Nevěděla co je biomasa? – paní šibalka nepozorná - dobře placená.

Domácí násilí – výnosná fraška – ale jak pro koho Je to problém je možná hlubší než by běžný laik vytušil a seriozní lingvista odhalil? Aktuálnost článku ze 16.4. z mé neznalosti a ve spěchu neaktivovanému, snad zůstala.

Proč paní Kateřina Jacgues vypadla z role při otázce co je to biomasa se nedivím.

Vidět ji však v repríze a na vlastní oči, byl i pro mne zážitek a ujištění, že původní nápad „velikonočně“ uchopit vysvětlení tak velmi závažné neznalosti ani pro voliče na vtipu netratí.

Paní Kateřina není u mne osobně dobře zapsána pro pochybení na funkci zastánce lidských práv a rovných příležitostí při Úřadu vlády a dosud to nepovažuji za vyřízené.

Neskrývám, že pro její kandidaturu do evropského parlamentu budu pochybovat o všech kteří ji mohli navrhnout s svědomím komentování skutečností dle spisu, během řízení proti Tomáši Čermákovi, které bylo zastaveno.

Pochopím ji jako mámu, pokud by bránila děti v davu a měla vysvětlení proč je tam tahala.

Nejsem lingvista – jazykozpytec, nicméně pokusím se vysvětlit proč chápu její rozrušení při vyslovení výrazu biomasa a pokusím se to zde opět způsobem „sobě vlastním“ vysvětlit.

Při čtení této informace v Blesku z 5.4.2009 jsem se stále vracel k nadpisu a ve výrazu biomasa se mi stále výrazněji vybavoval tvar – „bijó (do) masa“ - což v době předvelikonoční náramně připomíná velikonoční - koledu mrskačku a i ta mi k paní Kateřině Jacgues také sedí nejlépe ve významu pořádný výprask – lidově „šibalku“ jednotlivcům i davu = dali na zadek.

Možná že se právě také paní Kateřině vybavil termín defenestrace z románu Mistr Kampanus kde je poprvé použito výrazu ŠIBAL tak, jak se mi to podařilo už nedávno podrobně vyložit.

Budu-li vztahovačným a začnu-li si myslet, že se k jejímu sluchu už také donesl můj návrh o zřízení české uličky podle dalšího verše k písničce Jarka Nohavici:

„S panem premiérem,

pro všechny co chtějí rentu, - (snad to dává smysl)

namísto políčků, jen českou uličku,

zařiďte v parlamentu“

pak také je i pro mne pochopitelné, že byla pro náhubkový zákon, aby i mě v tom zabránila.

Při pohledu do zrcadla mám stejný pocit asi jako každý člověk a musím-li hodnotit sám svou vizáž, povzdechnu si: „S tímhle ksichtem to musíš vydržet až do smrti“ a tím pro mne končí i narážka mé oponentky z minula, nemám-li ani možnost se poměřit s tím kdo to psal.

Na druhé straně jsem si vědom že máme každý v obličeji napsáno i to jací jsme, jenže také záleží na tom kdo to čte a jak hluboce tomu co mi sděluje také rozumí a co sám o sobě neví.

Nemohu se vyjadřovat pak ani o tom co se skrývá v hlavě, zvláště u lidí kteří se holedbají tím že se právě hlavou živí, kteří dál nemají na to vycítit jak vážné je to co dost věcně sděluji.

Neděje se to jen mě a tak se slovy klasika: „Štastná to žena“, přeji oponentce ať jí to vydrží.

Vzpomínám si na písničku o malíři, který podle téhož člověka maloval Krista i zločince.

Každý máme nějak špatnou zkušenost s lidmi kteří nám musí ze zákona pomáhat.

Kateřina Jacgues se snaží být mezi lidmi od kterých nečekáme žádný velký fyzický výkon a protože se živí také hlavou především, musí také ukazovat co v ní má.

Zde už ostře kontrastuje neznalost paní Kateřiny Jacgues s politikou strany, která má tento bod -biomasa - v programu.

V předešlém článku jsem byl opět vyzýván k větší stručnosti, ale protože jsem nespokojen s úrovní pochopení mých práv, když sám neupírám stejná práva na pochopení druhým, snažím dál uspět a stejný problém znovu načrtnout z různých pohledů a souvislostí.

Nejsem extrémista a k minule zmíněné výtce odpovědně sděluji, že nemohu být už více a opět stručným tak, jak jsem byl před třemi roky při „proláskovění“ a zvolání: „Šibale, pošli to dál“.

