"Vrtěti psem"

Máme po volbách. Historicky první přímá volba prezidenta je skončena. Tedy alespoň zdánlivě. Štvavá kampaň a mediální tlak pokračují dál. Občané stále živě diskutují na téma „ co by, kdyby,“ a podepisují  petice na neplatnost voleb.

Na úvod chci říci, že ani jeden ze dvou kandidátů druhého kola nepatřil k mým favoritům, a myslím si, že jsme propásli možnost alespoň nějaké změny.

Tyto volby jsou pro mě zklamáním. Jistě, každý má právo na svůj názor a svobodnou volbu. Otázkou je, do jaké míry ta volba byla skutečně svobodná.

Mediální masáž zafungovala velice dobře. Je přinejmenším zvláštní, že kandidát nenáviděné vládní koalice, předseda strany TOP 09 a ministr zahraničí, získal tak velkou podporu národa. Uvědomili si tito voliči vůbec tuto spojitost? Uvědomili si, že pan Schwarzenberg je podepsán pod řadou vládních reforem, které většinu tohoto národa iritují? Znamená to, že tito voliči schvalují církevní restituce, zvýšení DPH, důchodovou reformu, s-karty nebo škrty v oblastech sociální politiky? Hlasovali tito voliči třeba pro radar v Brdech nebo pro zavedení školného či vyšší spoluúčast na zdravotní péči? Ptali se tito voliči, jakou politickou kariéru má pan Schwarzenberg za sebou, jaké jsou jeho názory na různá politická a ekonomická témata, a co nám chce vůbec nabídnout?

Myslím, že většina ne. Prostě volit „pankáče“ je cool. Kdo nejde s námi, jde proti nám.

Účelová mediální masáž se nám snažila vnutit obraz aristokrata, morální autority a mezinárodní celebrity, ale také člověka vtipného a duchem stále svěžího, jehož řečová vada je v podstatě roztomilá. Nikdo se neptal, proč tento člověk v pokročilém věku s očividmými zdravotními problémy a s majetkem, o kterém se většině může jen zdát, má zapotřebí ucházet se o prezidentskou funkci. Nebo cui bono?

I když jeho volební tým podal maximální výkon, závěr kampaně zcela jasně ukázal, že pan Schwarzenberg nemá co nabídnout. Otřepané fráze, prázdná hesla a zmatené odpovědi. Byla na něm znát celková únava, která naznačila, že i jeho zdravotní stav je dosti diskutabilní. Ale hlavně, že je pro voliče nečitelný. Obávám se, že jen velmi matně tušíme, kdo za ním stojí, a kdo tak moc chtěl, aby se dostal na Hrad.

Pan Schwarzenberg volby prohrál, protože celá jeho volební kampaň se nám až příliš snažila vnutit obraz něčeho, co neexistuje. Moc tlačila na pilu ... a jak se říká, čeho je moc, toho je příliš.

Miloš Zeman vyhrál hlavně proto, že byl více čitelný, což mu zřejmě nakonec přihrálo hlasy váhajících voličů. Známe jeho politickou dráhu a jeho politické názory.  Během kampaně se snažil jasně vyjadřovat k probíraným tématům. Tak můžeme předvídat i jeho další působení na Hradě. Funkce prezidenta republiky je završením jeho dosavadní politické kariéry, politickou satisfakcí, ale také vzkazem všem protivníkům, kam až to úředník z prognostického ústavu dotáhl.

Jsem ráda, že většina voličů nakonec nepodlehla mediálnímu tlaku. Na druhou stranu mě děsí, že si vůbec neuvědomujeme, jakou moc mají média a jak s námi mohou lehce manipulovat. Zejména u mladé generace, která bývala vždy kritická a rebelující, a spíše se přikláněla k levicové politice sociální spravedlnosti, mě zaráží, jak snadno podléhájí módním názorům a jednoduchým heslům. Totéž platí pro část intelektuální a kulturní elity národa. Nemohu se zbavit dojmu, že jim za jejich angažmá někdo dobře zaplatil.

Velkým zklamáním je také další nedostatečná známka ve zkoušce z demokracie. Za více než dvacet let jsme nepochopili její základní principy, což tyto volby potvrdily. Po právoplatných volbách menšina  agresivně napadá rozhodnutí většiny (ať už jde o zvolení M. Zemana nebo loňské krajské volby). Nefunguje informovaná veřejná diskuse, o nezávislých médiích a politické kultuře nemluvě. O právním státu a nezávislé justici si můžeme nechat jen zdát, a obyčejný člověk se propadá do větší morální a materiální bídy.

Myslím si, že na morální devastaci z období totality bychom se již vymlouvat neměli.

Kamila Veselá