Jak zůstat galantním a zachovat přitom rovnost pohlaví? Nevím.

Nejspíše brzy nastane doba, kdy galantní podržení dveří dámě bude považováno za brutální demonstraci síly. Klasická galantnost k ženám se stane nejistou chůzí po nataženém provaze.

I když se nepovažuji za celoživotního křupana, tak přespříliš galantní také nejsem. Hollywoodské vyšilování přepisovaček pohádek O Popelce nebo O Šípkové Růžence mě rozhodně bezprostředně neohrožuje. Nejsem, tak říkajíc, první na ráně. I kdybych však zcela „zešpačkovatěl“ /odvozeno od Ladislava Špačka a jeho Etikety/, příjemkyně mé galantnosti se vesměs rekrutují ze starších ročníků. Tyhle dámy mi neurvalé přidržení těžkých samozavíracích dveří nejen prominou, ale dokonce ocení. Ty si ještě ve svém raném dětství hrály téměř výhradně s panenkami a učily se nazpaměť básničky typu Maminka od Jiřího Žáčka. Pro připomenutí : „Proč jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký.“ Ani u mladších bych za přílišné zdůrazňování mateřské role jednu mezi oči neschytal, ale doporučení, abych se vrátil do hrobu, možná už ano. Za pár let i u nás bude klasická galantnost k ženám chůze po provaze. Vstoupíte na něj jako gentleman a spadnete z něj jako sexistické prase.

Dělám si legraci, ale sám na sobě cítím, že nevědomky přecházím na druhou strany barikády, aniž chci a i přesto, že se mi můj rozum zoufale staví na zadní nohy. Je to silnější než já. Jinak bych si nekladl otázku, jak zůstat galantním a doběla nerozzuřit feministicky naladěnou příslušnici mileniální generace. I kdybych byl sebelepší advokát, nejspíše bych starosvětského galantního gentlemana z nařčení, že je sexistický slizoun, nevysekal. Tady jsou důkazy:

Galantní podržení dveří je podlá demonstrace síly nadutého nadsamce, který odsuzuje ženu do nesvéprávné role bezmocné chudinky, která se bez jeho pomoci neobejde.

Galantní uvolnění sedadla v hromadném prostředku je naprosté faux pas, kterému předcházelo neurvalé zabrání místa k sezení, ke kterému vůbec nemělo dojít. Dominantní muž si tak jednak vynucuje nezaslouženou vděčnost a jednak vnucuje ženě podřízenou pozici v sedě, která ji navíc činí bezbrannou před vítězně stojícím nadsamcem.

Galantní políbení ruky ve své podstatě je první stupeň ritualizovaného sexuálního ataku, který je jen umně skryt pod pláštíkem pochybné společenské konvence.

Galantní úhrada společné večeře s lahví sektu staví zcela veřejně ženu do pozice placené společnice ne-li rovnou kurtizány. Toto machistické gesto symbolizuje stávající finanční nerovnost mezi muži a ženami. Jedinou odpovědí by měl být políček jelenicovou rukavicí.

Galantní „rytířský“ doprovod dámy vždy evokuje nevyžádanou eskortu žárlivého dominátora hlídajícího si svůj majetek. Ve své podstatě jde o mírnou formu stalkingu.

Galantní pomoc se zavazadlem nebo při vystupování ze schůdků apod. vrhá ženu do role beznadějné nešiky a padavky.

Nejhorší je, že po tom všem není řešením ani příliš demonstrativní rezignace na jakýkoliv pokus o galantnost. Ta může být vykládána jako hrubý projev neúcty k ženám a pokus o triumfalismus přírodou nespravedlivě fyzicky silnějšího muže, bavícího se pohledem na ženu lopotící se s těžkým kufrem. I snaha o roli tažného koně zcela podřízeného své velitelce by byla chápána jako zlovolná karikatura snah po opravdové rovnosti mezi mužem a ženou.

Nechci strašit, ale jak zůstat galantním či naopak negalantním a nikoho nenaštvat, nevím.

Pro ty, co všechno berou vážně. přidávám :-)