 37,84 | Přečteno: 2103x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Vláda schvaluje důchodovou reformu. Do penze má pustit mladší lidi později

30. dubna 2024  6:09,  aktualizováno  11:20

Úpravy, které se týkají budoucích důchodců, schvaluje vláda. Návrh, na němž se shodla pětikoalice,...

Chování TOP 09 ke své ministryni je neodpustitelné, říká Kalousek

30. dubna 2024  11:12

Zakladatel TOP 09, exministr financí Miroslav Kalousek, tvrdě zkritizoval současné vedení strany...

Riziko požárů platí až do čtvrtka. Pálení čarodějnic zkomplikuje i vítr

30. dubna 2024  9:49,  aktualizováno  11:12

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil výstrahu varující před nebezpečím vzniku požárů...

Ukrajina je na nezvratné cestě do NATO, potvrdil Stoltenberg v Kyjevě

30. dubna 2024  11:10

Ukrajina má v NATO své právoplatné místo a podpora spojenců v obraně před Ruskem bude pokračovat,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 624
  • Celková karma 21,39
  • Průměrná čtenost 3856x
Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

');
//-->