Když vaří Čížek aneb Bruce Willis kontra Winnetou

Závistlivě jsem si tuhle četl příspěvek páně Kroupy, jak potkal osobně Bruce Willise. Bruce Willis, můj favorit! Hrdina, co už třikrát vyvázl ze Smrticí pasti a kdo ví ještě odkud - no to už je teda něco! Chvíli jsem bílý od závisti přemýšlel, jak tohle trumfnout...

© Ján Žabka

Ach, ty pondělní rána! Na co šáhnu, to stojí za prd. Ani nemám inspiraci, o čem bych psal, jen kradu nápady kolegům bloggerům. Celá tahle rubrika Pondělí ráno je k zralá na vymazání...

Takže Bruce Willis, tohle trumfnout nejde. Protože já bohužel žádné celebrity neznám. Nechodím na večeři s prezidentskými kandidáty, ani si netykám s půlkou českých filmařů jako některé moje kamarádky. Dokonce jsem ani netočil se Sirem Seanem Connerym a nepokuřoval s Dennisem Quaidem jako můj brácha. Můj život je jedna hrozná nuda. Jen jednou jedinkrát jsem se na pískovišti před domem zakecal s mexickou konzulkou, ale i ona se hned pak přestěhovala. Taková smůla!
Vlastně se můj nudný život blogera přibližil k hvězdě jen jednou. Zkusil jsem o tom pokusně něco napsat. Jak jsem tuhle potkal Winnetoua. Fakt, že jo! Na psí uši, na kočičí svědomí! Asi pět minut jsem mu tlumočil na jakési charitativní akci. On je teda Pierre Brice už v důchodu, je mu přes 80, ale byl plný šarmu jako za mladi. Ale byl ten příspěvek, lidi, nějaký blbý. Takový nudný. Tak jsem to vyhodil a rozhodl jsem se, že se raději inspiruju skvělými recepty V.K. a taky jeden přidám. Stejně V.K. píše, že teď bude receptů pomálu, jak začne zase chodit na ryby.
Já teda nejsem kuchář nic moc, nečekejte nic sofistikovanýho. Ale třeba to bude ostatním opuštěným chlapům užitečný. Pamatuju si, jak jsem těžce začínal s vařením já. Takže jedem: začnu naprosto základním receptem - míchaný vajíčka na cibulce.

Při vaření je obvykle největší problém udělat si v tom bordelu na lince místo. Dál už je to docela jednoduchý.

Potřebujete hlavně cibulku a pak samozřejmě vajíčka, bez nich to nějak není ono. Cibulku je nejlepší něčím ostrým nakrájet na kostky. Pokud máte po ruce nůž, tím to jde nejlíp, ale poslouží cokoliv jiného.

A nezapomeňte na něco, na čem se to bude smažit, nějaký tuk nebo olej nebo cokoliv mastného.

Cibulku jemně osmahneme na tuku. Stačí pár minut, tak do sklovita. To znamená, že bude jemně průsvitná.

Pak přidáme vajíčka. Něčím občas promíchame, až ztuhnou, ale jen tak akorát. Musíte u toho docela číhat, jde to strašně rychle. Na vteřinu se otočím, dám si jeden dva lahváče a hned je to připálený...

Pokud je to přece jen malinko černější, přidejte trošku kečupu, to se pak ztratí.
Servírujeme na talíři a jíme lžíci. Nezapomeňte na přiměřené množství lahváčů.

Dobrou chuť!