Jak jsem potkal brouky (Díl XLIV. - Rokycany 7)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Pokud jde o naše malé přátele, mají se Rokycany stále čím chlubit. Dnešní kolekce je výběrem z častých výprav do zeleného okolí města a z úlovků ve městě samotném, na zahradě či v parku.

Zajímavý zástupce střevlíkovitých, latinským rodovým jménem Bembidion. Můžeme ho najít po celý rok na vlhčích místech, u vody nebo v zahradách:

Šídlatec dvouskvrnný

Kalomil patří k vodomilům, navzdory svému jménu však způsobem života připomíná spíše chrobáka, kterému se podobá i tvarem:

Kalomil skvrnitý

Krásný chlupatý nosatec, čerstvě vyráchaný v pylu. Žije na krtičníkovitých rostlinách, především na různých diviznách:

Nosatec - Rhinusa tetra

Jeden z klasických zářivých zlatohlávků, zlatohlávek hladký, se jako ostatní druhy vyskytuje po většinu roku, od konce jara až do podzimu. Navštěvuje kvetoucí rostliny, v pozdním létě a na podzim se dá najít i na zralém ovoci, kde zunká sladké šťávy:

Zlatohlávek hladký

Dospělci bázlivce ovocného jsou aktivní na podzim, další pokolení pak ve stádiu vajíčka přezimuje:

Bázlivec ovocný

Krytohlav se živí listy vrby, trnky a dalších rostlin. Vysedává také na stéblech trávy:

Krytohlav – Smaragdina salicina

Atraktivní mandelinka, velmi nápadná svým měděným zbarvením, příliš nezaostává za naší oblíbenou mandelinkou nádhernou. Za obživou vyráží zpravidla v noci, ale za horkého počasí ji potkáme i ve dne:

Mandelinka skvělá

I na poměry lesknáčků drobnější druh, měřící jen něco kolem tří milimetrů, krásně vyniká na světlém podkladu. Vyskytuje se na hnijící rostlinné hmotě, takže ho najdeme například v zahradním kompostéru:

Lesknáček - Haptoncus ocularis

Ještě drobnější, zhruba dvoumilimetrový je lesák žijící pod kůrou dubů:

Lesák - Cryptolestes duplicatus

Drabčík Anotylus rugosus, tak jako další drabčíci, žije na rozmanitých vlhčích místech, kde je dost tlející rostlinné hmoty. Tam loví různé menší bezobratlé:

Drabčík - Anotylus rugosus

Tomuto drabčíkovi zase chutnají rozkládající se houby v listnatých lesích:

Drabčík - Bolitobius cingulatus

Vzácný větší druh dravého drabčíka, který dokáže udělat krátký proces třeba s mravencem. Vyskytuje se spíše v pozdním létě a na podzim. Pohybuje se na otevřeném prostranství, často i na cestách:

Drabčík – Platydracus stercorarius

Bizarní křísek má opravdu hlavičku jak lopatičku nebo hrot kopí. Živí se sáním rostlinných pletiv:

Útlenka kopinatá

Lovilka, velmi drobná muška, měřící kolem 3 mm. Svému jménu dělají lovilky čest, hbitě pobíhají a číhají na kořist, jako jsou například ještě drobnější pisivky:

Lovilka - Tachydromia annulimana

Nelétavá parazitická vosička, připomínající na první pohled spíše mravence. Belyta sanguinolenta napadá larvy i kukly jiného hmyzu. Vymizení schopnosti létat mají na svědomí velmi výrazně zkrácená křídla:

Vosička - Belyta sanguinolenta

V dalším díle si prolistujeme dosud nepublikované obrázky z Holandska (XLV. díl)