Děti ji potřebují..

Pila alkohol zase celý den. Probudila se uprostřed noci z divokých snů. Polkla. V ústech pocítila známý zápach. Chtělo se jí zvracet. Hlavou jí projela tupá bolest. Sáhla na místo, odkud ji cítila nejsilněji. "Au.." I polštář byl celý od krve. Vzpomněla si na včerejší ranní kávu. Pak už nic..Celý den zmizel, jako by nebylo nic.  

Prošla vstupními dveřmi bílé budovy. Rozloučila se s manželem. Dál už musela jít sama. Měla pocit, že zešílí. "Celý život jsem posrala! Snad by bylo lepší to trápení skončit!"

Za zamčenými dveřmi strávila sedm dní. Byla sama se sebou. Musela. Na ostatních postelích leželi další ztroskotanci. Někteří se zmítali v halucinacích a bludech. Byla pod stálým dohledem bílých plášťů.

Už tehdy jí to došlo. To, že je alkoholička tušila dlouho, ale nikdy nedostala sílu si to připustit. Své pití si dosud omlouvala sama před sebou. Kam až sahá síla alkoholu? Čtyřicátnice vedle ní se propila do demence. Ne, takle ne!

Pak opustila sedmidenní pobyt za zamčenými dveřmi a ocitla se v kolektivu lidí. Stejných lidí, jako je ona sama. Nedokázali sami přestat pít.

"Nevydržím to!" přesvědčovala sama sebe. Nikdo neví, jaké to je. Vzali mi všechno. Vzali mi to nejcennější - alkohol. Jak si teď budu ulevovat od napětí a stresu? V tu chvíli se vynořila ze svých skrýší děsivost alkoholu ničitele, kterou v posledních letech pociťovala čím dál častěji.

Nervózně se procházela po chodbě, když zahlédla nástěnku s textem: "Nikdy si neříkej, že něco nezvládneš, snaž se soustředit na každý okamžik, který tady prožiješ." Začala se snažit. Zapřela se. Už si nikdy neublíží! Udělá pro to všechno. Čekalo ji čtvrt roku boje, děsivý ničitel alkohol bojoval s její tolik silnou touhou po alkoholové slasti.

Na větu z nástěnky se chodila dívat často. A ještě častěji si ji opakovala večer před spaním.

Pak nastal den, kdy mohla jít domů. Měla strach, ale věděla, že nesmí dát alkoholu dál příležitost, aby jí ničil. Na dveřích byl nápis - ODVAHA. Rozhodla se pro ni a šla.

Vrátila se k rodině, vrátila se ke svým dětem. Došlo ji, že chce být dětem dobrou mámou. Děti ji potřebují. A proto chce být střízlivá. Snad dostojí svého rozhodnutí. Začala přehodnocovat svůj život. Snad nikdy neztratí pokoru.