Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.
Obcí a osad jménem Radim je u nás hned několik. "Naši" Radim na Kolínsku jsme navštívili neplánovaně, doprovázejíce kamaráda, který sem jel za obchodem. A nelitovali jsme.
Obávané nepůvodní slunéčko. Ne až tak zlotřilé, jak by se podle občasné mediální zmínky zdálo, ale přece jen, je dost dominantní a původní druhy utlačuje:
Slunéčko východní
Reklama na Znamení čtyř? Mohlo by být. Také nepůvodní druh, jeden ze tří velmi podobně vypadajících a podobně pojmenovaných lesknáčků:
Lesknáček - Glischrochilus quadrisignatus
Jméno má po ředkvičkách, ale najdeme ji i na divoce rostoucích rostlinách. Tahle krásná mandelinka se vyskytuje od jara do podzimu a stihne až tři generace za rok:
Mandelinka ředkvičková
Milovník bodláků. Živí se jimi larvy a této potravě zůstávají věrní i dospělci:
Dřepčík - Psylliodes chalcomerus
Hezký pozdní druh. Na námluvy se vydává teprve na podzim, kdy už jiné druhy mizí. Zde byly námluvy zjevně úspěšné - díky zadečku naplněnému vajíčky vypadá samička poněkud šnečkovitě:
Bázlivec ovocný
Jeden z mnoha zajímavých drabčíků nápadně mravencoidního tvaru, entomologicky popsaný až koncem 19. století. O jeho způsobu života se mnoho nedočteme, nepochybujeme však, že jako převážná většina drabčíků je dravý:
Drabčík - Hypnogyra angularis
Poněkud bizarně pojmenovaný střevlíček. Druhové epiteton je snad narážka na prolákliny na zadní části štítu:
Nestejnočlenec dvojjamký
Úhledný a užitečný sympaťák, vkusně kontrastující s barevným podkladem. Tento květiník se vyskytuje po celý rok, najdeme ho v lesní hrabance, na keřích či květinách a podobně:
Květiník - Anthicus antherinus
Larvy se živí tlející rostlinnou hmotou, dospělci se s oblibou věnují konzumaci nektaru a pylu. Ale nepohrdnou ani mrtvým hmyzem:
Květiník - Anthicus antherinus
A jsme opět v církevních kruzích. Kněz jalovcový se původně opravdu vyskytoval jen na jalovcích, ale postupně se adaptoval i na jiné dřeviny, mimo jiné na zeravy. V radimské zámecké zahradě má o zábavu postaráno, jsou mu zde k dispozici dva neuvěřitelně mohutné zeravové stromy, pamatující dávnou slávu zámku:
Kněz jalovcový
Další pohledná ploštice, příbuzná kněze mateřského. Stejně jako kněz mateřský zodpovědně pečuje o potomstvo a chrání je:
Kněz tmavý
Dříve vzácná, dnes běžná a člověkofilní. Spousta z nás se s ní určitě setkala, když v našem příbytku vyhledala útočiště pro přezimování:
Kněžice mlhovitá
Zvláštní křísek s poněkud žabím čumáčkem. Nymfy i dospělci pěnodějky se živí sáním rostlinných šťáv. Nymfa se ukrývá v pěnovém hnízdě vlastní výroby, odtud rodový název. Tento druh najdeme od jara do podzimu nejen na olších, ale i na vrbách a dalších dřevinách:
Pěnodějka olšová
Další milovnice vlhčích míst. Najdeme ji na podmáčených loukách nebo na březích vodních toků, obvykle na vrbách:
Sítinovka zelená
Komunitní bydlení na hmyzí způsob - v jedné hálce žije hned několik larev v oddělených komůrkách. Hálky jsou krásné napohled a naštěstí nejsou růžím příliš nebezpečné. Dokonce se z nich připravuje léčivá tinktura:
Žlabatka růžová
Radimský zámek - stavba v duchu saské renesance. Tento osobitý stavební styl nacházíme spíše v příhraničních oblastech, ve středních Čechách jde o památku slohově ojedinělou:
Zámek Radim - vstup
Nechtěl bych počítat, kolik se na obří zerav vejde knězů jalovcových:
Zámek Radim - zahrada s obřími zeravy
Renesanční malované kazetové stropy byly za Marie Terezie kvůli protipožárním předpisům zakryty a to je zachránilo. Ve skrytu přečkaly další staletí takřka bez poškození:
Zámek Radim - renesanční kazetový strop
Starobylý románsko-gotický kostel v nedalekých Plaňanech, počátkem 20. století nahrazený ve funkci farního kostela impozantní novogotickou stavbou:
Plaňany - románský kostel
Nový kostel s věží původně téměř 70 metrů vysokou je opravdu majestátní. Leč stavba byla poněkud ošizena, věž se vyklonila a hrozilo i celkové zřícení. Nakonec byl kostel zachráněn a věž snížena. I tak činí dnešní výchylka úctyhodných 130 cm:
Plaňany - šikmá věž novogotického kostela
Další výprava nás naštěstí nezavede na šikmou plochu, ale k Máchovu jezeru (XXV. díl)
