Češi, usmějte se!
Na ulici potkáme desítky a stovky lidí a většina by se hodila k výše popsané charakteristice. Vlastně je to v pořádku. Jdeme sami po ulici a máme čas přemýšlet sami nad sebou a organizovat si svůj čas a život. Co se ale stane, když přijdeme do kontaktu s druhým? S prodavačkou v pekárně, servírkou v restauraci, knihovnicí, zametačem nedopalků či jen s člověkem, který o vás zavadí a omluví se. Máme sílu na to své pokleslé koutky přinutit k pohybu a vyloudit ze sebe úsměv?
Pokud máme sílu na to dojít z obchodu na autobusovou zastávku, máme rozhodně sílu na nenáročný pohyb obličejových svalů. Ve fyzické schopnosti a odolnosti tento úkon tedy nespočívá, na tom se shodneme. Proč je tedy vidět tak málo úsměvů? Úsměv je jeden z nejjednodušších a nejúčinnějších prostředků jak kolem sebe šířit pozitivní „auru“ a vycházet s ostatními. A přece je tak málo využíván.
Důvody můžeme hledat leckde. Lidé buď nemají duševní sílu na to, aby bezdůvodně vyjadřovali spokojenost. Nechce se mi ovšem věřit, že by všichni lidé byli natolik pesimističtí a zkroušení životem, že by neměli důvod se usmát. Jednodušší, až překvapivě prostou příčinu vidím spíše v tom, že nás to ani nenapadne. Proč bych se měl smát na cizího člověka, do kterého mi nic není? Koupím si lístek a „vypadnu“. Zažili jste ale někdy nějakého smíška, veselého prodavače, který prohodí pár vtípků a na kterém je vidět, že ho jeho práce baví? Potom odcházíte z obchodu s úsměvem na rtech, dobrou náladou a motivací působit pozitivně jako on.
Takový přístup mi v Čechách chybí. Největší šok člověk zažívá při přechodu z jiné kultury zpět k té naší, české. Ve Francii jsem vstoupila do malé pekárny s postarší paní prodavačkou, která za malou chvíli měla zavírat. Bylo na ní vidět, že den byl dlouhý. Já, jako cizinec neznalý tamních produktů, jsem měla únavné otázky o tom, která kobliha je plněná čím, jestli ta vlevo je více křupavá a jestli ten croissant je opravdu jen máslový a ne sýrový, přičemž každý popis musel být minimálně dvakrát opakován při mé nedostatečné znalosti cizího jazyka. Prodavačka, která měla únavu z celého dne vtisknutou do tváře, odpovídala nacvičeným zpívavým hláskem, na všechny otázky se mi dostalo odpovědi a při odchodu mi bylo s úsměvem popřáno hezkého dne. Podobná návštěva (ovšem z hlediska mých požadavků podstatně méně náročná) se udála o týden později v Čechách. Po snaze o platbu papírovou bankovkou, následném zvyšování hlasu a lamentování byla celá návštěva ukončena větou: „Tak sem teda nechoďte, když se Vám tu nelíbí“.
Popsané zkušenosti nepotřebují komentáře. Snad jen zdůrazním mé zklamání z české kultury a především zažitých zvyků. Opravdu na tom něco bude, když cizinci v Čechách pozorují a nebojí se poukázat na český pesimismus a očividnou nespokojenost. Nevěřím tomu, že by Češi byli pesimističtější než jiné národy. Pouze nemáme zažité způsoby mezilidské komunikace, jíž základem by opravdu měla být slušnost a vstřícnost doprovázená úsměvem, pokud to jen trochu jde. Říká se, že s úsměvem jde všechno lépe … nechcete to vyzkoušet? Proto, Češi, usmějte se!
Pavla Fajstavrová
V Liberci dne 1.3.2012
Jan Novák
Ve vlaku
Šedivé mraky se líně povalují na horizontu a vítr si zlehka hraje s popadaným listím. František cestuje lokálkou z práce domů. Dívá se zamyšleně z okna a najednou zaslechne rozhovor dvou cestujících:
Jan Novák
Sexuální násilí v církvi
Díky semináři na ETF UK jsem se dozvěděla, v jak veliké míře existuje sexuální násilí uvnitř církví. Věděla jsem sice, že se to děje, ale ne v takovém rozsahu.
Jan Novák
Moje pandemické koleno… aneb Korofejeton neboli Skoro fejeton č. 2
Safra, už podruhé za sebou mě probudila bolest kolene... Jsem nepoučitelná, už zase jsem to přehnala.
Jan Novák
Covidová generace - jaká asi bude? (Aneb generace hozená přes palubu)
Současná doba není pro nikoho jednoduchá. Neznám odvětví, do kterého by pandemie, resp. s ní související restrikce, nezasáhla. Děti jsou ale bezpochyby tou nejvíce zasaženou skupinou, ač si toho zatím většinou nejsou vědomy.
Jan Novák
Kterak děkan fildy knihou šermoval
Tím děkanem je doc. PhDr. Michal Pullmann Ph.D. a onou „fildou“, jak asi většina čtenářů ví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
Prodej byty 2+kk, 50 m2 - Liberec XXX-Vratislavice nad Nisou
Dlouhomostecká, Liberec - Liberec XXX-Vratislavice nad Nisou
3 650 000 Kč