Proč už nikdy nebudu dělat dobré skutky
Začalo to hned ráno cestou do práce. V narvaném metru jsem ukořistila jedno z posledních míst a těšila se, jak si počtu v magazínu Ona DNES. Pohodlně jsem se posadila a nedbala na to, že vedle sedící pubescent má nohy roztažené jak eiffelka, takže se sotva vejdu na svou sedačku, a z uší se mu ozývají zvuky jako z válcovny plechu. Rozevřela jsem časopis a začetla se do prvního článku, když vtom mi do klína málem usedla podsaditá dáma asi ve věku mojí matky.
V jedné ruce nesla kabelu s nákupem a ve druhé igelitku a deštník, z něhož na moje polobotky kapala voda. „Pojďte si sednout,“ vyskočila jsem pohotově na nohy, protože mě ani nenapadlo předpokládat, že poďobaný a napůl hluchý chlapec zaregistruje přítomnost babičky, která si potřebuje sednout. „To jako myslíte mě?!“, obořila se na mne otaškovaná paní a pohoršeně se rozhlížela, jestli se přece jen neplete. „No dovolte. Já přece nepotřebuju sedět! To snad vidí každej, kdo má voči, že nejsem žádná stará rašple, vy jedna drzá kozo,“ málem mne udeřila deštníkem a dovolávala se u kolemstojících soucitu.
Prekérní situaci jsem vyřešila urychleným vystoupením z metra, ale červenala jsem se až na zadku ještě nejméně čtvrt hodiny. Takový trapas! To mám za to, že jsem hodná a všímám si lidí. Příště si taky nacpu do uší sluchátka a exportuju se do jiné dimenze, jako ten prozíravý chlapec. Ještě dva bloky a jsem v práci - těšila jsem se na kafe a kolegyni, které budu vyprávět, co se mi poránu stalo.
„Ty hajzle jeden, ty prasáku hnusnej, dej ty pracky ode mne, nebo budu ječet,“ ozval se zpoza rohu hysterický ženský hlas. „Ty káčo jedna blbá, já ti zmaluju ciferník, žes to jakživa neviděla, ty fuchtle jedna záletná,“ oponoval ženě jakýsi rozezlený chlápek a výhružně dodal: „Já tě zabiju, nic jinýho si stejně nezasloužíš!“ Srdce mi tlouklo jako na poplach, takhle blízko vyloženě jasnýmu domácímu násilí jsem v životě nebyla. Teď stála ta dvojice přede mnou a chlap se sápal ženské po krku.
Váhala jsem asi pikosekundu a pak jsem toho násilníka majzla vší silou kabelkou do hlavy. „Jaůůů,“ zařval, chytil se za čelo a svalil se na zem. Padavka. Vrhla jsem se k té chudince paní a ptala se jí, jestli je v pořádku. „Já jo, ty nádhero,“ osopila se na mě. „Ale co tady pejsáček?“ Vyčítavě mne sjela pohledem a zamilovaně agresora objala. „Lásečko, stalo se ti něco? Jsi oukej? Pojď, já ti to doma ošetřím, ty moje chudinko...“ A se zlostným plivnutím mým směrem si odvedla násilníka do blízkého vchodu. Stála jsem tam jako opařená a doufala, že tohle už je dneska poslední šílený zážitek.
Nebyl. Přes den to celkem šlo: v práci docela pohoda, šéf na dovolené a oběd se dal výjimečně jíst. Kafe, co mi na uklidnění uvařila kolegyně, bylo taky dobré, a tak jsem se bez tušení čehokoliv zlého vydala odpoledne k domovu. U vchodu do metra mne oslovil hubený stařík v roztrhaném oděvu. „Mladá pani, kupte si Nový Prostor,“ poprosil a usmál se bezzubými ústy. „Já už od rána nic nejedl, tak ať mám něco do žaludku aspoň večer,“ zaprosil. „A kolik ten časopis stojí?“, otázala jsem se opatrně. „Třicet korun,“ opáčil dědeček. To mě nezabije, řekla jsem si, i kafe si kupuju dražší a tenhle človíček evidentně potřebuje najíst...
