"Schwarzenberg for President"!? Vlastně proč ne?

Původně jsem chtěl napsat něco shovívavě kritického na adresu notorického spáče, pak jsem si trochu popřemýšlel a vyšlo mi to jinak: Karel Schwarzenberg je zajímavou a celkem sympatickou osobností české politiky - nepochybně chytrý, zámožný pán, charismatický, umně stylizující svůj přirozený charakter do podoby poněkud prostořekého hospodského strýce, co má "pod čepicí" a umí si dělat z politiky srandu. Navíc je spjatý s českou státností, ať už se jeho předkové komu líbí nebo nelíbí.

Jaké má vyhlídky? Úspěšný politik na neaparátním postu musí být pro lidi nějak zajímavý. Tím, jaký je, nebo tím, co lidem připomíná. U Karla Schwarzenberga najdeme obojí - on určitě jenom nespí a nekouří fajfku, nějak se ve veřejném životě projevuje, jeho příjmení je obecně známé z české historie a navíc díky asociacím se zlidovělým Trautenberkem (byť teď dočasně ztělesňovaným ministrem Kalouskem) si ho každý pamatuje. Na ty Krkonošské pohádky jsme zkrátka koukali všichni, ladovské strýčky a dědečky pukající z dýmky také všichni známe, on ten kníže tak nějak zapadá do našeho lidového podvědomí, a to je víc, než brilantní projev, to je obrovský politicko-marketingový potenciál. A jak jsem se původně chtěl otřít o jeho výslovnost, nyní mi představa obsahově srozumitelného novoročního projevu, proneseného mírně opileckou dikcí, přijde sympatičtější a pro národ stravitelnější, než svého času Havlovo nabubřelé poučování a moralizování.

Co mu lze přičíst k dobru nebo naopak vyčítat? Kontakty na evropské šlechtické rody a úctu Američanů k rodokmenům bych nepřeceňoval ani nepodceňoval, potenciál v tom je - v Evropě sice už dávno nevládne šlechta a existence potomků významných rodů je spíše součástí "průkazu původu" té které země, než samozřejmou vstupenkou mezi vládnoucí či reprezentující vrstvy, na druhé straně určitý neformální respekt a možnosti tady jistě jsou, vzpomeňme třeba na Otu Habsburského, u nás takřka neviditelného, přesto velmi významného muže. Vzhledem k tomu, že v blízké budoucnosti dost možná nastane uvolnění dosavadní násilné bruselské integrace, otevře se prostor pro politiky více spjaté s evropskými národními tradicemi, než jsou dnešní profesionální politici-od-svazáckého-věku a eurošíbři, kteří odejdou spolu s eurem. 

Mnoha lidem samozřejmě vadí skutečná či předpokládaná majetnost Karla Schwarzenberga - no s tím se nedá dělat nic, takový člověk musí buď pokračovat, nebo to rozházet nebo se toho vzdát. Ale je to na něm. A když se rozhodne majetek spravovat a zvelebovat, je to přece jen lepší, než kdyby ho rozházel nebo nevěděl, co s tím, jako jeden náš předchozí prezident, který nejdřív bohatý být nechtěl a pak zase chtěl (aby bylo jasno - nemám Václavu Havlovi za zlé, že majetek nakonec chtěl, naopak jsem mu měl od začátku za zlé, že majetek jakoby ušlechtile nechtěl, čímž dehonestoval úsilí svých předků a podnikání obecně).

Často zmiňované kancléřování u Václava Havla bych Schwarzenbergovi také nepředhazoval - je ostatně otázka, zda více toužil kníže po úřadu nebo okázalý dramatik po knížeti.

Pokud jde o prezidentství, spoléhal bych i na to, že Karlu Schwarzenbergovi není cizí pojem služba. Velká šlechta měla velkou moc, velký majetek, ale také velkou odpovědnost. Jsem přesvědčený o tom, že v dobrých rodech patřila odpovědnost k základním morálním hodnotám předávaným z generace na generaci. I ten nejvýše postavený šlechtic musel dříve respektovat autoritu panovníka, jako dnes prezident musí respektovat vyšší autoritu svého národa a státu, který reprezentuje. Domnívám se, že i toto by Karel Schwarzenberg uměl. 

Rýsuje se někdo lepší? Václav Klaus už zvolen být nemůže, žena se českou prezidentkou těžko stane, v tom jsme dost konzervativní, a různé bezkrevné postavy typu Jana Švejnara (nechci si ho tímto brát do úst, jen mě již nenapadá nikdo další) nemají šanci.

Takže - mně se ten člověk vlastně docela líbí a jako prezidenta si ho umím představit.