Láska na první pohled aneb trpajzlík s velkým močákem

Občas se dá seznamovat i mimo seznamku, já o tom vím, dík za upozornění. Vypadá to třeba takto...

Jedna dáma na seznamce popisovala, jak jednou zůstala stát někde u Anděla v zácpě. Vedle v autě seděl sympatický mladý muž, co se tvářil stejně otráveně jako ona. Vytáhl Orbitky. Hodil si jich pár do pusy. Podíval se na ní. Usmál se. Otevřel okýkno spolujezdce. Natáhl se a nabídl ji taky. Vzala si a poděkovala úsměvem. Nabídla si. Vrátila krabičku. Zácpa se pohla. Zamával. Usmál se. A byl pryč. Nestihla říct ani slovo. Ona od té doby vozí v autě papírek se svým telefonem. Co kdyby...

Na oplátku jsem ji napsal, že i já jsem pár příležitostí už zmeškal. Třeba tuhle.

Tak si kráčím podvečer kolem restaurace, okna velké jako výlohy, záclony žádné. Pár sedí naproti sobě, pán k oknu zády, dáma hledí do okna. Naše oči jen tak lehce setkají, ale už se od sebe nemůžeme odtrhnout. Ja zpomalím, ona se pousměje. Stále se tváří, že poslouchá toho u stolu, ale má oči jen pro mně. Já pro ní. Co teď?

Vejdu do hospody, posadím se k báru a něco si objednám. Rád bych řekl, že ani nevím co, ale stejně si vždy objednávám irskou whisky. Popíjím Tullamorku a občas sklouznu očima stranou, k Ní. Povídají si, ona spíš jen poslouchá a občas sklouzne očima ke mně. Nenápadně.

Stačí mi chvilka s ní osamotě. Ten její pije další pívo. Už aspoň třetí. Sakra, to nikdy nepůjde čůrat? Výměnu telefonu bych za tu dobu zvladl i třikrát. Tak že bych napsal vzkaz na ubrousek a uplatil vrchního? Nápady, nápady! Rychle, rychle! Budu muset jít. Váhavě platím. Vykouzlí lítostivý úsměv. Snad se mi to zdá, ale teď dokonce mírně pokrčila rameny. Poslední smutný pohled.

Spásonosná myšlenka! Beru si vizitku restaurace a hned za rohem vytahuju mobil. Dobrý den, moc se omlouvám, mám u vás schůzku s kamarádkou, ale zapomněla si mobil. Nemohl bych ji dostat k telefonu? Dlouhé vlasy, štíhlá, krásná, asi tam sedí s nějakým chlapem. Takovým nižším. Málem bych dodal, s trpajzlíkem s obrovským měchýřem, ale ještě se ovládám.

Vidím nás dva před svým duchovním zrakem, krásná rodinka, roztomilá holčicka s růžovou mašlí, chlapeček v kraťasech s míčem, usměvavá maminka, hodnej táta. Poslední dobou jsem viděl opravdu moc reklam na stavební spoření.

Z telefonu studená sprcha. Bohužel máme telefon jen v kuchyni. Tam kvůli hygieně klienti nesmí. Sakra! A jak skvělej nápad to byl. Zamumlám něco vágně zdvořilého a poraženě odcházím. Nápady došly, pokorně se vracím na online seznamku. Snad příště...

Zase nic.