Malá, velká, milosrdná či nevinná lež?

Co je lež? Jsou různé úrovně lži? Malá, střední, větší a velká lež? Milosrdná, nevinná lež nebo, jak se říká moderně „nepravda?“ Můžeme se utopit ve lži? A proč bychom neměli lhát? O tom je můj dnešní blog.

V poslední době přemýšlím nad tím, s jakými lidmi jsem se v životě setkala či setkávám. Jaké mají životní hodnoty, čemu věří nebo co by byli/nebyli ochotni zradit. Docházím k tomu, že mnoho lidí dělá velký rozdíl mezi malou a velkou lží. Velkou lež by si nedovolili, ale malou? Malá lež přece není lež!

Z dětství či období dospívání si pamatuji, co jsme si holkama říkaly na učňáku… Naplánovaly jsme nějakou akci, ale samozřejmě o tom nesměli vědět učitelé, mistrové na odborný výcvik… A hlavně rodiče!

„Hlavně ať se to nikdo nedozví! Musíme o tom všichni mlčet!“ řekla kamarádka.

„Jasně, nikdo ani necekne!“ řekla jiná.

„A co když se někdo zeptá?“ zeptala se další kamarádka.

Já jsem na to tehdy řekla: „Já lhát nebudu!“

„Vždyť nemusíš! Stačí, když budeš mlčet! Nebo neřekneš všechno, to přece není lež!“ odpověděla mi některá z nich.

RŮZNÉ STUPNĚ LŽI?

Už tehdy jsem jako věřící bojovala s tím, že mlčet o nějaké lumpárně či špatnosti, je pro mě problémem. Za posledních patnáct let svého života jsem pochopila, že mnoho lidí uvažuje a praktikuje ve svých životech lež různě. Také jsem porozuměla, že mnozí si zakládají na tom, že od druhých vyžadují upřímnost a pravdu, ale oni sami "lžou jako když tiskne."

MALÁ NEBO VELKÁ LEŽ?

Myslíte, že existuje malá, střední, větší či velká lež? A kde jsou potom hranice značící přechod od malé lži k té větší? A kdo a podle čeho to určí?

POLITICKÁ LEŽ

Moderní je říkat, zvláště u politiků, že „nemluví pravdu“ nebo „mluví nepravdu“. Často si kladu otázku, proč to neřeknou narovinu?! „Pane poslanče, vy nám tu prostě lžete o té kauze do očí a všichni to víme!“ Možná proto, že by je politický soupeř mohl zažalovat?

MILOSRDNÁ ČI NEVINNÁ LEŽ

Lež se může tvářit jakkoliv pěkně, ohleduplně či taktně, např. jako milosrdná lež, kterou mnoho lidí podává druhým, aby jim neublížili. Někdo se například zeptá své kamarádky, jestli jí ty šaty sluší, ale ona nemá odvahu jí říci, že by měla zhubnout a tak jí zalže. Nebo nemusíme říci všechno a věříme, že se druzí z našeho chování dovtípí…

LEŽ je podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost: „Vědomě projevená nepravda“.

PŘÍBĚH MUŽE, KTERÝ ŽIJE VE VYLHANÉM SVĚTĚ

K těmto mým úvahám mě přivedl konkrétní příklad muže, který si nesmírně zakládá na tom, jak je vnímán svým okolím. Na první pohled se jeví jako milý, přátelský, ochotný druhým za všech okolností pomoci… Člověk by řekl, že se pro druhé může téměř rozdat. Je to milující manžel a na první pohled vzorný a starostlivý otec. Úspěšný podnikatel.

Jenže, když ho poznáte blíž, pak zjistíte, že téměř všechno ve svém životě dělá jenom proto, aby získal ocenění druhých. Když někomu pomůže, poddává to samozřejmě nezištně, ale pak se vám svěří, že člověk, kterému pomohl, nebyl dostatečně vděčný. Nedostalo se mu uznání a on se cítí ukřivděný.

Celá léta podvádí manželku, ale v očích světa, přátel a známých si staví image milujícího manžela a nejlepšího táty na světě. Dokáže to však perfektně tajit, že ani jeho nejbližší nic netuší. Vše se tváří jako štěstí – takové to štěstí pro všechny.

Onen muž se dostal do stavu, kdy lže všem lidem kolem včetně sebe, ale už to nevnímá. Někdy je to „nevinná lež“, jindy prostě neřekne všechno, jindy taktně mlčí a někdy je třeba vykreslit a vymyslet příběh, který podá svému okolí jako pravdu, které všichni ( i on!) věří.

Obávám se, že až jeho rodina a přátelé, kteří mu celá léta věří, prokouknou jeho lži, nebudou mít pochopení proto, proč to celé dělal. Ztratí všechny, kteří mu byli blízcí. Proč? Nebudou mu už dál důvěřovat, protože jim celou dobu a ve všem lhal.

Tento životní příběh mě donutil přemýšlet nad tím, jak je možné se doslova „utopit“ v moři lží, když je vymyslíte a obklopíte se jimi. Najednou už nežijete v realitě, ale ve vymyšleném světě, který je jednou velkou lží.

Neříkám, že jsem nikdy nezalhala, ale také je z toho cesta ven. Přiznat si lež a druhým se omluvit. Jít dál a už nelhat. Pro mě je lež jenom jedna. Lež vždycky zůstane lží. Na tom se nic nezmění.

A jak se vy díváte na lež? Lhal vám někdo dlouhodobě? Jak jste to odhalili? Diskutujte, pište a e-mailujte! Těším se na vaše názory a podněty!

Přeji příjemný den s lidmi, kteří vám nelžou, Vaše Hana Rebeka Šiander

 Odkazy, fotografie a citace:

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, s dodatkem MŠMT ČR, Praha, 2010, Academia, ISBN 978-80-200-1080-3

www.flikr.com