Pornorichter aneb kult těla kraluje

Milan Richter je podle všeho rozená hvězda českého showbyznysu. Marná sláva, jak říkával starej Spejbl: "Co není v hlavě, to musí bejt v nohách" a pražský radní skutečně chybějící kulturu ducha přenesl bezezbytku do kultury těla. Následek je logický, mnohé perly, které před časem vypustil z úst na margo (nejen) pražských umělců, se staly ztělesněním určitého trendu, který v české porevoluční společnosti pevně zakořenil. Kultu těla. Kultu povrchu – není důležité, co se ukrývá uvnitř, důležité je zaobalit to perfektním pozlátkem, značkovým oblečením, stylovými doplňky, estetickou trendy vybroušeností... Styl nade vše, obsah stranou. Nemohl-li se tedy Milan Richter stát politikem "oduševnělým", stal se politikem "vtěleným". 

A tohle vtělení, z pohledu určité skupiny české společnosti směšné svou dokonalou afektovaností, zavdalo příčinu mnoha více či méně trefným výpadům. Radní se stal hudební hvězdou v exkluzivní společnosti (jakou jen generální tajemník UV KSČ Milouš "Bojler" Jakeš může být), jeho tvář ozdobila mnohočetné koláže, jeho jméno se stalo synonymem nekulturnosti a křupanství vládnoucí kasty. Poslední vtělení pana radního je ovšem celkem solidní hardcore. Na netu zveřejněný pornokomiks, který přímočaře zachycuje Richtera a jeho vyvolenou Táňu Kuchařovou v nejrůznějších sexuálních polohách, je puberťačinou nejhrubšího kalibru, nicméně nijak nevybočuje ze zaběhnutého webového koloritu "nic nám není svaté". Není třeba dodávat, že kdyby se každá zahraniční celebrita, postižená podobnými klukovinami, měla ihned dovolávat spravedlnosti právní cestou, pravděpodobně by soudy neřešily nic jiného než koláže a klipy. Nicméně v případě malého českého písečku, kde každá facka nutně plácne přesně do černého, tomu samozřejmě musí být jinak. Těžko asi panu Milanovi vysvětlovat, že kdyby to nechal ležet ve vší ubohosti, zřejmě by valná většina české populace ani netušila, že se jeho obličej objevil v prasečinkové koláži. Těžko asi panu radnímu vysvětlovat, že kdyby byla politická existence Milana Richtera  i "duševní", podobný humpolácký útok na své tělo by pravděpodobně přešel se sarkastickým úšklebkem: "Nechme blbečky, ať si hrajou."

Co je na celé situaci skutečně dojemné, je účast českého bulváru. Ten s obvyklou procítěností líčí tragédii a nactiutrhání, které dotyčný radní utrpěl. Deníky, které jindy metají hnůj záludně a nevybíravě do všech stran, jsou náhle plny účasti. Pornokomiks je "vulgární" (fotky nahé Jiřiny Bohdalové nejsou?), útok je to "nechutný" (90% článků, které bulvár tiskne, je blazeovanost sama?), postižení jsou obětmi jakéhosi tajemného spiknutí (že by za ním stáli ti odporní muži z plakátů, kteří chtějí naše peníze?). Proč ta náhle objevená solidarita s objektem veřejného pošpinění ze strany notorických "špinitelů"? Co takhle proto, že se Milan Richter už během kauzy "Za prahu kulturní" situoval do pozice obhájce cílové skupiny bulváru, to když do nesmiřitelného protikladu postavil tzv. samozvanou kulturní frontu a "běžného Čecha", jehož přehled je vymezen estrádním programem TV Nova a reportážemi červenobílého tisku. Ano, pro takového člověka přece není na škodu, že pan radní je poněkud bezduchý. Právě jím preferovaná média pilně hlásají kult lesklého pozlátka, tudíž pro ně radní Milan Richter představuje ideální vtělení politika – to, co říká, sice nedává smysl, ale aspoň při tom vypadá dostatečně sexy. A když teď někdo útočí na Richterovu tělesnost, doráží na samu jeho politickou podstatu.

Nechť však zachovám alespoň náznak objektivity – pornokomiks je vskutku dílo pitomé... Těžko říct, co jeho autor vlastně sleduje, ale z mého pohledu je zaměření mnohem spíše komerční než satirické. Sice si těžko dokážu představit cílovou skupinu, jež by za 79 Kč s potěšení hleděla na profesionální naklíčování známých tváří k cizím tělům, ale to přičtěme na konto mé přirozené naivity. Nebýt masivního zájmu médií, pravděpodobně by tahle pokleslost vyšuměla v nenávratnu. Jenže dost možná právě s touhle "nevyžádanou a neplacenou" mediální kampaní anonymní autor komiksu počítal. Co jiného se také v českém prostředí dá očekávat... Na spadnutí je tedy další grandiózní štípaná, v níž, řečeno s jičínským klasikem (abych zůstal u citátů z nevinných pohádek), půjde "o urážku starostenský nohy". Pardon, mluvil tu někdo o dalším osudu pražské kultury? Ne... aha. Koho by zajímala taková podružnost, když tu máme pěknou hambatou kauzu, že... Možná kdyby blobobijec Pavel Bém udělal z Milana Richtera radního pro večírky a bulvární kontroverze, byli by všichni spokojenější. Já tedy určitě.