Zavři pant, dostal jsem grant

I ve vědě platí to samé, co v byznysu. Důležité není něco vyzkoumat, důležité je najít někoho, kdo je to ochoten zafinancovat či koupit. Takže zavři pant, dostal jsem grant.

Některým vědeckým výzkumům jako například - Využitelnost altermagnetů pro technologie ultrarychlých digitálních pamětí a neuromorfních logiko-paměťových součástek -, rozumím jako koza petrželi. Jiným vědeckým výzkumům jako například - Proč koza nerozumí petrželi - , sice rozumím, neboť mi také není jasné, proč zrovna býložravá koza nemá rozumět petrželi, ale zase nechápu, že je někdo ochotný takovýto výzkum financovat. Pro ilustraci uvedu několik podobných výzkumů často trvajících i několik desítek let, které se doopravdy realizovaly. Podotýkám, že se ve všech případech jednalo o zahraniční výzkumy, nikoliv naše.

- Po výzkumu, který trval čtyřicet let, vědci došli k převratnému závěru, že jeleni, kteří mají hodně laní, mnohem rychleji stárnou, než jeleni, kteří mají málo laní anebo nemají žádnou laň. Inu mnoho laní, jelenova smrt. Známe to.

- Jiný vědecký tým zjistil, že hadi, kteří šplhají na strom, se tisknou ke stromu třikrát silněji než je k udržení nezbytně nutné. Čili, jak by řekl Pythagoras, síla tisku hada ke kůře stromu se rovná trojnásobku síly tisku k udržení hada na stromě nezbytné. Výzkumný tým však zatím experimentoval pouze s deseti druhy hadů, takže uvidíme, jak to nakonec dopadne.

- Vědci také zkoumali, co vlastně ovlivňuje podobu obrazců vytvářejících se na dně sklenic ze zaschlých zbytků whisky. Nakonec se zjistilo, že rozhodující vliv na tvar vzniklých ornamentů má složení látek vyluhovaných z dubových sudů. K tomu nemám co dodat, neboť v mém případě žádné zbytky whisky k zaschnutí nezanechávám.

- Předmětem zájmu byl i vliv rychlosti na příjemnost pohlazení. Na vzorku tisícovky dobrovolníků a dobrovolnic se zjistilo, že jako nejpříjemnější je vnímáno pohlazení učiněné rychlostí tří až deseti centimetrů za sekundu. Vyzkoušel jsem si to. Při rychlosti nižší než tři vteřiny připomíná „hladitel“ lenochoda po dobrém obědě a při hlazení vyšším než deset vteřin sportovního maséra.

- Grant dostal i výzkumný úkol, který měl rozkrýt záhadu nadprůměrné klouzavosti banánové slupky. Zjistilo se, že za všechno mohou cukry, které se po rozšlápnutí změní v homogenní gelovitý roztok. Já bych udělený grant rozšířil i na lejno, neboť i to bývá častou příčinou uklouznutí. Už dopředu odhaduji, že koňské lejno je mnohem méně klouzavé než lejno kravské, ale vědecky to potvrzené zatím asi není.

- Pro kriminalistiku by mohl mít význam objev přímé úměry mezi růstem teploty nosu a lhaní. Ke zjištění teploty nosu slouží termograf. Až mi u domu zase zazvoní prodejce levné energie, budu se s ním bavit jen za podmínky, že si nechá na nos nasadit termograf.

- Vědci se zabývali i otázkou vlivu barvy auta na pravděpodobnost, že na něm přistane ptačí trus. Zjistilo se, že auta v červené a modré barvě jsou mnohem méně pokálená než auta v barvě zelené a šedé. Zajímavé však je, že auto, ač v barvě červené, je stonásobně více pokáleno, než auto zelené, pokud je zaparkováno pod košatým stromem.

-Jiný výzkumný kolektiv zase zjistil, že pohled na škaredý obrázek snižuje práh bolesti, kdežto pohled na krásný obrázek práh bolesti zvyšuje. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti a teď to mám potvrzené i vědecky.

Přemýšlím, kterým dalším směrem by se měli výzkumníci vydat. Fantazii se meze přece nekladou. Měl bych několik doporučení. První téma bych nazval vliv délky pracovní doby na duševní zdraví pokladních v hypermarketu. Jako mezní hranici bych stanovil okamžik, kdy pokladní dokáže rozpoznat své nejbližší rodinné příslušníky jen pomoci čárového kódu na jejich pruhovaných pyžamech.

Ani ve společenských rubrikách jsem se nic nedočetl o délce rezistence průměrného muže vůči upřenému pohledu zacíleného do míst jeho rozkroku. Zadání bych ještě rozčlenil na interakci pohledu muž – muž a žena – muž. Výsledky by mohly být, ale nemusely, nejsem vědec, takovéhle :

V obou podskupinách 85 % vyšetřovaných mužů si po minutě až sedmi minutách zkontrolovalo, zdali nemají rozepnutý poklopec, z nichž 63% tak učinilo opakovaně. Zajímavé je, že zbylých patnáct procent mužů, kteří si poklopec nezkontrolovalo, bylo ustrojeno v netradičním oblečení, což teprve bude předmětem dalšího vědeckého zájmu. Šlo o toto oblečení : skotský kilt, tepláky a v jednom případě potápěčský skafandr. V obou podskupinách byla patrný u zkoumaných osob sklon ke zvýšené tenzi a někdy až agresi. Více agresivních reakcí jsme zaznamenali v podskupině muž – muž. Jak je zřejmé z připojených videozáznamů, typické verbální projevy agrese byly tyto : „Kemo, máš nějaký problém?“ „Pojď ven !“ „Vo co ti jde?“ Jen ve třech případech jsme zaznamenali velmi opatrnou pozitivní reakci, z nichž u jedné si není výzkumný tým jistý, jestli nešlo pouze o nechtěný tik očního víčka. I v podskupině muž – žena byl u pětiny zkoumaných mužů zaznamenán znatelný regres k atavismu a přinejmenším k opuštění užšího rámce společenského chování. V patnácti případech došlo k silnému očnímu kontaktu s figurantkou a v pěti případech k verbálnímu kontaktu spojeného se svévolným přechodem k oslovení figurantky v druhé osobě jednotného čísla. V jednom případě dokumentovaném připojeným videozáznamem byla figurantka omylem považována za placenou společnici.

Nikoho také zatím nenapadlo požádat o financování výzkumu zaměřeného na vliv klimatizace na sociální stratifikaci české populace. Výzkum by se měl zaměřit na tyto otázky : Které příjmové skupiny si nejčastěji pořizují do domácnosti klimatizaci. Vliv klimatizace na sousedské vztahy. Klimatizace jako symbol sociálního statusu. Chlad jako sdílená hodnota. Nový společenský antagonismus - chlad versus dusno.

I ve vědě platí to samé, co v byznysu. Důležité není něco vyzkoumat, důležité je najít někoho, kdo je to ochoten zafinancovat či koupit. Takže  platí - zavři pant, dostal jsem grant.