Jedna velká rodina
Čtení mi přišlo natolik zajímavé, že jsem se rozhodl se s vámi podělit o některé myšlenky. Kniha byla napsaná před více než čtyřiceti lety, tedy v době, kdy nebyly environmentální a sociální problémy zdaleka tak palčivé jako dnes, ale už tehdy je pan Thomas celkem trefně definuje, když píše, že “Trápení moderního člověka je z toho, že se pokusil odpoutat od přírody. Sedí pěkně na vrstvené hromadě polymerů, skla a ocel, klátí svýma nepříliš užívanýma nohama a dívá se na pobledlý život planety, který se svíjí u jeho nohou….”
Pravdou je, že člověk má odjakživa tendenci se pyšně povyšovat nad ostatní formy pozemského života. Stvořil přece civilizaci, disponuje inteligencí, která nemá na povrchu zemském obdoby. To z nás ovšem ještě nečinní nadpřirozené bytosti. Člověk byl, bude a je do přírody hluboce zakořeněn. Mikrobiologie jde ovšem ještě dál, když tvrdí, že lidské bytosti zdaleka nejsou samostatné nezávislé entity. Nejsme sestaveni jako postupně obohacované balíky svých vlastních částí, jak jsme si vždycky mysleli. Jsme sdíleni, najmuti, osazeni druhými. Například v nitru našich vlastních buněk s námi koexistují mitochondrie. Malá nezávislá stvoření - potomstvo prokaryocytů, primitivních bakterií které se kdysi vloupaly do těl našich dávných předchůdců, eukaryotyckých buněk a už tam nadobro zůstaly. Mají svou DNA a RNA odlišnou od naší, ale přesto zcela nezištně naše buňky vyživují, když je zásobují oxidativní energií.
Existují i další nájemníci prostoru našich buněk. Centrioly, bazální tělíska a další celá řada zvířátek, každý druh se svým speciálním genomem. A nejedná se jen o jakousi mutací našeho vlastního genetického materiálu. Rozdíly jsou natolik esenciální, jako bychom srovnávali mšice se zbytkem mraveniště. Naše buňky nikdy nebyly entitami čisté rodové linie, spíše to jsou složité ekosystémy, které vznikly splynutím dávných organismů do symbiotického svazku. Naše genomy jsou katalogy instrukcí ze všech možných přírodních zdrojů, jsou naplněny všemi možnými příběhy. Avšak k tomu zároveň pan Thomas dodává, že uniformita pozemského života je o to podivuhodnější, že jeho biodiverzita není na genové úrovni nijak veliká. Jakoby všechny pozemské životní formy byly dědici jedné jediné pramáti buňky. Všichni jsme jedna velká rodina, všichni sdílíme vysoké procento svého genomu s ostatními, píše Lewis Thomas a jako argument, který má potvrdit jeho tvrzení, upozorňuje na podobnost enzymů trav a velryb.
Také viry mají v této rodinné hře svou pevně ukotvenou roli. Nejsou pouhými zabijáky, démony nemoci a smrti, jak mi lidé nahlížíme například na virus chřipky. Jsou to také nebo byly jedním z hlavních původců mutací. Poletují jako včelky z květiny na květinu, z organismu na organismus vlekouce sebou kusy genomu jako včely pel. Transplantací štěpů DNA přimíchávají dědičnosti koření náhody. Jsou mobilními doručovateli genových sekvencí.
Zejména na mikrobiální úrovni je díky divokému tanci virů biodiverzita obrovská. Přičemž sami biologové s pokorou přiznávají, že mají povědomí jen o nízkém procentu mikrobů na Zemi. Většina z nich se totiž nedá pěstovat samostatně. Nelze laboratorně izolovat jeden druh o nic lépe než by šlo chovat jednu včelu. Mikroby žijí pohromadě v hustých, vzájemně závislých společenstvích. Poskytují si potravu, regulují populaci, vytvářejí prostředí pro sebe navzájem. Komunikují mezi sebou pomoci složitého systému chemických signálů.
Patogenních mikrobů je mizivé procento. Jakoby spolupráce a symbióza byla tou rozhodující evoluční výhodou. Když už se některé druhy začnou chovat nepřátelsky, vysílají jasné signály “nepřibližujte se”. Jedná strana se snaží druhou nejprve zaplašit. Než jeden druh začne působit druhému újmu musí proběhnout historie důvěrně známosti. Černé ovce rodiny - totiž zabijácké druhy většinou o mnoho déle nepřežijí svého hostitele. Evolučně pak tyto mutace nemívají z dlouhodobého hlediska takovou stabilitu jako symbiotické druhy. Na druhou stranu, když otočíme úhel pohledu o stoosmdesát stupňů, jsme to my , vyšší životní formy, kdo hrotí konflikty. Geneticky nespřízněné buňky mívají v tkáňové kultuře přirozenou tendenci se shlukovat, ignorovat druhové rozdíly, vytvářet buňky hybridní. Lewis Thomas naší podrážděnost omlouvá tím, že procesy zánětů a imunitní obrany zachovávají status quo. Tím, že apriori odmítají přijmout většinu imigrantů, zachovávají genetickou stabilitu. Tyto procesy musí být skutečně mocné, bez nich bychom se totiž rychle vyvinuli v amorfní soubunní organickou hmotu bezhlavě tekoucí po povrchu země.
