„Proč jsi dneska tak zlej?“
„Prosím?“
A vida, za druhou šanci jí stojíš. Nejspíš už si na tebe zvykla, kdopak ví. Neboj, slyšela moc dobře. Ale víckrát už prosit nebude. „Řikám že mě to sere todleto už, no za vola sem byl už dost dlouho a víc už se mi bejt nechce. Prostě tak.“
„Tak co bys chtěl?“
A je to tady. Najdeš v sobě nějaký zbytky páteře? Co myslíš? Že ti to je už všechno jedno? „Abys táhla za tim svym, se ti na to můžu...“ Ale jo, někde se to našlo. Mlaskla, zavrtěla hlavou, podívala se po tobě znechuceně a táhla. Půlkilo plastový bižuterie na ní zacvakalo a zavanul naposledy parfém. Užij si to, tohle bude naposledy. Sleduješ, jak se odhupuje pryč na podpatcích, na který není zvyklá, a snaží se kroutit jak ve videu z emtývý. Moc jí to nejde, ale funguje to. Aspoň teda na tebe, fakt že jo. Přitočí se k tomu týpkovi a něco mu zašeptá do ucha a ty se konečně odvrátíš. Jak ty je nenávidíš. Jak ty ji miluješ.
Vysokej, hubenej, fousatej, celej v černý, kruhy pod vočima a voči jak kudly. Taky ses snažil, ale víš jak blbě to na tobě vypadá. Rozteklej, růžovej, no jak to říkaj Slováci? Bravčový ksicht? Jo, tak nějak to bude. Odpotácíš se k baru. Pár lidí si asi všimlo, ale nikdo, na kom by zrovna teď záleželo.
Stojíš za davem hezčích lidí, který se dožadujou svýho pití a připadáš si starej. Ne, to není to správný slovo. Xkrát sis říkal za těch posledních pár let, že stárneš a trpíš a jako bys pokaždý trochu umíral. No, byl to dobrej fór, to se s tímhle nedá srovnat. Najednou luskne černokněžník prstama a jako bys byl...
... dospělej? To už bys přece nějakou dobou bejt měl, ne? Máš na to i papíry, přece. Tak coby. A víš co je zajímavý? Tohle už se ti nestane. Poslals do hajzlu jednu, umíš je tam poslat všechny. Za kamaráda už nebudeš nikdy, to radši sám. Je to lepší? Nevíš. Zkusit se to musí, třeba to nebude pořád takový jako dneska.
Potřebuješ to další pivo za pade? Jako, fakt? Potřebuješ ho tady? Co takhle radši Gábinka od Nguyena, tři za čtyřicet, někde v klidu v parku? A slavit se bude, ne že ne! Už žádný psí voči, když si myslíš že neví že se díváš. Už žádný čuchání ke vlasům při přátelskejch objetích. Už žádná mizerná poezie, kterou jsi měl díkybohu dost rozumu psát akorát doma do jednoho zkrabacenýho sešitu.
Ušklíbneš se, nejspíš to v tvejch představách vypadalo drsnějc než to vyšlo. „Děte všichni vítevykamuž...“, zabrbláš, mávneš rukou a odkolébáš se jako kachna pryč. Dokonce ani do lidí moc nevrážíš.
Vzduch je jako břitva. Je sice ještě teplo, ale je čistej, není tu ani smrad z cigaret, ani diskopop, ani bižuterie, ani parfém od cikánky z Budějovický. Jak se tak cáráš pryč, přemejšlíš, jestlis s sebou náhodou neměl baťoh. No, pozdě bycha honit, ta vyhazovací vazba u dveří sice vypadala poměrně rozumně, ale takhle bys sám sebe zpátky dovnitř taky asi nepustil. Stavíš se zejtra.
Čistá fikce, ale někomu se to stát nejspíš muselo. Podobných výkřiků do tmy mám na harddisku ještě pár, pokud se mi budou zdát stravitelné a budou se líbit, přidám.
Aleš Procházka
S knížkou po funuse - Bezbarvý Cukuru Tazaki
Tentokrát jsem si na pranýř pozval knihu populárního japonského spisovatele Murakamiho. I když v češtině nejnověji vyšla jeho starší próza, Hon na ovci, Cukuru Tazaki je jeho chronologicky nejmladším dílem.
Aleš Procházka
S knížkou po funuse – Dívka ve vlaku
Protože hodně čtu, napadlo mě začít také psát. Tedy, psát o knihách. Čas od času zkusím napsat o nějaké té knížce, kterou můžete vidět na zdi v metru a kdo ví, snad se to někomu bude líbit a třeba mi to i vydrží.
Aleš Procházka
Běžím
Běžím a pot mi stéká po nose a kape na pás. Běžím a na obrazovce přede mnou nějaký afroameričan vypráví něco o své náklonnosti k objemným pozadím. Ne, že by ho bylo úplně slyšet.
Aleš Procházka
Deadpool, aneb hubatý žoldák posílá celý svět do pryč
Na film s Deadpoolem jsem se těšil od prvního traileru, i když se mi frky v něm zdály poněkud slabší. Díkybohu to dopadlo a scénáristé si nechali lepší kousky do filmu. Pokud mohu krátce shrnout; za mě spokojenost, je to Deadpool.
Aleš Procházka
Jak jsem potkal… Dány?
To jsem vám takhle šel v pondělí z práce domů, tak mezi šestou sedmou. No a jdu okolo pivovaru U Medvídků, hned u Národní třídy.
Další články autora |
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje
Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...
Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23
Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...
„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé
Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...
Putin s delegací dorazil do KLDR, po dvou dnech odletí do Vietnamu
Letadlo s ruským diktátorem Vladimirem Putinem v úterý večer přistálo v Pchjongjangu. Šéf Kremlu...
Macron nad propastí. Sjednocená levice mu chce ukrást volby, jeho spojenci úpí
Emmanuel Macron má před volbami další problém. Levicové strany půjdou do klíčového hlasování v nové...
Fanoušci na cestě za snem. Češi zaplnili Lipsko a věří v porážku Ronalda
Lipsko (Od našich zpravodajů) Fanouškovská vášeň nezná hranic. Češi v Lipsku fandí naplno i přes déšť a věří v historický úspěch...
ANALÝZA: Amerika chce víc atomovek. Přichází zbrojní závody bez cíle a logiky
Premium Rýsuje se nový jaderný trojúhelník, USA a Rusko s Čínou. Američané zřejmě začnou rozšiřovat své...
Prodej pozemku k bydlení, 761 m2, Chomutov, ul. Šípková
Šípková, Chomutov
3 181 500 Kč
- Počet článků 44
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3492x