Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.
NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy a přiléhá přímo k okraji města Přerov. Rezervace, chránící unikátní zbytek lužních lesů, je významná mimo jiné bohatým druhovým zastoupením měkkýšů a přítomností vzácných korýšů, nás ale přece jen zajímalo něco trochu jiného. Třeba střevlíci nebo lesák.
Původní plány poněkud narušilo nevydařené počasí, zejména přeháňka, která zahnala část obyvatel rezervace do úkrytu. I tak se zdařily hezké úlovky.
Zlatou hlavu nemá, přesto je to zlatohlávek. A jak mu to na kopretině sluší. Zlatohlávek tmavý patří k menším zlatohlávčím druhům, dosahuje velikosti kolem jednoho cm:
Zlatohlávek tmavý
Dnes je velmi běžný a vyskytuje se na většině našeho území. Historicky byl v Čechách vzácný a jen na Moravě hojnější, ale od 90. let začal expandovat. Zatím je stále zákonem chráněný, ale jeho rozšíření se průběžně monitoruje a zřejmě bude možné ho v budoucnu ze seznamu chráněných druhů vyřadit:
Zlatohlávek tmavý
Rušník diviznový, jeden z velmi početné skupiny škůdců, kteří se vyskytují v domácnosti. Jeho larvy se živí organickým materiálem a dospělce lze najít na květech:
Rušník diviznový
Asi nejvzácnější nález z této výpravy. Dermestoides sanguinicollis, paličník patřící k pestrokrovečníkům, je v Červeném seznamu z roku 2005 veden jako kriticky ohrožený. Je to pralesní druh, velmi náročný na prostředí. Vyžaduje odumřelé duby ve správném stádiu, kdy jsou napadené červotočem kostkovaným. Ten je pak paličníkovou kořistí:
Paličník – Dermestoides sanguinicollis
Při vyrušení si hraje na mrtvého, což na požádání vzorně předvedl:
Paličník - Dermestoides sanguinicollis
Nejen hřmotná piluna, ale i drobný elegantní červenáček má výrazně pilovitá tykadla. Tohoto červenáčka už jsme pozorovali v Pouzdřanech. Masožravé larvy žijí pod kůrou, dospělci se přeorientují na květy, kde poklidně vysedávají, protože se jim predátoři vyhýbají díky výstražnému zbarvení:
Červenáček pilorohý
Také krasec čtyřtečný už se v našem seriálu objevil. Jde o hojný druh a když se mu někde líbí, vytváří značně početné populace:
Krasec čtyřtečný
Slunéčko desetiskvrnné žije na listnáčích. Je ještě užitečnější než většina jiných slunéček, jeho jídelní lístek je totiž pestřejší. Živí se nejen mšicemi, ale také merami, pisivkami i larvami mandelinek:
Slunéčko desetiskvrnné
Vznosný pilous kamsi kráčí. Jen ta permanentně vytažená křídla za ním poněkud povlávají, zřejmě se něco porouchalo:
Pilous velký
Lesák rumělkový byl hlavním cílem Jakubovy výpravy, ale povedlo se mu najít pouze lesákovu larvu. Ta se na první pohled velmi podobá larvě červenáčků, ale podle několika poznávacích znaků ji lze přece jen spolehlivě odlišit. Příště se snad dostaví i dospělák:
Lesák rumělkový - larva
Střevlíček ošlejchový je velmi ozdobný druh, který se bezpečně pozná dle tvaru těla a charakteristické skvrny na krovkách. Najde se pod kameny na vlhčích stanovištích, na březích řek a podobných místech, často v hojných počtech. Pisatel se díky tomuto fešákovi poučil, co jest ošlejch:
Střevlíček ošlejchový
Střevlík Ullrichův je velmi úctyhodný noční druh, který se ve dne schovává pod kameny a dřevem:
Střevlík Ullrichův
Podobá se střevlíku zrnitému nebo měděnému, ale je ještě větší, mohutnější a zavalitější. Zajímavé kovové zbarvení a ozdobný vzor krovek evokují rytířskou zbroj:
Střevlík Ullrichův
Půvabné a křehké šidélko. Hojný druh, který se pozná podle bílých holení:
Šidélko brvonohé
Na závěr něco pro houbové labužníky - krásný čerstvý sírovec:
Sírovec žlutooranžový
Dlouho jsme nebyli na Šumavě. Příště to napravíme a vydáme se do Boubínského pralesa (XLI. díl)
