Jak jsem potkal brouky (Díl XIX. - Praha - Sad Třešňovka)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

Pražská Třešňovka - původně krásná ovocnářská lokalita, pak zanedbané místo, dnes po revitalizaci a osázení klasickými českými odrůdami je opět potěchou sadařům, skýtá klid a přírodní vyžití Pražanům a je záštitou spokojeného života našich maličkých bezobratlých, pro něž se zde záměrně ponechala torza starých stromů.

Objevíme tu leccos. Především - co by byla Třešňovka bez krasce třešňového. Ale nejen jím se může toto utěšené místo pyšnit.

Jeden z nejhezčích a zároveň nejvzácnějších krasců. V Třešňovce má ideální podmínky a v příznivých letech je zde lokálně hojný:

Krasec třešňový

Na starých třešních je mu nejlépe, najdeme ho ale i na jiných růžovitých dřevinách, pod jejichž kůrou se vyvíjí:

Krasec třešňový

Nejraději se zdržuje v korunách stromů na listech či nezralých plodech, případně na větvičkách a kůře hostitelských rostlin:

Krasec třešňový

Z povzdálí na listu už tak nápadně nepůsobí, o to více chválíme šikovného fotografa, který mu dá na detailních fotografiích vyniknout:

Krasec třešňový na listu

Šest teček a oči navrch hlavy. To je on, další ze vzácnějších krasčích druhů se zálibou v listnáčích:

Krasec šestitečný

Tohoto menšího krasce můžeme za příznivých podmínek, zejména za teplého počasí, objevit i na kvetoucí zahradě nebo louce. Dva samečkové zastižení na květech jsou vybarveni poměrně nenápadně, na rozdíl od samiček:

Krasec lesknavý

Jednu metalistku jsme tu nedávno měli, tady je další. Úplně užitečná není, spíše naopak, ale pro její luzný zjev jí pro tuto chvíli odpouštíme. Její přítomnost signalizují listy stočené do ruličky, do nichž klade vajíčka. Angličané ji proto výstižně nazývají "leaf rolling weevil". Vylíhlé larvy se pak živí listy i květy:

Zobonoska třešňová

Samozřejmě, že i v Třešňovce to svědčí tesaříkům. Tenhle fešák s proměnlivou kresbou se nejraději zdržuje v korunách stromů, kde uniká pozornosti. Jakmile se vydá na kmen nebo složené dříví, máme šanci k fotoúlovku:

Kozlíček mramorový

V ovocných sadech je jako doma, můžeme ho ale potkat i jinde:

Kuloštítník temný

Čekali bychom ho na buku, místo toho vylezl z duté třešně:

Tesařík bukový

Tenhle poměrně vzácný druh se vyznačuje převážně noční aktivitou. Skrýval se v jednom z broukovišť, která jsou zde entomology zřizována:

Lenec - Melandrya caraboides

Čeho se bojí sám bázlivec, přesně nevíme. Jeho se ovšem bojí hostitelské olše - při přemnožení může způsobit usychání stromu:

Bázlivec olšový

Hezké české jméno, jen poněkud zavádějící. Tento milovník vlhčích stanovišť je dravý:

Kořenokaz modrý

Další dravec, specialista na chvostoskoky, které vyhledává pod kameny na vlhkých místech:

Vousáč - Leistus rufomarginatus

Starším názvem srdconoš - hezky to ladí s latinským pojmenováním. Vzácnější druh, který také využil dobrodiní přístřešku v broukovišti:

Kovařík - Cardiophorus vestigialis

Zvláštní červená forma populárního mrchožrouta, v tomto zabarvení se vyskytuje vzácně. Krásný, typicky černý exemplář s vysunutou hlavou jsme viděli v Žinkovech, pražský pobratim se cítí ohrožený a hlavu zatáhl pod štít:

Mrchožrout černý - Phosphuga atrata atrata var. brunnea

Teplomilná pěnodějka při námluvách. Výrazné barvy a vzor pomáhají odradit predátory:

Pěnodějka nížinná

Kupodivu nečíhala za keřem, ale hlídkovala před železniční zastávkou. Nedůvěřivá, stále se otáčela čelem k objektivu, aby měla situaci pod kontrolou. Nedivíme se, že je permanentně ve střehu. Vidí svět takový, jaká je sama. Dravec, který se s kořistí nepárá - sosákem ji probodne a vysaje:

Zákeřnice červená

V Praze ať si létá, na naší třešni bych ji viděl nerad. Larvy téhle jinak nenápadné mušky, to jsou ti "červíci", které většina z nás ve zralých plodech zrovna neocení:

Vrtule třešňová

Duběnkový inkoust asi všichni známe. Kdo z nás ale slyšel o tinktuře my-ga-ra, užívané například na afty? Pod takřka mystickým názvem se ukrývá směs tinktury duběnkové, myrrhovníkové a výluhu z kramerie:

Žlabatka duběnková

Příští malé jubileum oslavíme ve Valticích (XX. díl)