Neposlušný Dandy a vystresovaná Rozárka.

Těm, co na sebe pořád štěkají a mají se „rádi“ jako pes a kočka, by možná snadno pomohl psí psycholog z televizního pořadu Kočka není pes.

Náhodně jsem narazil na televizní pořad nazvaný Kočka není pes. Zabývá se problematickými psy a kočkami zralými tak leda do zvířecí polepšovny a to ještě v tom lepším případě. Jsou to v podstatě zvířecí recidivisté, kteří svým zoufalým páníčkům dělají peklo na zemi a jakékoliv nápravně výchovné opatření se u nich zcela míjí účinkem - ovšem jen do chvíle, než na scénu přijde známý psí psycholog a s ním specialistka na problematické kočky. Už samotné názvy jednotlivých dílů - Drsný Timothy a agresivní Tara -, -Tvrdohlavý Guess a stařičký Micík -, -Rozhádaný Leoš s Ivanem a nevybouřená Pepina – či – Vystresovaná Rozárka a bojácný Leon - dávají tušit, že rozhodně nepůjde o žádnou legraci. Třeba díl nazvaný -Konfliktni Sheila s Maggie a problematičtí Pipin s Pupinou – klidně může soupeřit s kultovním filmem Válka Roseových. Jde o příběh dvou dlouhodobě rozhádaných fen. Jejich brutální rozbroje dokonce začaly trhat rodinné vztahy až hrozil jejich rozpad. To samé v bleděmodrém se dělo i mezi extrémně dominantními Pipinem a Pupinou, kteří drsně bojovali o vůdčí postavení v domácí kočičí smečce.

Začátek každého dílu musí působit na ty, kteří koketují s myšlenkou pořídit si nějakého domácího mazlíčka, stejně jako varovný spot Ministerstva zdravotnictví určený pro odpůrce očkování proti covidu. Záběr na dodrápané ruce majitelky drsného kocoura Thymothyho, jehož zuby a drábky zastaví jen speciální ortéza na karpální tunel, vystraší snad každého. Když jsem tento pořad viděl poprvé, vůbec jsem si nedovedl představit, že by se dalo nešťastným majitelům vyšinutých zvířat pomoci. Napadala mě jen radikální řešení jako nekompromisní kastrace, lobotomie mozku anebo dlouhodobý pobyt ve zvířecím blázinci. O to více mne překvapila druhá fáze, ve které pátrali psí psycholog a expertka na kočky, kde je takříkajíc zakopán pes - jen fiktivni samozřejmě. Faktem ale je, že samotný pes nebo kočka v jejich diagnóze nehráli úplně hlavní roli. Více než o nepřizpůsobivá domácí zvířata se zajímali o samotné páníčky a jejich bytové vybavení. To mi, /ovšem jen v prvním díle, tak natvrdlý zase nejsem/, nešlo na rozum. Spíše jsem čekal nějaký speciální zvěrolékařský kurs asertivního chování pro psy a kočky či něco podobného, co se dnes páchá na lidech za tučné peníze. Po úvodní zápletce a detektivním pátrání nakonec vždy nalezli řešení ve stylu „ jak prosté Watsone.“ Například se ukázalo, že příčinou proč úzkostlivá Sisinka soustavně olizovala pokojové zdi až na základní omítku bylo, že jí panička včas neodstraňovala ze srsti dredy. /V té souvislosti mne napadá, zda-li rovněž i šéf Pirátů Ivan Bartoš doma neolizuje omítku./ Důvodem vyklepanosti ustrašeného Kamila, což byl kupodivu hrozivě vyhlížející irský vlkodav, psí psycholog označil příliš konejšivé signály, které mu jeho majitelka dávala a tím mu srážela jeho sebevědomí natolik, že dokonce strachy učurával. Pozor, nesmějte se předčasně. Všechny tyto rady byly trefami do černého. Problém byl vyřešen anebo aspoň nalezena cesta k jeho vyřešení.

Já vím, že lidi nelze srovnávat se psy a kočkami, ale i tak si myslím, že stejná metoda by se dala použít i na řešení manželských vztahových problémů a mnohému rozchodu by se tak dalo zabránit. Když jsem někdy nucen sledovat populární nováckou Výměnu manželek, kde o hysterické scény opravdu není nouze, okamžitě si vzpomenu na psího psychologa a expertku na problematické kočky. V mnoha případech by těmto neurotickým protagonistům oblíbené Výměny pomohli. Někdy stačí změnit značku granulí a je rázem klid. Nyní nabídnu několik námětů, co všechno může mít vliv na četnost domácích hádek, rozbrojů a žárliveckých scén.

Věčné odpolední hádky plynule přecházející v podvečerní rozladěnost a noční nechuť k čemukoliv může mít na svědomí to, že máte v domácnosti pouze jeden televizní přijímač a navíc umístěný v ložnici. Tak jako každé domácí zvíře musí mít svou vlastní misku, tak každý partner musí mít svou vlastní televizi. Zde se nevyplatí šetřit. Rozhodně se problému nezbavíte pouze přikoupením ještě jednoho dálkového ovladače. Tím se vše jenom zhorší a akčních soubojů s ovladačem v ruce rapidně přibude.

Společná manželská postel také nemusí být důkazem spořádaného láskyplného partnerství ,pokud jeden z partnerů chrápe jako cirkulárka. Kvůli pěti minutám potěšení přece není nutných dalších šest až osm hodin utrpení, kdy se manželská postel změní v Záhořovo lože. Zakoupení další válendy se rozhodně vyplatí.

U kočiček a pejsků často pomáhaly různé hračky a udělátka. Není nic horšího než nevybouřené nebo totálně se nudící domácí zvíře. To samé platí i pro lidi. Vůbec bych se nebál předepsat i různé erotické hračky pro lidskou obdobu „vystresované Rozárky“ a „neposlušného Dandyho“- hyperaktivního teriéra, který den co den utíkal svému pánovi, aby mohl občurávat své stále se rozšiřující teritorium. Vše opravdu tkví ve zdánlivě nepodstatných detailech jako je nevhodné psí vodítko nebo chybějící škrabací stěna pro kočky. Takže pokud jde o hračky pro dospělé platí : vibrátor v šuplíku, dobrý guláš v rendlíku anebo kdo se doma dívá na erotické stránky, nezlobí. V žádném případě, to mluvím za chlapy, pokud se vám milé dámy zdá, že si váš partner kolíkuje svůj rajón, asi víc než psí psycholog mu pomůže zkušený urolog.