Každopádně bakterie jsou sociální tvorové, vzorovým modelem pro studium interakcí mezi formami života všech úrovní. Jsou nezbytnou součástkou pozemského života, bez nich by tento zanikl. Některá mikrobiální společenství zasahují tak hluboko do záležitostí vyšších forem života, že vypadají jako nové druhy tkání. Pro příklad nemusíme chodit daleko. V našich střevech žijí tisíce druhů bakterií, bez nich bychom nebyli schopni trávit potravu. Kyslík v atmosféře je exhalací chloroplastů žijících v rostlinách. Lewis Thomas poukazuje na fakt, že chloroplasty jsou také tvorečkové s unikátním genomem a přesto, bez nich by rostliny nebyly rostlinami. Ani by nemohly být zelené. Ve své knize uvádí i další příklady kooperace mikrobů a vyšších forem života. Třeba rhizobiální bakterie v kořenovém systému luštěnin, které prý na první pohled vyhlížejí jako zhoubná nákaza, avšak jsou pro ně životně důležité, staly se hlavním orgánem půdy pro vazbu vzdušného dusíku. Příkladem symbiózy hmyzu a mikrobů jsou prý také jisté mycetocyty švábů a termitů, které na první pohled vyhlížejí jako orgány hostitele. Ještě prý není úplně jasno v tom, jaký přínos pro hmyz mají, ale už se ví, že bez nich dlouho nepřežije.
Takových příkladů symbiózy můžeme najít nepřeberné množství. Zkusme tedy na závěr přemýšlet o Zemi jako jediném organismu. Na první pohled tato analogie moc nesedí. Biosféra je příliš složitá. Má příliš mnoho součástí a dílů u nichž není vidět souvislost. Na druhou stranu, pokud by došlo k mimozemské invazi lze předpokládat, že by Země vzdorovala společnou “imunitní” reakcí všech forem života. Tak jako jsme to viděli ve filmu s Tomem Cruisem Válka světů. Koneckonců žijeme na planetě, kde i déšť obsahuje vitamín B12. A někdy je ho tolik, že způsobí viditelný rozkvět krásnooček na středně velkém rybníce. Jestliže Země není jako organismus, je jako co? Ptal se kdysi Lewis Thomas a vzápětí si na to odpověděl. Nejvíc ze všeho se prý podobá buňce.
Zdroj Lewis Thomas “Ze života buňky aneb poznámky pozorovatele biologie”
Stanislav Salvet
Zavřeli hospodu
Je to tragédie. Už tomu bude skoro rok. Rok, který nám přinesl tak málo radosti. Rok života, který nám nikdo nevrátí...
Stanislav Salvet
Dívka ze snu
S neznámou dívkou u kiosku na pláži. Rozkošné kulaté stolečky se slunečníkem. Popíjíme brčkem drink ze skleničky s hodně širokým lemem a hodně vysokou stopkou. Taky se slunečníkem.Tlemíme se na sebe, švitoříme.
Stanislav Salvet
Jak se rodí vlkodlak
Bílá pláň, pokrytá čerstvě napadaným sněhem, vyvolává v lidské duši klid a mír. Je zima, listnaté stromy dávno svlékly svůj šat. Mrazu čelí jen holými větvemi, zatímco mízu stáhly ke kořenům.
Stanislav Salvet
Hledání nadpozemské inteligence
Odpověď na životní výzvy: Je třeba k nim přistupovat opatrně a uvážlivě. Rozjíždět se pomalu a s rozvahou. Nepřepálit start, ať zbude hodně sil do cílové rovinky.
Stanislav Salvet
Oféliin hrob
Hamlet není jen o Hamletovi, příběh Ofélie je snad ještě dojímavější. To se pak verše z rozechvělé duše jen sypou...
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády
Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...
Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35
Izraelský letecký úder na vojenské cíle v Íránu před týdnem jasně potvrdil fakt, který bude brzy...
Novým předsedou Pirátů je Hřib, s Bartošem se loučili ovacemi vestoje
Piráti se pokouší změnit trajektorii, po které se letos pohybují a která připomíná jízdu dolů po...
Kalamita na Olomoucku. Komáři vylétli, když už lidé odstranili sítě z oken
Nálety komárů zažili v posledních týdnech obyvatelé obcí v Chráněné krajinné oblasti (CHKO)...
Kdysi se na honech pilo běžně, dnes si to myslivci nedovolí, ukazují kontroly
Myslivecké hony jsou dnes mnohem bezpečnější, než bývaly před lety. Vyplývá to z výsledků...
Chybí mi svoboda devadesátých let, říká zpěvačka Kylie Minogue
Australská zpěvačka Kylie Minogue (56) zažívala v 90. letech období největší slávy a popularity....
Cvičení bez starostí: Vyhrajte dokonalou podložku na jógu
Pokud milujete jógu a hledáte způsob, jak si cvičení zpříjemnit, máme pro vás skvělou zprávu. Tento týden jsme si pro vás připravili soutěž, ve...
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 896x
Seznam rubrik
- Studnice moudrosti
- Literární orgie
- O duši z duše
- Kosmologie s bohem
- Křesťanský koutek
- Technologie a její oběti
- Bibliofilium
- Podzemnice olejná
- Suprfotky
- Hlava v koši
- Láska z Assisi
- Osobní