Pjekně skurvená práce? - viz. obrázky

Ano! Nejen podle přiloženého obrázk to můžeme mnohý dokladovat - Vážení spoluobčané.

To co mají jedni napáno na zádech, jiným vyjde ve výsledku jejich práce.Sámek Písek

           Je opravdu hodně lidí kterým nechci věřit ani po volbách, když mne přivádí k jistotě že  kdokoliv stejně naštvaný, tedy i já sám bych Vám po zvolení mohl plnit to, co už nyní mohu zatím také jen slíbit, protože se mne týká vše o čem mluvím, píšu a už tím nápravu slibuji.

Že každý máme nějaký problém a ten se snažíme řešit podle vlastních možností a znalostí je zcela přirozené.

V tuto chvíli co píšu, běží pořad Občanské judo o starostovi který také nezná zákony a tak jak rozhodl, papouškovaly stejné nesmysly nadřízené orgány a dle uložené pokuty i soudy.

Rozumět něčemu, natož potom starostem obyčejných lidí je pro úředníky namáhavé.

Opsat nesmysl jednou větou od stolu „nahoře“ a podpořit hlupáka dole, nikomu není hloupé. Máte problém? Nikdo tomu ani nemusí, když nechce, rozumět a napíše: „Jedině soud … „.

I jelimánek ví že nemůže být nucen nést odpovědnost za chyby a nesprávná rozhodnutí.

Právě hloupost umožňuje udělat i z jelimánka rebela když dostane pokutu a tu odmítne platit. Úřední hloupost umožní neposuzovat příčinu, ale za nezaplacení pokuty připouští i exekuci. Před očima mnohých z nás a za asistence televize se tak odvíjejí příběhy „par excellence“ otravující život, hazardující s existencí, zdravím a nakonec i majetkem „vyhlédnutých“ obětí.

I hazard má pravidla že platí všichni stejně, proč jen skořápkáře soudy potírají že podvádí?

Nyní při kontrole článku slyším větu z úst Ivana Langera hájícího nesmysly náhubkového zákona: „Jedině soud může rozhodnout o právu na zveřejnění informace“.

Jestli jen pan premiér směl udělit štulec za fotografování Nicolase, pak musím i já do politiky.

Při vědomí všeho co se u nás napřed vykecá než je prověřeno a posouzeno stačí uzavřít tuto úvahu prostým konstatováním článku z Lidových novin 11.5. Soudy nadržují exekutorům…, Kvůli pohodlnosti - (tučně) soudů, připadá exekutorům daleko vyšší odměna“.

Lze jen odpověděl upraveným rčením: „I laik se diví, proč odborník mlčí.“? To spolupracují?

Od řady problémů lze prostě utéci, ale ohrožení „mláďat“ i ve zvířecí říši je vždy velký risk.
Nutně tak potkáváme lidi o jejichž znalostech si můžeme udělat jen vlastní obrázek.

Pak je to  každého věcí, zdali s nimi naváže a jaký pak ještě udržuje kontakt.

Skutečnou tragedií je, když s takovými velikány ducha a moci musíme úředně jednat o svých právech respektive i nárocích, ale oni už s jejich schopností k empatii – vcítění, vzbudí dřív ostražitou nedůvěru a mnohdy už gesty – řečí těla signalizují, že jsou někde úplně jinde.

Co si asi pamatovala pracovnice oddělení stížností které padala víčka, nebo slyšel pracovník který si podpírá dlaní boltec ucha a vedoucí který si dělá korekturu knížky k vydání?

Nepřehlédl jsem ty důkazy nezájmu o nápravu a že jsem nedělal nic, uviděl jsem i jinde totéž.    

Chodili mnozí z vás tak jako já  znovu a znovu v posledním volebním období opět od čerta k ďáblu, aby se nyní dozvěděli novinku z úst těch kteří slibovali opět jen pravdu a lásku, že situace je těžká? Je každého věcí, pokud si od těch samých nechá vykládat, že oni to změní.

Je zlobovanost úřadů, potažmo i vlády také opravdu vysoká jak osvědčil i pan prezident?

Nejen z dopisu mluvčího prezidenta chápu proč na obyčejné lidi nemusí mít čas úředníci, ani jim nadřízení uspěchaní a lidská trápení neuznávající zastupitelé a nakonec ani i prezident. Krásná věta z dopisu kanceláře prezidenta snad nenechá nikoho z hledajících na pochybách:

„Pan prezident nemůže zasahovat do rozhodnutí demokraticky zvolených zastupitelů“.

Neodpustil jsem si poznámku a v odpovědi zmínil, že nedemokraticky (proti liteře zákona) jednajícími zastupiteli by potom nemohl být demokraticky zvoleným ani pan prezident.

Co následovalo a bylo i v novinách, potvrdilo všechny mé předešlé úvahy.  

Dnešní staronoví kandidáti si ten čas na obyčejné lidi najednou zase rádi udělají, protože potřebují pomoci nechat se povysadit opět výše ke korýtkům.

Kdo nemá problém a málo si všímá příčin svých neúspěchů a navíc rychle zapomíná, nepochopí kdo konkrétně a proč je tolik vstřícný vždy až při předvolebních mítincích.

I nyní jako předtím opakovaně slibují – „podíváme se na to“ – ale já už stěží uvěřím, protože času do voleb je málo a co udělali po volbách jsem od odchodu Paroubka zažil už dvakrát.

Proč do stejné řeky dvakrát nevstupují ani soudy i když právě soudy by mohly a jenže když nechtějí, nikdo je nedonutí?

Je to proto, že vstup do každé vody nese sebou i napodruhé riziko spatření vlastního obrazu?

Jak moc takovým chutná moc si už uvědomují i tito neustále vyprázdnění politici, přestože byli a nepochybuji že zůstanou i jinak dál necitliví ke všemu co se jich bezprostředně netýká. Pokud nový pan ministr financí Janota seškrtá všechny peníze za neobsazené funkce ve státní správě, stále zbude dost prostředků za ty o kterých jen já tvrdím, že do úřadů určitě nepatří.

Nyní když už také cítí jak jim začíná táhnout na účelově stále odkrytá záda v místech, kde prý už i záda ztrácejí své poctivé jméno, se obracejí a pokoušejí se nám natavit svou „lepší“ tvář.

Je-li hloupost neříci konkrétním lidem veřejně jak ve „starém“ režimu do voleb snaživě posluhovali a nepochopitelně přihlíželi nepotírané neznalosti zákona, pak ani nové volby a z nich vzešlá nová vláda nic nezmění.

Ti lidé totiž budou s kýmkoliv dál krýt všechno to, čím se o své nové funkce zasloužili.

Není pravdou že jedině: „Soud může rozhodnout o našich oprávněných nárocích….“, ale jsou to právě volby, které dávají důvěru lidem nezdiskreditovaným aférami, lidem kteří mohou garantovat, že takové mezi sebou nestrpí, lidem kteří i pod zvednutou rukou cítí s těmi, kteří je zvolili.

Poslanec odvolávající se jen na svůj vlastní rozum je jak batole které teprve začalo chodit.

Nyní když se „bojuje“ proti extremizmu, stále nevadí opakování stejných slibů o pravdě a lásce z úst těch, kteří nevyužili svěřené právo a neprokazovali tuto skutečnost v praxi, mohlo by stačit přečíst si opět nadpis, dívat se jen na obrázky a srovnávat vše s vlastní realitou.

Mnohý pak lépe pochopí, jak trpí důsledky něčí neschopnosti a nezájmu řešit problémy včas.

[e-mail]