Jak jsem potkal brouky (Díl XXXIII. - Malí a velcí)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

I mezi tvory z pohledu lidského všeobecně malými, jimiž brouci nepochybně jsou, existuje značná velikostní hierarchie. Rozptyl velikosti od pouhých 1 až 2 mm po úctyhodných 7 či 8 cm je obrovský, a to se omezujeme na druhy tuzemské. Pokud bychom vzali dvoucentimetrový broučí vzrůst za hodnotu odpovídající dvoumetrovému člověku, setkávali bychom se v našem světě při podobném velikostním rozpětí s 10 cm skřítky i sedmimetrovými obry.

Pojďme si různé druhy představit hezky seřazené podle velikosti od nejmenšího po největšího. Měřítkem je nám u všech fotografií dvacetikoruna, jejíž průměr je 26 mm.  Bereme v úvahu jen délku těla, bez započtení tykadel či nohou. A nejde o sportovní soutěž, kdy největší vyhrává. Vždyť krásní jsou všichni! A povšimněme si zajímavých rozmanitých tvarů broučích tělíček při pohledu z ptačí perspektivy, který běžně v našich blozích neprezentujeme.

Nejmenším broučkem z dnešní přehlídky je překvapivě zástupce vrubounovitých, které máme v povědomí - díky známému chrobáku lesnímu - jako robustní větší brouky:

Chrobák vrubounovitý

Pilous obecný patří k malým druhům a škody mnoho nenadělá. Na rozdíl od svých obávaných bratranců pilouse černého či rýžového je totiž dost vzácný:

Pilous obecný

Tvarově podobný, hezky vybarvený rýhonosec je také poměrně vzácný a ke škůdcům nepatří, protože je vázán výhradně na planě rostoucí plevelnou pumpavu obecnou:

Rýhonosec – Lixus vilis

Kozlíček dazule je jeden z těch, kteří by v případě skutečného boje o medaile mohli protestovat proti soutěžním propozicím. Při započtení tykadel by patřil k druhům úctyhodně velikým, ne-li největším:

Kozlíček dazule

Samička pohledného kozlíčka písečného - při záběru shora vyniká ladnost tvaru:

Kozlíček písečný

Náš oblíbenec roháček bukový, velikostně srovnatelný s kozlíčky. Roztoč usazený na levé straně čumáčku vypadá jako punkerská ozdoba:

Roháček bukový

Užitečný i škodlivý. Larvy potemníka, zvané mouční červi, jsou potravinoví škůdci, zároveň jsou pěstovány pro vysoký obsah proteinu a využívány jako krmivo pro plazy, ptáky či hlodavce chované v zajetí:

Potemník moučný

Jeden z velkých drabčíků, kteří jinak snadno unikají naší pozornosti:

Drabčík - Platydracus chalcocephalus

Hezky barevná Meloe decorus patří k menším majkám:

Majka - Meloe decorus

Majka uralská je o něco větší:

Majka uralská

Kozlíček hnědý již měří kolem dvou centimetrů:

Kozlíček hnědý

Maskovaný krasec původu německého má také přes 2 cm:

Krasec - Dicerca berolinensis

Štíhlý elegantní tesařík obecný vypadá na květech menší, než doopravdy je:

Tesařík obecný

Kousavec je velmi vzhledný větší tesařík:

Kousavec páskovaný

Majka fialová se vedle mince rozhodně neztrácí, a to nemá zadeček naplněný vajíčky, jinak by byla ještě o poznání větší:

Majka fialová

To majka obecná právě díky zadečku plnému vajíček už velikosti mince dosahuje:

Majka obecná

Jeden z velkých tesaříků, na kterého jsme minulý týden narazili hned dvakrát. Podruhé dokonce ve městě, kde si to po soumraku štrádoval ztemnělou uličkou:

Tesařík borový

Krásný roháček kozlík. Mohutná kusadla a širší hlava charakterizují samce:

Roháček kozlík

Největší mezi našimi krasci:

Krasec měďák

Švarný tesařík bukový se může pochlubit vojenskou mírou kolem 3 cm:

Tesařík bukový

Ani hřmotný kapucínek se nedává zahanbit. Při pohledu z ptačí perspektivy vyniká i šířka těla:

Nosorožík kapucínek

Jedna z největších majek minci výrazně přesahuje:

Majka – Meloe cicatricosus

Mohutný tesařík, jehož vzrůstem překonávají jen tesařík drsnorohý, zavalitý a obrovský. Ti prozatím v naší srovnávací galerii chybějí, zatímco piluna zapózovala ochotně:

Tesařík piluna

Bratr roháč, co do velikosti těla s kusadly skutečně náš největší brouk, uzavírá dnešní defilé:

Roháč obecný

Příště si představíme čerstvé úlovky z nedávné výpravy na Kokotské rybníky u Rokycan (XXXIV. díl)