Jak jsem potkal brouky (Díl XXVIII. - Rokycany 5)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

V Rokycanech je stále co objevovat. V dnešním dílu se podíváme na zoubek rozmanitým, málo známým drabčíkům, ale i dalším pozoruhodným druhům.

Zajímavý potemníček žije pod kůrou stromů napadených houbami, odtud jeho latinský název. Pokud má na výběr, pochutnává si nejraději na sazovce kruhaté:

Potemníček - Corticeus bicolor

Nápadně barevný příbuzný potemníků se nám předvedl už v Žinkovech. Ani rokycanský krasavec nás nenechává na pochybách o příslušnosti k výstižně pojmenovanému druhu. Překvapivě tvaroslovně vynalézaví jsou v tomto případě i v anglicky mluvících zemích - čeleď červenáčků souhrnně nazývají Fire-Coloured-Beetles a náš červenáček ohnivý spolu se dvěma úzce příbuznými druhy se navíc řadí do vznešené podskupiny Cardinal-Beetles. Larva žije pod kůrou listnáčů, kde loví různé druhy hmyzu, dospělec se přeorientuje na rostlinnou stravu a bývá k zastižení na květech:

Červenáček ohnivý

Další maličký mršník, žijící pod kůrou odumřelých listnáčů. Podobně jako mršník mravenčí z minulého rokycanského dílu je opravdu miniaturní, mívá jen kolem 2 - 2,5 mm:

Mršník - Paromalus flavicornis

A jdeme na drabčíky. Už víme, že jsou to převážně dravci, ale najdou se výjimky. Jednou z nich je velmi užitečný Megarthrus denticollis. Ten se živí rozličným tlejícím biologickým materiálem, dá se najít v kompostech nebo přezrálých zahnívajících houbách, které pomáhá rozkládat:

Drabčík - Megarthrus denticollis

A tady už zase dravec, jak se na drabčíka sluší. Navíc se svými ca 1,5 centimetry na drabčíčí poměry dost velký. Nejspíš je i otužilý, vždyť vášnivé námluvy zachycené na snímku probíhaly v druhé polovině října:

Drabčík - Ocypus nitens

Poněkud kamuflovaný druh, ale drabčík to je. Dobře létá a je to opět dravec:

Drabčík - Ontholestes haroldi

Tady si někdo hraje na mravence a docela bychom mu to zbaštili. Rugilus mixtus je lesní druh, který se najde pod starým dřevem, pod kameny a mezi hrabankou:

Drabčík - Rugilus mixtus

Výrazné skvrny daly jméno druhu žijícímu u vody. Nejen že se vody nebojí, dokonce umí běhat po vodní hladině. Při lovu tento dravý drabčík trochu připomíná Vetřelce - má vystřelující "jazyk", kterým si kořist přitáhne ke kusadlům:

Drabčík - Stenus bimaculatus

Zajímavý, velmi pozdní druh. Na obrázku si v listopadu hoví na zdi domu, našli jsme ho ale v tomto období i v přírodě na březovém kmenu:

Drabčík krvavý

Trochu atypický, zvláštně tvarovaný střevlíček s výraznými ozdobnými skvrnami. Jeho životní cyklus není příliš zdokumentován, ví se ale, že je vázán na různé, převážně listnaté stromy, pod jejichž kůrou žije a přezimuje:

Střevlíček - Dromius quadrimaculatus

Čtvercoštítník je také střevlíček, robustnější a o něco větší než většina příbuzných. Chování má ovšem typické - tak jako spousta bratranců se schovává pod kameny a při vyrušení střelhbitě mizí:

Čtvercoštítník černý

Kozlíčka má člověk chuť si pohladit, ale tady bych se do nějakého mazlení nepouštěl:

Čtvercoštítník černý - detail

Velmi barevný kvapník, nezaměnitelný díky svému výraznému vzoru. Je aktivní za silného slunečního svitu, kdy čile létá:

Kvapník - Diachromus germanus

Krásně vybarvený kohoutek si dnešní "titulní stranu" rozhodně zaslouží. Ještě když se nám posadil na ideálně ladící podklad... Tohoto mandelinkovitého brouka nacházíme na okrajích lesa na různých druzích bodláků, často také sedá na zdi. Vyskytuje se po celý rok a jako dospělec dokáže i přezimovat:

Kohoutek modravý

Velmi nápadné slunéčko - díky výrazné kresbě na štítu i zajímavě utvářeným skvrnám, jejichž počet kolísá. V poměru k jiným slunéčkům také zaujme poněkud štíhlejšími, kapkovitě tvarovanými krovkami:

Slunéčko pestré

Příští broučí randevú ve valtickém koná se Rendez-vous (XXIX. díl)