Kterak děkan fildy knihou šermoval

Tím děkanem je doc. PhDr. Michal Pullmann Ph.D. a onou „fildou“, jak asi většina čtenářů ví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Tento mladý historik ( 1974 ) se specializuje na dějiny normalizace 1969 – 1989 a představuje tzv. revizionistickou školu, která chce komunistickou totalitu vykládat plastičtěji, tedy kromě mínusů i s plusy.
Můžeme-li tedy za plusy považovat např. technický pokrok, který byl v porovnání s rozvinutým světem krokem zpět. Pominu dnes jeho hrátky se slovy, zda normalizační režim u nás byl totalitní nebo jen autoritářský, i když zkoumáním hesla Totalitarismus ve wikipedii, pomocí jeho různých definic i závěrečného shrnutí byl v Československu totalitní režim do roku 1989, v SSSR do roku 1991, zatímco v Číně jen do r. 1976.
Pan Pullmann se ovšem chystá svou odbornost historika dát všanc obhajobě tvrzení, že normalizační Československo nebylo pod vládou jedné strany a ideologie nedobrovolně, jako by si občané pozvali po Pražském jaru intervenční vojska sami. Jakoby únik do soukromí a svých koníčků nebyl vynucen tím,že projevit otevřeně svůj názor znamenalo riskovat degradaci v zaměstnání, nepřijetí dětí na VŠ a soustavnou intervenci StB do osobního života, včetně ohrožení zdraví a svobody.
Zaměřím se na jeho zvláště kontroverzní výrok pro Týdeník Echo24 ze dne 16. 7. 2020 : „Dělníci v továrnách dostali možnost odsuzovat inženýry a posílat je na smrt. Takže podle nich měl stalinismus 30. let jistý řekněme demokratický aspekt, v tom smyslu, že dával neelitám možnost útočit na elity, dělníkům na své inženýry.“
Na první pohled vidíme ve výroku marxistické pojetí dějin, kdy jedna třída útočí na druhou, třeba i za použití nelegimního násilí, v tomto případě zinscenovanými procesy s vynuceným „přiznáním“.
Celý citát panu Pullmannovy opakovala moderátorka DVTV D. Drtinová při rozhovoru Pullmanna s Michalem Klímou, který už mezitím v otevřeném dopise označil děkanovy výroky za ostudné vzhledem k jeho funkci na filozofické fakultě.
A pan Pullmann suverénně odpověděl, že za svým výrokem si stojí, neboť byl vědecky prokázán a jal se ukazovat na kameru knihu americké historičky Wendy Z. Goldman: Terror and democracy in the Age of Stalin : the social dynamics of repression ( 2007 ). No dobrá, to nám ještě scházelo, klima radikálního neomarxismu z amerických univerzit.
Poté jsem si ovšem našel článek Wendy Goldman z roku 2005 uveřejněný a volně přístupný na stránkách Americké historické společnosti s názvem: Stalinismus a demokracie. Odborová kampaň 1937.
Byla to poctivá historická práce, s řadou zdrojů uvolněných po roce 1991. I když použití slov stalinismus a demokracie vedle sebe je od autorky nešťastné, pan Pullmann její článek nepochopil nebo záměrně dezinterpretoval.
Článek dokazuje, jak se dělníci od 20. let bránili proti tvrdým pracovním podmínkám, nedostatečné bezpečnosti práce. Byl to právě rok 1937, kdy odbory zavedly tajné volby z více kandidátů. A byl to právě rok 1937, kdy Velká čistka po kulacích, intelektuálech, trockistech, revizionistech, potomcích kozáků a národnostních menšinách hledala další oběti.
Článek začíná básní mladé ženy z gulagu s otázkou, co se to s námi všemi stalo? A končí skeptickým závěrem Goldmanové: „Přestože se slogan o demokracii stal lingua franca v bojích uvnitř odborů, nebyl způsob jak rozlišit, kdo je pravý stalinista a kdo opozičník, čestného od zkorumpovaného, a dokonce normálního od blázna. Nakonec Strana ztratila zcela kontrolu nad svými akčími slogany a frázemi a ty byly jen zneužívány jako zástěrka pro vlastní zájmy...“
Goldmanová naopak prokázala, že komunismus a demokracie jsou neslučitelné. Tam, kde ideologie vládne nad právem na svobodu slova a nezávislý soudní proces, jištěný řadou právních a procesních pojistek, tam přichází vláda strachu, nejnižších lidských pudů a v posledku teroru.
- autor: Miroslav Pinkas -
Zdroje:
1.https://video.aktualne.cz/dvtv/delnici-odsuzujici-k-smrti-elity-i-to-je-demokracie-ostry-du/r~03baa980caac11eab0f60cc47ab5f122/ zmíněný citát a kniha se objeví mezi 2. a 4. minutou
2.https://academic.oup.com/ahr/article/110/5/1427/75940 článek W. Goldman : Stalinist Terror and Democracy: The 1937 Union Campaign