Znovu a znovu jsou v médiích uváděny lži a mýty vyvrácené dokonce i samotným ministerstvem práce a sociálních věcí. Co mohu dělat? Znovu a znovu na to poukazovat. Naštěstí se v pořadu konečně objevily i rozumné úvahy a podněty. Otázka je, zda je současná vláda schopna tyto náměty do reforem zapracovat.
Opět zazněly tyto manipulace
- o stárnutí populace (správně je prodlužování věku dožití, což je něco úplně jiného),
- o obrovském poklesu počtu plátců k počtu příjemců (přitom je doloženo MPSV a v pořadu se pokusil to uvést na pravou míru pan Zavadil, že v nejhorších letech poklesne o pouhých 17% a ne na polovinu či třetinu!)
- o nesolventnosti průběžného systému (už "malou" důchodovou reformou je vyrovnán deficit tak, že se do roku 2100 snížil z 4,5% HDP na 0,5% HDP, tedy stejně jako dnes)
- o nutnosti zavedení II. pilíře kvůli tomu, že ve III. pilíři se nevyplácí důchody, ale jednorázové odbytné, a že úložky jsou malé (přitom je to otázka jednoduché úpravy třetího pilíře na rozložení výplat úspor na delší dobu nebo nákup doživotní anuity. Co se týká nízkých úspor, je to způsobeno mj. i tím, jak jsou nastaveny státní podpory, lidé optimalizují úložky podle výhodnosti státních podpor, takže zvýšení částek napomůže úprava motivačního systému ve III. pilíři.)
- o nízké porodnosti (ano, je nižší, ale už neříkají, že reformami problém ufinancovatelnosti výchovy nové generace naopak prohloubí)
Drábek opět zamotal do starobních důchodců i invalidní, ačkoliv to je naprosto oddělený problém, protože invalidní důchodci jsou podskupinou osob v ekonomicky produktivním věku.
Veřejně zazněl požadavek od pana Rusnoka na povinný vstup lidí do II. pilíře (uvedl, že vláda porušila programové prohlášení, protože si dovolila ignorovat závěry Bezděkovy komise) nebo alespoň automatický (člověk do něj bude automaticky zařazen a sám se musí do určitého data odhlásit - pokud to zmešká, má smůlu).
Jeden z ekonomů požadoval po Drábkovi, aby vysvětlil vliv změn v malé důchodové reformě na finanční stabilitu průběžného systému. Ani s pomocí Moravce z něj odpověď nedostal. Pan ministr Drábek začal intenzivně mlžit, Moravec čekal a čekal, kdy konečně odpoví, nakonec z toho byl nejdelší ministrův vstup, ale odpovědi jsme se nedočkali. Místo toho detailně vysvětlit, že prodlužování věku odchodu do důchodu zachovává střední dobu pobírání důchodu. Takže odpovím za něj. Malou důchodovou reformou byla finanční stabilita průběžného systému již vyrovnána s výjimkou období let cca 2045-2065, kdy bude v důchodu generace lidí s nízkou porodností. Kdyby to pan ministr přiznal, naprosto by zpochybnil nutnost zavést II. pilíř. Proto tak mlžil.
Konečně se hovořilo i o zaměstnaneckých penzijních systémech, které jsou pro TOP09 červeným hadrem. Důležitost těchto fondů je způsobena reakcí na odlišné doby použitelnosti pracujících ve fyzicky a psychicky náročných profesích. Ministr Drábek, jak se od něj očekávalo, se velmi bránil takovému řešení, ale po soustředěném tlaku pana Špidly, Zavadila, ale i Rusnoka připustil řešení v rámci III. pilíře. Uvidíme, jak rychle na to opět zapomene.
Poměrně směšná byla jeho argumentace tím, že zaměstnanecké penzijní systémy nemají u nás tradici, na což pohotově reagoval pan Zavadil, že II. pilíř tu taky žádnou tradici nemá. Prostě kličkování.
