Jak jsem potkal brouky (Díl XXIX. - Valtice - Rendez-vous)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

Rozsáhlý lednicko-valtický areál skýtá potěchu milovníkům historie a krajinářské architektury stejně jako milovníkům přírody.

Jarní výprava do Valtic nás odměnila nádhernou kolekcí majek. Letní průzkum okolí romanticko klasicistní stavby Rendez-vous východně od zámku vynesl na světlo jiné skvosty. O nich je dnešní blog.

Malý, ale nápadný. Tak jako většina tečkovaných  druhů i krytohlav je značně proměnlivý. Jedinec s poněkud odlišně tvarovanými skvrnami nám pózoval již v Radotíně:

Krytohlav - Cryptocephalus bipunctatus

Vzácnější druh, za kterým je nutno vypravit se právě na jižní Moravu. V Červeném seznamu je veden jako zranitelný:

Květomil černý

Další z pohledných a výrazných žlutočerných tesaříků. Tento druh se vyskytuje převážně na Moravě a spíše výjimečně ještě ve středních Čechách. Na Moravě bývá na správných místech až hojný, najdeme ho na rozkvetlých okrajích lesa či kvetoucích loukách:

Tesařík - Chlorophorus varius

Takřka dvojník tesaříka rudokrového, nemá ale černě zbarvené nohy a také tykadla má světlejší. Zůstává trochu mimo pozornost entomologů, jeho život je velmi málo prozkoumán, není ani známo, v jakém stromu či keři se vyvíjejí jeho larvy. Ví se jen, že ho přitahují květy, jak dokládá i tato fotografie:

Tesařík - Stenopterus flavicornis

Kopretina svádí nejen k sosání, ale i k lechtivým hrátkám:

Tesařík - Stenopterus flavicornis

Nález druhého největšího tesaříka vždy potěší. Na Hluboké jsme měli tu čest se vzorně vyvinutým exemplářem, jedinec z Valtic má poněkud pošramocené krovky. Zdá se ale, že nejde o vývojovou vadu, spíše vyvázl z nějaké ošemetné situace, byť za cenu újmy na zevnějšku:

Tesařík obrovský

Polník patří ke krascům. Vyvíjí se v dubovém dřevu a vyhledává osluněné pařezy i padlé kmeny. Dospělci si pochutnávají na dubových listech:

Polník dvojtečný

Když je škůdce zároveň vzácným druhem, mnoho neplechy nenatropí a nemusíme se na něj příliš škaredit. To je případ tohoto listokaza, který se zdržuje na stéblech trávy i obilí, jimiž se živí:

Listokaz pšeničný

Zákusem v kus! Není to naše první setkání s tímto pohledným zlatohlávkem, ale takto zaujatého prací jsme ho ještě neviděli. Předmět našeho zájmu si vydatně zavdával z poraněného stromu a přítomností fotografa se nenechal rušit ani v nejmenším:

Zlatohlávek mramorovaný

Krásný a vzácný zlatohlávek. Dosti připomíná zlatohlávka skvostného, ten je ale větší a má hladké krovky, kdežto náš dnešní úlovek má krovky tečkované:

Zlatohlávek - Protaetia affinis

V červenci končí roháčí rej a bohužel také životní pouť většiny těchto brouků - krasavců. Stále se ale najdou jedinci v plné síle, jako tento náš exemplář:

Roháč obecný

Kuk na strejdu! Aneb jak se juká na roháče:

Roháč obecný

Vlnáče jsme potkali už v předešlých Valticích. Zde se nám podařil hodně detailní záběr na nápadité vzorování a chloupkatý povrch. Na okraji levé krovky je také vidět, že uronil kapičku obranné tekutiny:

Vlnáč vojtěškový

Zajímavá vývojová fáze dosud "nehotové" ploštičky luční. Trochu připomíná hojnou ruměnici, ale při bližším prozkoumání vidíme rozdíly. Dospělec je velmi pestrý:

Ploštička luční - nymfa

Motýlům jsme se dnes nevěnovali, ale krásnou housenkou se na závěr pokocháme. Zelená barva charakterizuje pozdnější stádium vývoje, mladší housenky jsou černooranžové a teprve s věkem zelenají. Naše krasavice se nepochybně ještě letos zakuklí a přezimuje:

Martináč habrový - housenka

A nadcházejí další kulatiny. Rozhodli jsme se, že je oslavíme v Jičíně  (XXX. díl)