Každý prý máme v torně maršálskou hůl a záleží jen na nás a na tom, jak ji použijeme.

Použil jsem ji tedy pro lásku k dětem a po dlouhém marném vysvětlování jsem opět a díky nápovědě - fantasmagorickým výrazem „proláskověný“- z úst neskutečně hloupého, také titulovaného úředníka pochopil, jak je možné i tuto realizaci provést se vší razancí a nezranit.

Byly toho plné noviny a jakkoliv se mne snažili vyřídit podmínkou kterou jsem samozřejmě odmítl, vidím stále zřetelněji že řešení bude nepochybně v založení strany s programem:

„Každý Směle Proti Darebáctví - KSPD“, sdružující především občany ochotné jednat za sebe, ochotné nést plnou odpovědnost za své jednání a dokázat i voličům že se to vyplatí. Předpokládá to nezištné uznání práv všech ostatních a také odvahu a schopnost takovým poskytovat veškerou pomoc a právní ochranu, před zneužitím funkcí veřejného činitele.

Zatím stále mohu těžko reagovat na výtky pod značkami. „Generály“ ukryté v davu neberu.

Nerad bych se neomaleně dotýkal cítění mých čtenářů, ale na druhé straně i taková sdělení dokazují, že jsem se opět dotkl něčeho o čem někteří rádi v zájmu vlastního pohodlí a možná i udržení své teplé funkce raději ještě chvíli pomlčí.

Proto jsem psal „ODStraní SAVO hravě, všechny s máslem na hlavě“ a snad ani nemusím vysvětlovat, že jsem tím měl na mysli každého šibala bez rozlišení, nebo obdivu a lásky k barvě stran.

Náhodně jsem měl příležitost popřát předsedovi Paroubkovi ke znovuzvolení do funkce, asi jako první civil a mohu uklidnit všechny ostatní, že i tam jsem zahlédl individuum ŠIBAL.

Píšu to proto, že předseda Paroubek reagoval na každé mé sdělení a i když jsem také logicky musel svými odpověďmi upřesňovat obsah svých žádostí, věřím mu, že si sám udělá pořádek.

Není to servilita ale jistota, že tak jak mohou chyby vznikat kdekoliv, tam se také hned vyřeší.

Tvrdím že oslovovat i odpovědné politiky má cenu, aby mohli ukázat zdali se řídí programy svých stran, nebo mohli i jen pozapomenout, případně dokázali, že už neudrží ani myšlenku. SAVO = Svědomitě Administrativní Výběr Odborníků a je „prostředek“ k očistě úřadů.

Sám jsem si Savem nevědomě udělal jednu velmi bolestivou zkušenost a ta mne inspirovala k zavedení tohoto jinak humánního způsobu varování šibalů před pácháním všech nepravostí.

Za nepravost považuji už skutečnost, že každý občan si k vyjádření nesouhlasu musí napřed vydělat na to, aby mohl platit advokátům za práci, kterou jim beztrestně připravuje kdekterý líný, výše zmíněný ŠIBAL (Šíleně Ignorantský Bezostyšně Arogantní Lumpenaparátník).

Je proto nemorální, když náklady i zastoupení u projednání úředních pochybení napáchaných úřední kategorií ŠIBAL jim platí stát, ale stěžovateli je dovoleno jen „zapráskat“ si sám sebe.

Tak má volič pochopit že i v tom případě platí na blba, kterého jemu podobní drží na funkci?

Pak může úřad vykonávat každý, kdo pro udržení na funkci umí odepsat lidem bez hrubek:

„Pokud se cítíte poškozen na svých právech, obraťte se na soud“. Je to jen pouhý papír navíc?

Když takto odpovídá úředník který prokazatelně nepochopil ani cenu chybějících podpisů na dokumentech a nadřízený neodpovídá za neznalost v tak viditelném případě, je pohroma jistá.

Není tedy náhodou, že mnohý ŠIBAL už má na krku vinu za milionové ztráty, která z nich už předem dělá potenciální bezdomovce i s těmi, co je v rozporu se zákonem vědomě dál kryjí.

Bude tedy konečně i toto hledisko zásadním kritériem pro vstup do politiky a následně pak setrvání v politice, kdykoliv se vědomě zatajované skutečnosti objeví?

Je nejvyšší čas přemýšlet o tom pro každého, kdo se odváží před veřejností žádat o důvěru.

[e-mail] ale i [e-mail]