Vytáhla jsem peněženku a ouha: nejmenší peníz, co jsem v ní našla, byla dvoustovka. „Vrátíte mi na ní?“, zeptala jsem se. „Dám vám padesát,“ velkoryse jsem dodala. „To víte, že jo,“ natáhl děda ruku. Vložila jsem mu do dlaně bankovku a chtěla si vzít charitativní časopis. Jenže jsem byla příliš pomalá. Než jsem stačila uchopit tiskovinu, stařík vzal nohy na ramena a křepce odklusal za roh i s mojí dvoustovkou a balíkem časopisů.
Váhala jsem, jestli se za ním rozběhnout, nebo se rozplakat, nebo se sebrat a jít domů. Zvolila jsem třetí variantu a celou cestu k našim dveřím si opakovala novou mantru: „Už v životě neudělám žádný dobrý skutek! Nikdy, nikdy, nikdy... A jestli jo, tak ať mě pokadí holub.“ Plesk...
Blog Ona
Smolná Bílá sobota
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/695/w230/Bf82039.jpg)
Jasně, že s úklidem se nemá nic přehánět a že rodinná pohoda je víc, než vyleštěná podlaha. Ale na druhou stranu k pohodě patří i uklizený byt. Bohužel touhle optikou vidím u nás doma svět jenom já. "Moje pohoda je pivo a dobrej fotbal," odpálkoval mě můj milovaný už záhy po svatbě. Pro něj i pro děti je zkrátka slovo úklid od pohody přesně na opačném konci emočního spektra.
Blog Ona
Víkend jako vyšitý
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/695/w230/Bf82039.jpg)
Každý pátek se těším na víkend jak malá, s utkvělou myšlenou, že si odpočinu a užiju si dětí. Ano, je to nesmysl. Asi stejný, jako když Mácha loudil ze zborcené harfy tón. Každý ví, že s dětmi odpočívat nejde, takže se v pondělí pokaždé připloužím do práce ztahaná, jak kdybych dva dny skládala putny s uhlím.
Blog Ona
Náš Pepík patlá
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/695/w230/Bf82039.jpg)
"Pepík patlá," zmínila jsem se před babičkou našeho benjamínka. "Tak ať si jde umýt ruce, už bude oběd," zavelela moje matka, která stejně jako já ještě před pár dny netušla, že sloveso "patlá" je odborný výraz pro šišlání Pepíkova typu.
Blog Ona
Jak jsem pekla větrníčky navzdory nepřejícím hvězdám
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/695/w230/Bf82039.jpg)
Pepa slavil narozeniny, a tak jsem mu upekla jeho oblíbené větrníky. Nadýchané, s jemným krémem, úžasné tak, že se celé příbuzenstvo jen rozplývalo. "Odpalované těsto, to já nikdy nedělala, je to moc složité," prohlásily obdivně švagrová v dvojhlasu s tchyní a já se dmula pýchou. "Ale kdepak, není nic snazšího," rozdávala jsem zářivé úsměvy.
Blog Ona
Patálie se psím tentononc aneb pytlík na h...o
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/695/w230/Bf82039.jpg)
Jako pejskařka jsem nekompromisní. Nikdy nevycházím se psem z domu, aniž bych si předtím strčila do kapsy nebo kabelky pytlík na psí hovínka. Po našem boxerovi sbírám bobky i z okrasného trávníku nebo louky a k čistotnosti vedu také ostatní majitele psů v okolí. Tuhle jsem třeba viděla paní, co nechala svého naondulovaného pudlíka vykálet přímo před vchodem na dětské hřiště a chystala se pokračovat v procházce.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Družku těžaře zranil v lese pokácený strom. Pro vážně zraněnou letěl vrtulník
Vážně zraněnou ženu odvážel vrtulník z lesa poblíž Týna nad Vltavou na Českobudějovicku. Poranil ji...
Poslanci budou jednat o vyšetřovací komisi ke střelbě na fakultě
Přímý přenos Návrh opozičního hnutí ANO na zřízení parlamentní vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické...
Zemřel generál Čeřovský, disident a signatář Charty 77. Bylo mu 92 let
Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77....
V Rusku začal proces s americkým novinářem obviněným ze špionáže. Je neveřejný
U soudu v ruském Jekatěrinburgu ve středu začíná proces s americkým novinářem listu The Wall Street...
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 68x