Stanislav Salvet

Vždycky mě zajímalo kdo jsme, odkud přicházíme, jak funguje náš svět. Někdo si luští sudoku, já si luštím vesmír. Snažím se najít pravdu, nebo alespoň svůj názor.

Stanislav Salvet

Pekelná brána na Housce

Svět je kruté, nemilosrdné a temné místo. Místo, ze kterého není kam utéct. Kdyby to tak šlo, alespoň na chvíli, někam do světa fantazie, kde by lesní potůčky zurčely a mezi nimi víly by tančily, sotva zahalené závojem

4.9.2017 v 8:00 | Karma: 17,87 | Přečteno: 655x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Večer na Jůůtubku aneb "Vysílej se!"

Svět už nebude nikdy stejnej, už nikdy nebude vypadat jako dřív. Dne 25.9.2014 se v pražském metru na reklamnich banerech poprvé objevila zpráva, ve které nám pan Google sděluje, že sledovanost kanálu Youtube mladou generací překročila sledovanost některých kanálů pozemniho vysílání. Blahopřejeme a výherci věnujeme povídku.

28.9.2014 v 16:42 | Karma: 8,66 | Přečteno: 527x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Páni zvěrstva

Nevíme, přesně, co se stalo, jak se to stalo a proč se to stalo. Něco se ale stát muselo. Něco se někde muselo zvrtnout. Někdo se, někde, (v něčem) šíleně přepočítal. Po té, co jsme ovládli všechny síly přírody, troufali jsme si ovládnout i čas. Toužili jsme sestrojit stroj času. S časem si ale neni radno zahrávat. Jakýkoliv zásah do minulosti, jakákoliv změna byť třeba jen nepatrného detailu, může mít pro přítomnost nedozírné následky. Chrononaut, člen expedice stroje času v dávné prehistorii zašlápnul mravence a nám se kvůli tomu totálně zhroutila současnost. První příznaky: z básní se náhle vytratily rýmy. Literatura zdegenerovala do hypermoderní formy. Všichni, kromě autorů těm textům přestali rozumět. Pak to vypadalo zhruba takto:

17.8.2014 v 21:41 | Karma: 10,33 | Přečteno: 836x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Mlhy na Radhošti

Štěstí je vždycky jen na dosah. Stačí se jen zhluboka nadechnout, natáhnout ruku, aby nám nakonec proklouzlo mezi prsty. Sny, který jsme žili, chiméry, za kterými se hnali, mají jednu nepříjemnou vlastnost; totiž dokáží se v mžiku vypařit. Zmizet během vteřiny v propadlišti dějin. A to zpravidla ve chvíli, kdy nám k dosažení vytouženého cíle chyběl jen jeden jediný poslední krůček. Bývá pak těžké smířit se s prohrou. Zvláště cítime-li se být hlavními viníky té prohry.

21.7.2014 v 13:01 | Karma: 8,39 | Přečteno: 366x | Diskuse | Letní povídka

Stanislav Salvet

Usínat ve stínu javoru

Znaven celodenním pochodem, nohy obtěžkány prachem cest, dal jim konečně spočinout a ulehl ve stínu javoru. Hlavu opřel o kmen. Mimoděk pohlédl vysoko do koruny. Z té výšky se mu zatočila hlava. Pomyslel na marnost veškerého lidského pachtění a navzdory poletujícímu chmýří pampelišky, zvoucímu k veselému tanci, ho přemáhala dřímota.

13.5.2012 v 21:17 | Karma: 9,20 | Přečteno: 710x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Horečka sobotní noci

První kinematografický černobílý němý blog.................................................................

25.3.2012 v 19:34 | Karma: 8,97 | Přečteno: 924x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Memento mori

Zase po roce přišlo Štedrý ráno. Nanicovatý prosincový ráno. Ani sníh, ani bláto. Jen sucho a hnědo. Probudil jsem se v kuchyni. Jak jinak, žiju už sám, tak spím v kuchyni, abych nemusel zbytečně vytápět celej barák. Promnul jsem oči a z mlhy se mi vynořila láhev medoviny. Odporně prázdná a zvrácená. Ležela na stole, hned vedle ohromný hromady vajglů. Odmítal jsem uvěřit, že bych byl původcem téhle smrště. Normálně nepiju, tedy nikdy jsem normálně nepil. Jenže samota taky tolik normálně netíží, když zrovna není třiadvacátého prosince, večer před Štědrým dnem.

30.12.2011 v 6:15 | Karma: 12,63 | Přečteno: 937x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Dějiny slzy

Když tály ledovce, pořád pršelo. Slunce ten rok ještě pořádně neohřálo zem, léto skoro ani nezačalo a listy jírovce kaštanu už zhnědly. Večery už byly chladné. Neodvratné znamení, že se blíží podzim. Jediný člověk v panenské náruči rajské divočiny nehybně seděl zabalený do kožešiny a tupě zíral do žhavých uhlíků ohně.

11.9.2011 v 21:48 | Karma: 9,95 | Přečteno: 771x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Nesnesitelná lehkost bytí

Přátelé, musím se vám k něčemu přiznat. V mládí jsem experimentoval s elektronikou. Napsal bych s marihuanou, ale nevím, jestli to není trestné, kdysi bylo, tak proč zbytečně riskovat?

21.8.2011 v 21:13 | Karma: 9,70 | Přečteno: 953x | Diskuse | Osobní

Stanislav Salvet

Pramen nikdy neutuchající touhy

Adam byl poslední muž. Už padesát let se na světě rodily jen ženy. Vedlejší účinek léčby neplodnosti, nebo důsledek války vedené tajnými zbraněmi? Nevěděl. Už když se narodil, byl genetickou kuriozitou. Naprosto vzácným, ojedinělým výskytem chromozomu „Y“. Lidstvo pomalu vymíralo po meči a on byl jeho jedinou nadějí. Pochodní ve tmě.

24.7.2011 v 20:37 | Karma: 12,73 | Přečteno: 1217x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Fraška o tulákovi

Sedim na nádraží a tupě zírám na kraj perónu, kde se prostor propadá do kolejiště. Bradu v dlaních, lokty vopřený o kolena. Vzpomínám. Moc toho není. Pětadvacet let jsem žral prach v jednom skladu. Pětadvacet let jsem poslouchal ty keci vo pracovní morálce, bezpečnosti práce, přístupu k zákazníkovi. Pětadvacet let jsem poslouchal jak hodinky.

12.6.2011 v 22:16 | Karma: 19,01 | Přečteno: 2902x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Trilogie o psech

Díl prvý: Metráček.Když vlastníte čivavu, takovou tu čipernou zmenšeninu psa, nevíte dne ani hodiny.

30.1.2011 v 13:23 | Karma: 8,69 | Přečteno: 1133x | Diskuse | Poezie a próza

Stanislav Salvet

Carpe diem

Ten den Roman zrušil Štědrej večer. Původně to samozřejmě neměl v plánu, ale donutilo ho k tomu okolnosti. Původně se chtěl na Vánoce, tak jako každý rok, dobře a zodpovědně připravit. Chtěl si je i letos prožít v klidu a v pohodě. Stromeček koupil už tři týdny dopředu a pečlivě ho uložil do sklepa. Do kýble s vodou, aby neuschnul.

27.12.2010 v 21:16 | Karma: 12,16 | Přečteno: 1370x | Diskuse | Poezie a próza