Jak jsem potkal brouky (Díl XLV. - Holandsko 2)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

"Ztracené a nalezené", tak by se mohl jmenovat dnešní díl. Při ukládání části fotografií z letní výpravy do Holandska postihla Jakuba nehoda - popraly se nuly s jedničkami a fotky byly nečitelné. Pokusy o nápravu byly neúspěšné a pak najednou, po několika měsících, se bity srovnaly a snímky jsou opět na světě. Pojďme se na ně podívat.

O bázlivce není nouze ani v Holandsku. Bázlivec vratičový je blízký příbuzný bázlivce ovocného z našeho předchozího dílu, ale na rozdíl od něj je zcela černý. Jinak jde také o druh, který je aktivní od léta do podzimu:

Bázlivec vratičový

Mandelinka bramborová na sépiové kosti? Poněkud bizarní výjev - na druhé straně, kde by se na pláži vzalo bramborové políčko:

Mandelinka bramborová na pláži

Tohoto pohledného "devianta" jsme v prvním holandském dílu představili a podrobně popsali, ale dnešní fotky ze zachráněné dávky jsou velmi zajímavé tím, že nám pózuje ochotnější exemplář, který nejen že neuletěl, ale nechal se vyfotit z více úhlů, takže ....

Svižník zvrhlý

... takže jsou vidět i jeho hrozivá šavlovitá kusadla:

Svižník zvrhlý - hlava

Kde jsou hráze, musí být i hrázný. On tedy pohrázník je docela běžný i u nás, najdeme ho všude na vlhčích místech v lesích, zahradách i parcích:

Pohrázník černý

Kvapník plstnatý má hustě ochlupené krovky. Je to další druh velmi hojně se vyskytující na loukách, polích a okrajích lesů. Co je na něm zajímavé - jde o jednoho z mála střevlíkovitých brouků, který se z velké části živí rostlinnou stravou. Rád si například pochutnává na nažkách jahod nebo na semenech jehličnanů. Úplný vegetarián ale není, takže nepohrdne ani žížalou nebo nějakým menším hmyzem:

Kvapník plstnatý

Původem protinožec z Austrálie a Nového Zélendu, dnes celosvětově rozšířený kosmopolita. Tento velice drobný, jeden až dva milimetry velký brouček, se vyskytuje na vlhčích místech, kde bují plíseň, jíž se živí:

Hlodník - Cartodere nodifer

"Kukadla jako zrcadla".  Hlavěnka je drobná ploštička s nápadnýma očima, na což také český název hezky poukazuje. Výrazná očka s velkým zorným polem jí napomáhají odhalit kořist, je totiž dravá:

Hlavěnka okatá

Zákeřnice to zcela jistě je, ale bez určovacího klíče není možné stanovit přesný druh:

Zákeřnice - rod Coranus

Krásná kněžice, převlečená za šupinu z čerstvé šišky. Kněžici borovou už jsme popisovali v díle Váté písky a také v dunách se na ni dá narazit na borovicích, často ve společnosti vroubenky americké:

Kněžice borová

"Copak tu kutíte, milostivá", zeptal by se možná strážník Usměvavý z foglarovek. Kutilka písečná je velký lovec, kořist je ale potravou pro larvu, dospělá kutilka si pochutnává už jen na nektaru. V máchovském dílu z Doks jsme ji měli vyfocenou i s úlovkem, zde je své budoucí oběti teprve na stopě:

Kutilka písečná

Zdobnice vyhlíží exoticky, můžeme ji ale potkat i u nás. Její vývoj je stejně zajímavý jako její vzhled, je totiž hnízdním parazitem samotářských včel hedvábnic. Samička zdobnice najde hostitelské hnízdo, vnikne do něj, prořízne plodovou komůrku hedvábnice a do ní naklade vlastní vajíčko. Larva po vylíhnutí udělá krátký proces s vajíčkem hedvábnice a pak se živí ze zásob:

Zdobnice proměnlivá

Vážky a moře patří k sobě. Vážka červená je teplomilný druh, vyskytující se v Africe a Evropě. Sameček je opravdu celý červený:

Vážka červená

Vážka černořitná se vyhřívá na kůře, s níž barevně docela splývá. Tato vážka je velice běžná i u nás, mimo jiné díky tomu, že je poměrně odolná vůči znečištěným vodám:

Vážka černořitná

Ukázková ještěrka obecná. V dunách se nejrůznějším drobným plazům velice daří:

Ještěrka obecná

1. díl holandského putování najdete zde:

 https://petrsiroky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=804856

A v dalším pokračování se podíváme do okolí loveckého zámku Kozel na Plzeňsku (XLVI. díl)