Vážně, převážně nevážně?

Vážně, převážně nevážně a ani snad tak zatraceně odvážně a vážně.  

Výbuch první atomové bomby posunul lidstvo k širším možnostem existence i sebezničení.

Prvenství si USA  po Hirošimě a hrozbou s ještě ničivější vodíkovou bombou neužily dlouho, protože tehdejší SSSR ukázal že také má bombu, ale na rozdíl od USA už i tu vodíkovou může svrhnout třeba z letadla.

Za obrovské sumy vynakládané na zbrojení nám technický pokrok přinesl ještě „lepší“ možnost hromadného zničení bombou Kobaltovou. (Kobalt je prvek získaný už r. 1735 )

Pro celosvětově vyjádřený odpor v pokračování pokusů pro vysoké nebezpečí zažehnutí jaderné reakce, která by mohla zachvátit celou zeměkouli, bylo pokračování pokusů zastaveno.

V rámci školení obyvatelstva k Obraně Proti Zbraním Hromadného Ničení (OPZHN) se šuškalo, že: „zakrýt oči a zalehnout hlavou směrem od epicentra výbuchu je hloupost – ale naopak se musíš dobře dívat, protože takové divadlo už v životě nikdy neuvidíš“.

Zde se zdá vhodné opět připomenout článek „Vzít důtky a vypráskat neschopnost z úřadů“ zakladatele Nadace charty 77 jaderného fyzika Františka Janoucha.

Tím nabízím vysvětlení, proč důtky, biče, bejkovce, čakany, ale i mikrofony – pokud jsou opatřeny štítkem OPZHN - v mnoha případech mohou splnit úlohu nástrojů věcně provedené reformy způsobem (Odstranit Přizabít Zostudit Hlavně Nezabít), při očistě veřejné správy.

Nebezpečně bezobsažný je i nápad „Ztohoven“. Podrobený zkoušce vyprázdněnosti by ukázal (Občanům Podsouvá Zděšení Hloupými Nápady) že ho netvoří nic víc než  kohorta Stohoven

          Vláda nad světem zůstala i tak lákavou, že se zbrojním „humanistům“ podařilo také prosazovat vývoj neutronové bomby, zaměřené jen na zničení živé síly protivníka s podstatně nižšími následky na zamoření prostředí a na materiálních škodách.

Není mi známo co všechno přispělo k veřejnému odsouzení také u těchto praktik a zastavení zkoušek, ale jistě si mnohý vzpomene na důkaz v té době vykládaným vtipem:

„Američané prý přesto pokračovali v dalším vývoji této zbraně a po tajném odpálení kdesi na území tehdejšího východního bloku se ukázala její zásadní vada spočívající v tom že reakce proběhla tak že materiál zmizel, ale lidi dál zůstali“. To je pro kapitálisty výsledek nežádoucí.

Nám toto vysvětlení mělo dokázat proč na Západě jsou obchody stále plné, zatímco u nás je zboží nedostatek a dál na Východ je to ještě horší.

Záludnost této řetězové reakce byla i v tom že přes noc pak mizel dál, dokonce i znovu dovezený materiál a Američané prý další pokusy už proto neudělali.

Byznys je všechno co nese peníze a protože ty nesmrdí, bylo možné je vynakládat na další pochybné podniky, stejně tak v oblasti zbrojení nebo také na pochybná léčiva či doping.

Lidé vyrovnaní vědí že mohou být napadeni kdykoliv, kdekoliv a kdejakým šílencem.

Jsme-li si vědomi na druhé straně že se můžeme přiměřeně bránit a nevyhledáváme místa kde se srocují převážně stresovaní a po zuby ozbrojení strašpytlové, nic vážného nám nehrozí.

Patologičtí strašpytlové mají potřebu mít u sebe silnou zbraň, pokud možno s hlavní jak roura od kamen a nemají cit pro uznání zásady vzestupnosti síly ohrožení, jako Ďubičko i Berdár. Předpokládá to že ochrana zřízení funguje bez trhlin a ta patologický stav jedince včas odhalí, aby nedocházelo k situacím, kdy si občané musí ochranu svých práv zajišťovat svépomocí. Avšak.

Vycházejme ze rčení, že člověku lze postupně ublížit: „Držkou, tužkou a až potom puškou“.

Znamená to že nic není samo sebou a každý čin je součástí děje i podle zákona akce a reakce. V ezoterických úvahách se hovoří o příčině a nutném následku, někdy Karmě a jindy Osudu. Takže i pro propojení osudů osob zjevně nijak spolu nesouvisejících, postižených leteckou katastrofou lze najít společná kritéria, připustíme-li zátěž z minulých životů – zajímavé čtení.

