Opička presidenta Zemana by nás měla probrat

Titulek je myšlen doslova, čili tak, že i kdyby měla být příčinou nyní již proslulého Zemanova extempore vskutku pořádná opička, nemělo by to probrat jeho, ale právě ty z nás, kteří si třeba jen občas myslíme, že president, ministři a vrcholní politici vůbec, mají v rukou naše osudy. John Lennon koncem šedesátých let řekl, že potřeba otcovských figur je chybou předchozí generace.  Která měla představu, že za ni vše udělá otec, Bůh, nebo president. Dodal pak, že to je omyl, že my všichni jsme moc /power/, a tak jen na nás záleží, jaký budeme mít život, že za nás rozhodně nikdo nic nezařídí.

Pro nás to dnes platí ještě víc než pro tehdejší Velkou Británii, neboť naše země byla po roce 1948 neustále masírovaná kultem osobnosti presidentů i jiných politiků všeho druhu, „spřátelené“  cizozemské nevyjímaje. Takže to máme většinou opravdu pod kůží, že vrchnost se musí poslouchat, že vrchnost je něco nadpozemského, nedotknutelného, a tato přehnaná úcta a přehnaný respekt přetrvává dodnes.

Pak dojde k tomu, že při poněkud archaickém představení se hlavní klíčník poněkud potácí, a tak se to hned začne bulvárně probírat na celostátní úrovni. Aniž by někoho napadlo, jestli příčinou nebyla třeba lehká mrtvička pana presidenta, většinou je všem jasné, že si prostě dal pořádně do nosu. To je sice trošku v rozporu s předchozí poznámkou o přehnané úctě a respektu, je to ovšem logické. Protože to znamená zase takové rajcovní uvolnění, napřed úcta a respekt a o to je pak větší vzrůšo, když se může presidentovi najednou dát co proto.

Ovšem žádné obavy, třeba téměř celé Brno kvůli tomuto malému vybočení z přehnaného respektu vůči autoritám svou podřízenost otcovským figurám zcela jistě nezmění. Vždy střízlivý a elegantní brněnský primátor pan Roman Onderka bude i nadále tím, komu si nikdo nedovolí něco vytknout. Jednou je prostě primátorem a tak je brněnskou otcovskou figurou, takovým malým presidentem, který vždy pro své Brno všechno zařídí, takže se ostatní už nemusí o nic starat. To má ovšem svá úskalí, když taková otcovská figura nabyde přesvědčení o své neomylnosti, a tak třeba vytrvale už pátým rokem požaduje po jedné občance svého Brna 300 tisíc korun za odtažení vraku auta v hodnotě stokrát menší. A požaduje to pořád, i když již před půl rokem rozhodl Nejvyšší soud, že Magistrát města Brna v kauze chyboval, že následně chyboval i Městský soud v Brně, stejně jako pak chyboval i Krajský soud v Brně. Ale protože je pan primátor Onderka takovou otcovskou figurou, o které si i všichni ostatní brněnští politici zřejmě myslí, že všechno zařídí sám nejlépe, podobně jako si to myslí i další brněnské osobnosti a občané vůbec, tak si mu nikdo nedovolí říct ani slovo, podobně jako  s primátorem Onderkou nehne ani Nejvyšší soud. Podrobnosti ZDE

Jistěže vrcholní politici musí dbát na vystupování a reprezentaci. Ale připusťme, že president Zeman byl opravdu u klenotů pod vlivem, a že příčina jeho indispozice nebyla jiná. Potom bych si v případě primátora Onderky řekl. Co bych jen za to dal, kdyby se při tom, jak nedávno křtil medvídky v brněnské ZOO, pořádně opil, a na závěr křtu řekl novinářům, že by se chtěl ještě omluvit za to, jak téměř 5 roků trval na absurdní pokutě za odtah vraku auta.