Moje kniha HEDVIKA mi ožívá před očima…

Může se stát, že člověk napíše knihu a pak se setká s člověkem, o kterém tato kniha vypráví? I když ho nikdy předtím nepoznal? I když o něm nikdy dříve neslyšel? Může… Možné je cokoliv! Dnes se mi stalo něco velmi zvláštního.

Napsala mi jedna paní, že si v těchto dnech (listopad 2013) zakoupila moji knihu HEDVIKA. Na tom by asi nebylo nic divného, kdyby se ovšem také sama nejmenovala Hedvika.

Kniha HEDVIKA vyšla v prosinci 2012 a pojmenovala jsem ji podle hlavní hrdinky mého románu.

Děj knihy HEDVIKA jsem umístila do prostředí Krkonoš, do Malé Úpy, kam jsem jezdívala na letní dovolené s maminkou. Vytvořila jsem děj tří generací – dědečka, syna a vnuka, kteří žijí jako rodina v malé horské chalupě po celé generace. Nejstarší člen rodiny byl posledním žijícím horalem a horským hospodářem. Zde jsem se inspirovala životem Reimunda Sagassera, starými fotografiemi a historií Malé Úpy.

Čtenářka, paní Hedvika, se jmenuje mimo jiné po své babičce Hedvice, která se narodila v horské chalupě v Malé Úpě. Takže rovněž tyto tři generace prožily život v Malé Úpě. Její tatínek se jmenuje Sagasser a jeho bratr byl onen Reimund Sagasser.

Na přebalu knihy je chalupa zapadlá ve sněhové závěji. Čtenářka paní Hedvika ji tipuje na chalupu Reimunda Sagassera či jejich vlastní (kterou před nějakým časem prodali).

A aby toho nebylo málo, moje čtenářka jménem Hedvika, bydlí v současné době v Ústí nad Labem stejně jako já a žádá mě setkání a podepsání knihy HEDVIKA.

Krásné podzimní dny a také splnění Vašich snů Vám přeje, Vaše blogerka a spisovatelka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a linky:

www.siander.cz

Foto - přebal knihy HEDVIKA