Diskriminace králíků, aneb plus pro ČSA

Stěhuju se do Londýna. Moje tříletá králice Ríša jede pochopitelně se mnou (prodavačka v obchodě tvrdila, že je to kluk. Veterinářka nás později vyvedla z omylu, ale jméno už zůstalo). Ríša je mimořádně zcestovalý králík. 9 měsíců se mnou bydlela ve Francii, 3 v Německu. I když cestování nijak zvlášť nemiluje, v autě se mnou najezdila po Evropě tisíce kilometrů. Pro cestování autem po kontinentálních státech Evropské unie nepotřebuje králík vůbec nic. Ani očkovací průkaz, ani žádné speciální potvrzení. Na hranicích Vás jednoduše nikdo nestaví. Představovala jsem si, že stejně snadno to půjde i do Velké Británie.

A proč taky ne, vždyť i Velká Británie je v Evropské unii! Dobrá, možná jsem si to představovala až moc jednoduše. Myslela jsem, že prostě koupím letenku, nejlépe levnou u Easy Jetu, a Ríšu vezmu v přepravce místo příručního zavazadla s sebou do kabiny. Možná se bude bát, ale ani ne za dvě hodiny budeme v Londýně.

Naštěstí jsem tentokrát nejednala zbrkle, jak bývá mým zvykem. Na jednom zahraničním webu pro cestování se zvířaty jsem se dočetla, že Easy Jet zvířata nepřepravuje. Lufthansa a KLM ale prý ano, do osmi kilogramů i s přepravkou, přímo v kabině letadla. Ríša je sice na zakrslého králíka trochu větší, má přes dvě a půl kila, do limitu se ale určitě vejdeme.

Naštěstí jsem ani teď nezačala hned slepě kupovat letenky. Předpisy pro přepravu zvířat obou společností mě trochu zmátly. Mluvilo se v nich výslovně jen o psech a kočkách. Na jednom zahraničním webu chovatelů králíků jsem so dozvěděla, že Lufthansa a KLM psy a kočky sice přepravuje, králíky ale ne a už vůbec ne do Británie, která uplatňuje jinou zvířecí politiku než ostatní státy EU.

Ukázalo se, že máme opravdu štěstí. Podle informací na stránkách britského Ministerstva zemědělství a životního prostředí mohou vybrané druhy domácích zvířat cestovat do Spojeného království bez šestiměsíční karantény teprve od 1. ledna 2012. Králík mezi ně díky bohu patří. Na rozdíl od psa, kočky a fretky k tomu nepotřebuje ani zvířecí pas. Proč to tedy nejde letadlem?

Jako nejprogresivnější se v tomto směru ukázaly České aerolinie. Králíky respektují a stejně jako kočkám a psům jim umožňují cestovat v kabině letadla. Mají za to u mě velké plus. A minus za to, že před dvěma roky zrušily všechny lety do Velké Británie.

Vložila se do toho moje máma. Prý zná člověka z agentury, která zajišťuje cestovní servis pro nejrůznější firmy. Určitě najdeme řešení. Chlapík zní optimisticky, nedávno prý pomáhal klientovi odcestovat do Británie se psem. Šlo to přes British Airways. Svitla mi naděje! Že by předpisy na webových stránkách aerolinek nebyly aktuální? Sdělím chlapíkovi svou obavu, že králík není pes. Prý to obvolá a dá mi vědět.

Po pěti minutách je jasné, že králík skutečně není pes. Jediná šance je doletět do Paříže nebo Bruselu s ČSA a zbytek dojet rychlovlakem Eurostar. Brzy je jasné, že ani to není průchozí. Eurostar nebere žádná zvířata, jenom asistenční psy. Stejné je to u autobusového dopravce Eurolines. Poslat králíka letecky cargem vyjde na 20 000 korun, se silničním dopravcem na 12 000, pojede ale 20 hodin a kdo ví, co se mu stane.

Přátelé na Facebooku radí králíka sníst nebo pustit do přírody. Obě varianty zavrhuji. Auto jsem prodala (co s evropským autem v tom zběsilém britském silničním systému). Budu tedy muset přemluvit nevlastního otce, aby mě odvezl. Místo dvou hodin budeme na cestě nejmíň dvanáct, ale co by člověk neudělal pro němou tvář. Jen doufám, že než se příště budu stěhovat, získají králíci v očích leteckých společností rovnoprávnost.