Po přednášce MUDr. Jana Hnízdila naposled viz Deník 7.2.2009 si také materialista hledající pomoc, uvědomí na svých potížích podstatu chápání psychosomatické komplexní medicíny.

Kdo má velký problém který není řešen tak, jak se obecně jeví citu pro spravedlnost a časem narůstající zdravotní potíže, pochopí se sám u MUDr. Jana Hnízdila po řadě lidových rčení: „Když vůl hodně utáhne, tak mu naloží ještě víc a záda ho stejně rozbolí“. Na jiné moudrosti „Tak tohle nikdy nezbaštím, nestrávím“ dá pochopit podstatu i u zažívacích potíží ze starostí. Pak potkávat neústupně se chovající úředníky spěchající s karimatkou na cvičení vede tak k závěru, že i v kancelářích mohou rozbolet ráda ze stejných důvodů proto, že: „Vůl patří jen ke žlabu a nikdy ke korytu. Jak se musí i jen pro svou obživu víc ohýbat, záda ho taky rozbolí“.

Co jiného může napadnout člověka zkoušeného nesmlouvavou obhajobou úředních chyb, na jedné straně, od lidí ekonomicky i právně vzdělaných ale dál píšících o malé proláskověnosti, nebo o nedostatečnosti současného práva, dávajících farizejské rady obracet se k víře a Bohu.

Lze jinak chápat tato dílka a jejich autory, zasvěceně píšící o záležitostech předpokládajících odpovědně vést asketický život, když vidím že jen opisují, ale doma jinak žijí v komunizmu už před dvaceti lety pro sebe poctivě zbudovaném?

Ať si každý sám udělá závěr na příkladu ideologického turismu:

 „ … Myslím, že základní hodnoty naší nové morálky musí pocházet z křesťanství (ejhle prozření bývalého člena – aktivisty OV), neboť nic jiného rychle použitelného, co by mohlo vést k řešení, v našich končinách nemáme. Věřme spíše v přirozené právo, v zodpovědnost a schopnosti lidí určených k uskutečňování veřejné správy a začněme už konečně diskuse o tom co je slušné a co ne a trestejme ty, kteří konají v rozporu se slušným….“ JUDr.Luboš Průša.

            My ostatní si užíváme také svobody, jejíž výhody si můžeme přirovnat jen k pohádce Vršky a kořínky a ještě se možná divíme, proč nám ze společného díla zbývá jaksi víc zbytků.

Kolo dějin se ale točí dál a nikdo z hledících – podle plakátů – k světlým zítřkům tentokrát na Západ, nevěnoval pozornost Putinovu prohlášení: „Evropa je na nás zlá, plyn prodám Asii“ (Dnes 27.4.2006). Pan Topolánek reagoval (Dnes 11.5.2006) „Nepodlézejme Rusku a Číně“.

Může to být ale i tak, že mezitím co kapitalizmus ovládl i Rusko aby také tam mocně trhnul kolem dějin a možná nechtěně i plynovými kohouty doprava, stačili jiní zbrojařští „šílenci“ odzkoušet novou verzi neutronové bomby (jiný výraz pro to nemám) ovšem zase tak špatné, že protentokrát zmizely v USA jen peníze a nám se lže že za to všechno může zas jen krize.

Právě díky pozdnímu obratu vlevo – a je to možné zas vysledovat podle novin – přišel náš pan premiér na jméno Vladimiru Vladimirovičovi a ejhle kolo dějin se podařilo vychýlit vlevo i s kohoutky a jak se zdá, postihlo to i otázku radaru jehož potřebnost při kvalitě GPS klesá.

(Pozn. – kohouty na bombách plynu se otvírají také vlevo a doprava se zavírají.)

Neodpustím si ještě poznámku k už historickému odhalení čachrů s prostředky na zbrojení: - Někdy v osmdesátých letech při fyzické kontrole ceny zbrojních dodávek, bylo pod položkou „Generátor rázových kmitů“ v ceně hodně zasahující do oblasti tisíců dolarů, nalezeno docela obyčejné kladivo, u nás k dostání za směšnou desetikorunovou sumu.Výstřižek už asi nemám. Kurióznost by všemu mohl dodat jen výrok: „že je to zcela správné, jen cena nějak vyšší“.

           Radar je přežitým reliktem studené války a pokud nebude bezpečnost světa kolektivně zajištěna jak ukazuje poslední výsledek jednání, bude jen zdrojem dalšího napětí a dírou na únik peněz do kapes dalších spekulantů.