Samozřejmě vůbec nebyl zmíněn odlišný princip fungování průběžného pilíře (jasná závislost na výchově nové generace, princip vydělám tři koruny, jednu vrátím rodičům, jednu půjčím dětem, jedna je pro mě), stále se na průběžný systém hledí, jako by fungoval na stejném principu jako kapitálový systém.
Ale přeci jen několik zmínek o zakomponování výchovy dětí padlo. První od pana Pikory, konkrétnější byl pan Špidla, který zmínil možnost diferencování sociálních odvodů při výchově dětí (kdo vychovává dítě, má nižší odvod na sociální pojištění - de facto nahrazuje odvod péčí o novou generaci). Bohužel z jeho úst zaznělo, že by ten rozdíl měl být pouze maličký. Aby to mělo požadovaný efekt na posílení zásluhy, musela by být sleva na sociálních odvodech minimálně 3 procentní body, ale spíše 4 za každé dítě.
Velmi podstatný je prvek příspěvku do kapitálového systému v době péče o dítě. Tento moment, respektive jeho absence ve druhém pilíři velmi významně znevýhodňuje ženy, protože v době péče o dítě je pro ně opt-out nepoužitelný, což se promítne do výše budoucího důchodu. To posouvá hranici výhodnosti účasti ve II. pilíři pro ženy s dětmi do nereálných příjmových výšin.
Na tyto návrhy kontroval Drábek tím, že se pan Špidla vlámává do otevřených dveří. Vůbec nepochopil, že pan Špidla mluvil o kapitálovém pilíři a začal ho poučovat, že v průběžném pilíři to tak funguje a že je to nejkomfortnější v Evropě. Jaksi se pozapomněl pochlubit, že to byl on, kdo tento komfort pro matky chtěl téměř zrušit (místo průměrného příjmu ženy chtěl započítávát jen jakési procento průměrné mzdy) a že jen můj odpor tento komfort matkám zachránil.
Začínám být mírně nervózní z toho, že Drábek nikde nemluví o dohodnuté asignaci od dětí k rodičům v důchodu. Sice je to pitomé řešení, ale alespoň nějaké. Připadá mi, že se snaží tento prvek dohodnuté důchodové reformy nenápadně zlikvidovat.
Jako další pozitivní si dovolím zmínit prezentaci problému různého věku dožití jednotlivých demografických skupin panem Špidlou. Ze statistických dat je prokazatelné, že lidé s nižším vzděláním se dožívají výrazně nižšího věku. Převedeno do financí - formálně mají vyměřen díky solidaritě vyšší důchod než by odpovídalo odvodům, ale na druhé straně jej čerpají kratší dobu. To znamená, že pokud se pracuje s náhradovými poměry podle příjmu, v oficiálních výstupech se počítá se stejnou délkou dožití. Závěr: příspěvková zásluhovost je vyšší, než je předkládáno, určitá redukce při výpočtu pro vyšší příjmy je oprávněná díky tomu, že se dožijí výrazně vyššího věku, a tudíž vyměřený důchod čerpají delší dobu.
Za zmínku stojí i velmi trefná poznámka pana Zavadila o rychlosti obnovy jednotlivých systémů po krachu či krizi - zatímco kapitálový systém se z krachu může vzpamatovávat velmi dlouho, průběžný po odeznění krize okamžitě naskočí.
Ministr Drábek se nezapomněl pochlubit tím, že podpora dětí je u nás nejvyšší v OECD. Opět zcela mylně směšuje sociální podporu a prorodinnou podporu. Opomíjí, že systém daňových bonusů je pouze Kalouskovou náhradou za dětské přídavky. Opomíjí, že zatímco na dítě je daňová sleva 967 Kč měsíčně, na bezdětného je daňová sleva dvojnásobná 2070 Kč měsíčně. Opomíjí, že bezdětný dostane v důchodu celkově bonus 2,5 miliónu z investice jiných rodičů do nové generace. Takže ve skutečnosti jsou státem výrazně zvýhodňováni bezdětní a ne děti.
